Zahlavi

#LÉTO S AV ČR: Pravěkým lovcem mamutů na vlastní kůži v archeoparku Pavlov

19. 08. 2021

Chcete si vyzkoušet, jak žili lidé před třiceti tisíci lety? Máte možnost v archeoparku Pavlov, který se nachází na jedné z nejvýznamnějších lokalit doby lovců mamutů na světě. V areálu na svazích hřebene Pálavy, oceněném prestižní cenou Stavba roku 2016, si prohlédnete kamenné a kostěné nástroje používané lidmi v paleolitu a během workshopů si můžete vytvořit jejich repliky. Unikátní skládka mamutích kostí, jež zůstala po svém odkrytí na původním místě, pak nabízí představu o práci vědců z brněnského Archeologického ústavu AV ČR.

Dnešní krajina se od té, která se na našem území rozprostírala před desítkami tisíc let, podstatně liší. Čas ji zavál vápnitou spraší, eroze půdy a pohyby země ji zvrásnily. Nicméně hluboko dole jsou důkazy o dávném životě našich předků. Mnohé teprve čekají na odhalení, pár z nich se už ale archeologům podařilo odkrýt a na základě toho vyprávět příběhy pravěkých obyvatel naší země.

Hrob tří mladých lidí
Trojhrob z Dolních Věstonic je unikátním archeologickým nálezem. Zvláštní kompozice těl odkazuje na symbolické a rituální chování paleolitické společnosti.

Oblastí bohatou na archeologické vykopávky z období paleolitu je jižní Morava. Mezi obcemi rozesetými v úrodné vinařské krajině si věhlas již navěky budou držet Dolní Věstonice. Vždyť kdo by neznal Věstonickou venuši! Slavná soška korpulentní nahé ženy zde byla nalezena už v roce 1925. Tato lokalita i sousední oblasti Pavlov a Milovice od té doby díky práci badatelů z Archeologického ústavu AV ČR vydaly nespočet svědectví o dávných kulturách.

Z podnětu zmíněného pracoviště zde také vzniklo unikátní muzeum – archeopark Pavlov. Od samého začátku se počítalo s expozicí in situ – tedy že archeologické nálezy zůstanou po svém odkrytí na původním místě. Architekti tedy zvolili formu podzemního prostoru s vystupujícími věžemi z bílého betonu, evokujícími okolní vápencové skály. Originální ztvárnění a citlivé začlenění do okolní krajiny nezůstalo bez povšimnutí – areál již posbíral sedm cen, mezi nimi například Stavba roku či Iconic Awards.

 Architektonické řešení archeoparku získalo několik cen
Archeopark Pavlov vítá návštěvníky od roku 2016. Budova muzea je skryta pod zemí a na povrch čnějí pouze bílé betonové světlíky připomínající vápencové skály.

Lov, textil a hlína
Výjimečná architektura a atraktivním způsobem pojatá expozice, kombinující na ploše více než 500 m2 současné audiovizuální technologie i klasickou muzejní prezentaci, seznamují návštěvníky s tím nejdůležitějším, co vědecké výzkumy přinesly. Představují svět lidí v době paleolitu, originální kamenné nástroje a kostěné předměty sloužící potřebám běžného života, ale i umělecké předměty. Pozornost je věnována tématům jako lov, každodenní život na sídlišti, umění a rituály, pohřbívání a magie.

Vedle stálé expozice archeopark každoročně pořádá i speciální akce, při kterých zájemci mohou okusit něco málo ze života pravěkých lidí na vlastní kůži. Hned v sobotu 21. srpna 2021 se workshop zaměří na lovecké postupy. Jak se vyrábí pazourek nebo další štípané kamenné nástroje? Jak se lidé před desítkami tisíc let vypořádali s technologií broušení? A jak vlastně vypadal samotný lov v pravěku? Lektoři budou mezi 10. a 17. hodinou připraveni ukázat vám všechny známé strategie našich předků, jak si opatřit potravu.

Workshop pravěkých technologií

Následující sobota, 28. srpna, bude zasvěcena prvním pokusům lidí o výrobu textilií. Návštěvníci workshopu se dozvědí, k čemu sloužilo kopřivové nebo lipové lýko i jaké další materiály se používaly. Poslední zářijová sobota se pak ponese ve znamení umění – keramiky. Právě díky této technologii vznikla slavná Věstonická venuše, která je dosud nejstarším dokladem výroby keramiky vůbec. K jejímu zhotovení ovšem její autor potřeboval i nástroje – rydla, hladítka. Jak si je opatřil? A co všechno bylo součástí hmoty, z níž se keramika vyráběla? Lektoři vás provedou touto pravěkou dílnou a budete si moci vyrobit vlastní venuši či sošku zvířete.

Čtyřnohý souputník
Ostatně, vztah paleolitického společenství ke zvířatům přibližuje i aktuální výstava Vlk z Pavlova. Až do konce listopadu tu bude k vidění model lebky vlka, která byla nalezena při výzkumech v Pavlově před výstavbou archeoparku v roce 2014. A pozor, nestačí-li vám model, vyrazte do muzea u příležitosti Mezinárodního dne archeologie – v určené dny (16. října, 17. října, 22. října, 23. října a 24. října 2021) ho vystřídá originál.

#LÉTO S AV ČR

Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme do nitra vyhaslé sopky na Karlovarsko.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: J. Dvořák, Archeologický ústav AV ČR, Brno; M. Frouz; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

2021_08_19_archeopark_01

2021_08_19_archeopark_01

2021_08_19_archeopark_02

2021_08_19_archeopark_02

2021_08_19_archeopark_03

2021_08_19_archeopark_03

2021_08_19_archeopark_04

2021_08_19_archeopark_04

2021_08_19_archeopark_05

2021_08_19_archeopark_05

2021_08_19_archeopark_06

2021_08_19_archeopark_06

2021_08_19_archeopark_07

2021_08_19_archeopark_07

2021_08_19_archeopark_08

2021_08_19_archeopark_08

2021_08_19_archeopark_09

2021_08_19_archeopark_09

2021_08_19_archeopark_10

2021_08_19_archeopark_10

2021_08_19_archeopark_11

2021_08_19_archeopark_11

2021_08_19_archeopark_12

2021_08_19_archeopark_12

2021_08_19_archeopark_13

2021_08_19_archeopark_13

2021_08_19_archeopark_14

2021_08_19_archeopark_14

2021_08_19_archeopark_15

2021_08_19_archeopark_15

2021_08_19_archeopark_16

2021_08_19_archeopark_16

2021_08_19_archeopark_17

2021_08_19_archeopark_17

2021_08_19_archeopark_18

2021_08_19_archeopark_18

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce