Zahlavi

Až pětina dětí do šesti let trpí kožní alergií. Vědci zkoumají, jak jim pomoci

31. 05. 2021

Jaro a léto nebývají mezi chronickými alergiky příliš oblíbené. Jakmile odkvetou stromy, přicházejí na řadu traviny. Jenže co ti, kteří trpí celoročními alergiemi, například kožními? S atopickým ekzémem se potýká asi dvacet procent nejmenších dětí a dvě až tři procenta dospělých. Ukazuje se přitom, že jejich potíže úzce souvisejí se stavem mikrobioty. Na vliv střevních a kožních bakterií na alergie se zaměřují vědci v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

Tělo batolete pokrývají nevzhledné svědivé vyrážky, nejčastěji se mu objevují v podkolení, na tříslech, na krčku, ale i na pažích a stehnech. Kůže reaguje na změny počasí i na to, co dítě snědlo. S podobnými projevy se u nás setkávají rodiče až pětiny dětí do šesti let věku. Zdá se navíc, že případů atopického ekzému přibývá. 

Správná funkce pokožky i trávení závisí na rovnováze miliard mikroorganismů, které v nás žijí – souhrnně mluvíme o kožní a střevní mikrobiotě. Pokud v ní nějaká bakterie chybí, nebo naopak přebývá, nastává problém. Najít společného jmenovatele těchto potíží je cílem projektu Zuzany Jiráskové Zákostelské z laboratoře buněčné a molekulární imunologie Mikrobiologického ústavu AV ČR (o jejích výzkumech jsme mluvili v podcastu Věda na doma). 

Za myší pomoci
Experimentální část výzkumu se bude odehrávat v gnotobiologické laboratoři Mikrobiologického ústavu AV ČR, která se nachází v Novém Hrádku v Jizerských horách. Výjimečná je chovem unikátních bezmikrobních laboratorních zvířat. V trávicím traktu nemají žádné detekovatelné bakterie a žijí ve zcela sterilním prostředí v hermeticky uzavřených izolátorech – jsou proto unikátním modelem biomedicínského výzkumu. Lze je „osadit“ vybraným kmenem bakterie či bakteriální směsí a testovat, jestli se zhorší, nebo zlepší průběh modelového onemocnění.

„Od spolupracující Fakultní nemocnice v Motole dostaneme vzorky stolice od dětí trpících atopickou dermatitidou a potravinovou alergií a zároveň stěry z postižené kůže. Bezmikrobní myši osadíme mikroorganismy obsaženými ve vzorcích a budeme sledovat, zda a jakým směrem se střevní a kožní mikrobiota pacientů a zdravých dětí podílí na rozvoji alergického onemocnění v myším experimentálním modelu,“ vysvětluje Dagmar Šrůtková z gnotobiologické laboratoře.

Dagmar Šrůtková
Dagmar Šrůtková z Mikrobiologického ústavu AV ČR  

„Výhodou je, že jsme v minulém roce díky finanční podpoře Akademie věd ČR získali speciální klecový systém IsoCage na odchov bezmikrobních a gnotobiotických myší. Tvoří jej sada hermeticky uzavřených plastových klecí, takže každá klec je jako malý izolátor. Výrazně nám to ulehčí a zrychlí experimenty,“ dodává Martin Schwarzer, vedoucí výzkumného týmu.

Pilulka pro atopiky?
Na kůži devadesáti procent lidí trpících atopickou dermatitidou se vyskytuje bakterie Staphylococcus aureus. „Neví se ale, jestli jde o příčinu, anebo důsledek vzniku kožních lézí u dětí s tímto typem alergií. A to je jedna z věcí, kterou se chceme zabývat,“ doplňuje mikrobioložka.

Jestli v budoucnu vznikne nějaká zázračná „pilulka“, která poskytne střevní a kožní mikrobiotě atopiků „zdravé“ bakterie namísto těch „špatných“, ale nechce předjímat. Spíše jde o to, lépe porozumět mechanismům, které mohou v těle vést k alergickým reakcím.

V našem krevním řečišti jsou totiž stovky možná tisíce bakteriálních metabolitů, o kterých zatím netušíme, co dělají. O několika z nich víme, že stimulují imunitní systém. Jasné je, že většinu našich bakterií jsme si vyselektovali v průběhu evoluce, protože nám pomáhají. Miliony let budovaná rovnováha se ale v posledních desítkách let narušuje. Lidé žijí v čím dál čistějším prostředí, často v mnohem menším kontaktu s přírodou, než žili naši předkové.

Nastavení imunity se přitom děje už od raného dětství. Podstatné je kojení, prostřednictvím kterého předává matka svému dítěti protilátky. Děti by navíc od útlého věku měly být v kontaktu s přírodou, hodně chodit ven a hrát si třeba na písku. Zkrátka imunitní systém musí pracovat a trénovat se od samého počátku, jinak se nudí a může se obrátit proti vlastnímu tělu (o tomto tématu více v článku Přichází období všudypřítomného pylu. Co všechno víme o alergiích?).

Výzkumu atopické dermatitidy pomůže nový přístroj nazvaný IsoCage
Výzkumu atopické dermatitidy pomůže nový přístroj nazvaný IsoCage. Slouží k odchovu bezmikrobních myší a tvoří jej sada hermeticky uzavřených plastových nádob.

FAKTA O ALERGIÍCH (zdroj: VZP)

Definice:

Alergie je vychýlený stav imunitní reaktivity, kdy organismus prostřednictvím své obranyschopnosti vnímá některé látky z vnějšího prostředí jako látky nebezpečné.

Atopie je geneticky podmíněný sklon k nepřiměřené tvorbě alergických protilátek (imunoglobulinů izotypu E, zkráceně IgE).

Pylové sezonní alergii se říká polinóza. Starší pojen senná rýma není vhodný, protože se zdaleka nejedná jen o přecitlivělost na seno.

Dědičnost alergií v České republice:

Přes 40 % populace má atopické geny (může se u nich projevit alergie)

Nositelé některých atopických genů mají 75% pravděpodobnost, že se u nich vyvine alergie

Riziko, že se zdravým rodičům narodí atopické dítě: 10–15 %

Riziko, že se atopické dítě narodí otci nositeli atopických genů: 40 %

Riziko, že se atopické dítě narodí matce nositelce atopických genů: 50 %

Riziko, že se atopické dítě narodí rodičům nositelům atopických genů: 70–100 %

Výskyt alergií v České republice:  

Alergiků celkem: jedna třetina populace (33 %)

Více než 20 % populace je postiženo pylovou sezonní alergií, tzv. polinózou

6–8 % dospělé populace trpí astmatem

12–16 % dětí ve věku 13–14 let trpí astmatem

3–4 % lidí reaguje na zvířecí alergeny

3–4 % lidí mají alergii na roztoče

Asi 4 % lidí mají nějakou formu potravinové alergie

Až u 8 % kojenců a batolat vyvolávají alergické reakce potraviny s bílkovinami kravského mléka

20 % dětí do šesti let trpí atopickým ekzémem (časem u většiny z nich vymizí)

2–3 % dospělých obtěžuje atopický ekzém  

Tento článek i další zajímavé texty najdete v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

A / Věda a výzkum 1/2021
1/2021 (verze k listování)
1/2021 (verze ke stažení)

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také