Až pětina dětí do šesti let trpí kožní alergií. Vědci zkoumají, jak jim pomoci

Jaro a léto nebývají mezi chronickými alergiky příliš oblíbené. Jakmile odkvetou stromy, přicházejí na řadu traviny. Jenže co ti, kteří trpí celoročními alergiemi, například kožními? S atopickým ekzémem se potýká asi dvacet procent nejmenších dětí a dvě až tři procenta dospělých. Ukazuje se přitom, že jejich potíže úzce souvisejí se stavem mikrobioty. Na vliv střevních a kožních bakterií na alergie se zaměřují vědci v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

Tělo batolete pokrývají nevzhledné svědivé vyrážky, nejčastěji se mu objevují v podkolení, na tříslech, na krčku, ale i na pažích a stehnech. Kůže reaguje na změny počasí i na to, co dítě snědlo. S podobnými projevy se u nás setkávají rodiče až pětiny dětí do šesti let věku. Zdá se navíc, že případů atopického ekzému přibývá. 

Správná funkce pokožky i trávení závisí na rovnováze miliard mikroorganismů, které v nás žijí – souhrnně mluvíme o kožní a střevní mikrobiotě. Pokud v ní nějaká bakterie chybí, nebo naopak přebývá, nastává problém. Najít společného jmenovatele těchto potíží je cílem projektu Zuzany Jiráskové Zákostelské z laboratoře buněčné a molekulární imunologie Mikrobiologického ústavu AV ČR (o jejích výzkumech jsme mluvili v podcastu Věda na doma). 

Za myší pomoci
Experimentální část výzkumu se bude odehrávat v gnotobiologické laboratoři Mikrobiologického ústavu AV ČR, která se nachází v Novém Hrádku v Orlických horách. Výjimečná je chovem unikátních bezmikrobních laboratorních zvířat. V trávicím traktu nemají žádné detekovatelné bakterie a žijí ve zcela sterilním prostředí v hermeticky uzavřených izolátorech – jsou proto unikátním modelem biomedicínského výzkumu. Lze je „osadit“ vybraným kmenem bakterie či bakteriální směsí a testovat, jestli se zhorší, nebo zlepší průběh modelového onemocnění.

„Od spolupracující Fakultní nemocnice v Motole dostaneme vzorky stolice od dětí trpících atopickou dermatitidou a potravinovou alergií a zároveň stěry z postižené kůže. Bezmikrobní myši osadíme mikroorganismy obsaženými ve vzorcích a budeme sledovat, zda a jakým směrem se střevní a kožní mikrobiota pacientů a zdravých dětí podílí na rozvoji alergického onemocnění v myším experimentálním modelu,“ vysvětluje Dagmar Šrůtková z gnotobiologické laboratoře.

Dagmar Šrůtková z Mikrobiologického ústavu AV ČR  

„Výhodou je, že jsme v minulém roce díky finanční podpoře Akademie věd ČR získali speciální klecový systém IsoCage na odchov bezmikrobních a gnotobiotických myší. Tvoří jej sada hermeticky uzavřených plastových klecí, takže každá klec je jako malý izolátor. Výrazně nám to ulehčí a zrychlí experimenty,“ dodává Martin Schwarzer, vedoucí výzkumného týmu.

Pilulka pro atopiky?
Na kůži devadesáti procent lidí trpících atopickou dermatitidou se vyskytuje bakterie Staphylococcus aureus. „Neví se ale, jestli jde o příčinu, anebo důsledek vzniku kožních lézí u dětí s tímto typem alergií. A to je jedna z věcí, kterou se chceme zabývat,“ doplňuje mikrobioložka.

Jestli v budoucnu vznikne nějaká zázračná „pilulka“, která poskytne střevní a kožní mikrobiotě atopiků „zdravé“ bakterie namísto těch „špatných“, ale nechce předjímat. Spíše jde o to, lépe porozumět mechanismům, které mohou v těle vést k alergickým reakcím.

V našem krevním řečišti jsou totiž stovky možná tisíce bakteriálních metabolitů, o kterých zatím netušíme, co dělají. O několika z nich víme, že stimulují imunitní systém. Jasné je, že většinu našich bakterií jsme si vyselektovali v průběhu evoluce, protože nám pomáhají. Miliony let budovaná rovnováha se ale v posledních desítkách let narušuje. Lidé žijí v čím dál čistějším prostředí, často v mnohem menším kontaktu s přírodou, než žili naši předkové.

Nastavení imunity se přitom děje už od raného dětství. Podstatné je kojení, prostřednictvím kterého předává matka svému dítěti protilátky. Děti by navíc od útlého věku měly být v kontaktu s přírodou, hodně chodit ven a hrát si třeba na písku. Zkrátka imunitní systém musí pracovat a trénovat se od samého počátku, jinak se nudí a může se obrátit proti vlastnímu tělu (o tomto tématu více v článku Přichází období všudypřítomného pylu. Co všechno víme o alergiích?).

Výzkumu atopické dermatitidy pomůže nový přístroj nazvaný IsoCage. Slouží k odchovu bezmikrobních myší a tvoří jej sada hermeticky uzavřených plastových nádob.

Tento článek i další zajímavé texty najdete v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

1/2021 (verze k listování)
1/2021 (verze ke stažení)

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
• Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
• Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
• Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
• Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let