Jaký účinek mají kovy v rostlinách a organismech

Biolog prof. Hendrik Küpper z Biologického centra Akademie věd ČR zahajuje výzkum, který se zaměří na v současnosti vysoce aktuální výzkumné téma týkající se těžkých kovů v rostlinách, živých organismech a životním prostředí.

Prof. Küpper na svůj výzkumný záměr v Českých Budějovicích získal grant z Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání, a může se tak naplno věnovat badatelské práci, která přinese poznatky využitelné v zemědělství, při ochraně životního prostředí a v rámci zdravotní bezpečnosti. Díky novému grantu získá profesor Küpper 131,7 milionů Kč na výzkum, který potrvá až do roku 2022. Z toho přibližně 60 milionů Kč bude použito na nákup speciálních přístrojů. Jeden z nejdražších z nich, spektrometr pro měření ultranízkých koncentrací kovů, se stane srdcem nové Laboratoře ultrastopové analýzy. Laboratoř bude přístupná pro spolupráci s výzkumnými, státními a průmyslovými institucemi, zvýší zájem o analýzu kovů v různých oblastech biologického výzkumu a bude mít dalekosáhlý dopad v regionu nad rámec výzkumu Biologického centra.

Výzkum „Kovy, rostliny a lidé“ se zaměřuje na to, jak kovy působí na rostliny. Měď, chrom, kadmium, železo, mangan, zinek, kovy vzácných zemin či polokov arsen jsou přijímány rostlinami z okolního prostředí, protože je potřebují pro správné fungování buněk. Tyto prvky potřebují také zvířata a lidé. Obsah kovů v rostlinách je nezbytný pro správnou výživu člověka, avšak zároveň už ve velmi malých koncentracích působí tyto prvky toxicky a mohou způsobit závažné environmentální a zdravotní problémy.

Tým prof. Küppera zkoumá metabolismus kovů, tedy jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají, využívají a jak se vypořádávají s jejich nedostatkem a toxicitou. Z hlediska praktického využití jejich výsledky v budoucnu přispějí k efektivnějšímu odhadování ekologických rizik, lépe cílené hnojení a šlechtění plodin v zemědělství a v neposlední řadě i fytoremediaci, tj. využití rostlin pro akumulaci toxických kovů a následně jejich odstranění ze znečištěných půd a vodních zdrojů. Znalost těchto biochemických a biofyzikálních mechanismů v rostlinách také napomůže porozumět jejich funkcím v jiných organismech, včetně lidského těla.

Více informací naleznete v tiskové zprávě.

Přečtěte si také

• Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
• Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
• Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
• ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
• Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
• Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
• Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
• Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
• Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
• AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe