Zahlavi

Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť

04. 12. 2023

Kolem poloviny 10. století zaniklo v Čechách hned několik hradišť a jen chvíli poté vznikla v jejich blízkosti hradiště nová. Co k přesunům vedlo? Mohli za ně Přemyslovci, kteří upevňovali vládu nad zemí likvidací jiných knížecích dvorů? Nebo za stěhováním stály měnící se přírodní podmínky a zásobovací trasy? Ve své disertační práci se pokusí tyto otázky zodpovědět Daniel Dvořáček, který se stal prvním studentem společného doktorského studia realizovaného na základě spolupráce Akademie věd ČR s Univerzitou v Lipsku a Leibnizovým ústavem pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO).

Daniel Dvořáček stráví část svého doktorského studia přímo v Lipsku. „Od studia v Německu očekávám nový pohled na věc. Výklad některých stále přijímaných teorií je totiž zatížen sevřeností české kotliny. Budu mít možnost vstřebávat pohledy zvenčí, archeologii raného středověku je třeba vnímat v rámci celé střední Evropy,“ přibližuje doktorand.

Jedná se o doktorát pod společným česko-německým vedením, za německou stranu povede Daniela Dvořáčka Ulrich Veit z Fakulty historie, umění a regionálních studií Univerzity v Lipsku a Matthias Hardt z GWZO, za českou stranu pak Jan Mařík z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Začátek studia se mírně zpozdil z důvodu nečekaného úmrtí původního školitele, jednoho z našich největších odborníků na raný středověk, Petra Sommera z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR.

Lechův kámen, vpravo v pozadí bazilika sv. Štěpána v Kouřimi
Daniel Dvořáček se zaměřuje na výzkum raně středověkého hradiště Kouřim. Na obrázku je vidět tzv. Lechův kámen, vpravo v pozadí bazilika sv. Štěpána.

„Jsem velmi rád, že se po počátečních komplikacích podařilo zahájit společné školení prvního doktoranda. Myslím, že pro pracoviště Akademie věd se tím otevírá zajímavá možnost dalšího koncepčního rozvoje zahraniční spolupráce a současně jde i o vynikající příležitost pro začínající badatele a badatelky, kteří mohou realizovat doktorské studium v mezinárodním prostředí pod společným vedením českých a německých odborníků,“ komentuje zahájení programu Ondřej Ševeček, který byl ředitelem Filosofického ústavu AV ČR v době, kdy se podepisovala dohoda o spolupráci mezi pracovišti Akademie věd ČR a německou Leibnizovou společností a zahajovala se jednání o spolupráci na školení doktorandů s Univerzitou v Lipsku a GWZO.  

Nechal Boleslav zlikvidovat konkurenční knížata?
Jev přesunů raně středověkých hradišť, k nimž docházelo v polovině 10. století, je možné vysvětlit dobovými politickými okolnostmi. „V Čechách do zhruba druhé třetiny desátého století vládla lokální knížata. Když ale na knížecí stolec nastoupil Boleslav I., nechal pravděpodobně regionální vládce zlikvidovat a ovládl jejich sídelní hradiště. V blízkosti vypleněných sídel byla založena nová centra, která již patřila Přemyslovcům,“ vysvětluje Daniel Dvořáček. Jestli je tato hypotéza pravdivá, však s určitostí doložené nemáme.  

Ideálním příkladem pro hlubší studium přesunů hradišť je středočeská Kouřim. Mladší přemyslovské hradiště Kouřim–sv. Jiří je vzdálené od „knížecí“ Staré Kouřimi jen asi 250 metrů a odděluje je údolí s říčkou Výrovkou.

„Čakan“ z jednoho z knížecích hrobů na pohřebišti u Libušina jezírka
„Čakan“ z jednoho z knížecích hrobů na pohřebišti u Libušina jezírka

Jev přesunů centrálních lokalit se neomezuje jen na Čechy, lze jej sledovat také na Moravě, v saském Polabí, v Dolním Rakousku nebo Polsku. „Moje disertační práce by měla ověřit, zda přesuny centrality opravdu souvisejí se změnou vlády a s ní spojenou demonstrací moci, nebo zda za nimi nestálo něco jiného, třeba nález vhodnější lokality, lepší zásobování a tak podobně,“ dodává Daniel Dvořáček.

Česko-německá výzkumná platforma pro humanitní a společenské vědy, tzv. GWZOpragueFLÚ, zahájila vědeckou spolupráci mezi společenskovědními pracovišti Akademie věd ČR a německou Leibnizovou společností v roce 2020. Funguje současně jako prostředník mezi výzkumnými, pedagogickými a kulturními institucemi obou zemí. Jejím cílem je propojovat vědce a posilovat trvalou spolupráci mezi Akademií věd ČR a jejím německým protějškem Leibnizovou společností. Platformu společně koordinují  GWZO a Filosofický ústav AV ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha

Přečtěte si také