
Podílel se na rozluštění komplikovaného genomu. Nyní získá Českou hlavu
10. 09. 2018
Vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhne na prestižní ocenění Česká hlava genetika z Akademie věd ČR Jaroslava Doležela, který se podílel na rozluštění genomu pšenice.
Vedoucí olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin z Ústavu experimentální botaniky je důležitým členem mezinárodního týmu 200 vědců z 20 zemí, kterému se podařilo „přečíst“ komplikovaný genom nejrozšířenější plodiny na světě, pšenice seté. Tento genom je 5x větší než u člověka, skládá se ze tří subgenomů a tvoří ho převážně mnohokrát se opakující úseky DNA.
Základem výzkumu byla metoda třídění chromozomů pomocí průtokové cytometrie, kterou vyvinuli právě olomoučtí vědci a používají ji jako jediní na světě. Tento způsob umožnil rozčlenit dědičnou informaci pšenice na menší části, i tak však výzkum mezinárodního týmu trval třináct let.
Rozluštění genomu pšenice má i praktické uplatnění, protože šlechtitelé budou moci pěstovat odolnější obiloviny s větším výnosem. V budoucnu bude mít výsledek velký význam při využívání nových metod genetických modifikací.
Soutěž Česká hlava patří k nejdůležitějším oceněním v české vědě a Rada pro výzkum, vývoj a inovace vybrala z desítek nominací nakonec právě Jaroslava Doležela.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav experimentální botaniky AV ČR
Související:
Čeští vědci pomohli rozluštit genom pšenice
Přečtěte si také
- Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
- Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
- Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít