Procházka budovou: sídlo Akademie věd na Národní ukrývá mnohé umělecké skvosty

20. 05. 2026

Masivní dubová vrata, zdobené mosazné kliky a poté už vstupní vestibul s mohutným schodištěm, které stráží dva bronzoví lvi z dílny Josefa Václava Myslbeka a jeho žáků. Už při vstupu do sídla Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze musí být návštěvník ohromen. Projděte se s námi budovou, která vznikla v 19. století jako reprezentativní palác Spořitelny české.

Fotografie jsme otiskli v A / Magazínu 1/2026.

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Jana Plavec, Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Budova nepatřila vždy badatelům, Československá akademie věd ji získala od státu až v roce 1954. Neorenesanční palác si totiž téměř o sto let dříve nechala postavit Spořitelna česká. Autorem stavby byl český architekt Vojtěch Ignác Ullmann, o rozšíření směrem k řece se v devadesátých letech 19. století postaral Rakušan Friedrich Schachner.

Vstup do budovy hlídají dva bronzoví lvi, kteří jsou dílem Josefa Václava Myslbeka a jeho žáků.

Foyer neboli předsálí. Odsud mohou kroky příchozích zamířit třemi směry: do Galerie Věda a umění, do dvorany Knihovny AV ČR nebo do útrob budovy plné sálů, konferenčních místností a kanceláří zdejších zaměstnanců.

Pár kroků za recepcí umístěnou ve foyer Akademie provozuje bistro, v místnosti jsou stále k vidění původní trezory.

Kování na dveřích původních trezorů zdobí motivy včel.

Zrekonstruovaná dvorana Knihovny AV ČR bývala původně bankovní halou. Veřejnosti se otevřela teprve v roce 2000. Předešlé půlstoletí byla zastavěna regály a sloužila k uskladnění dvousettisícového knižního fondu.

Prostory knihovny se rozkládají přes dvě podlaží. Střechu nesou pilíře se znaky českých měst, spodní plochu stropu tvoří kovová konstrukce s 684 skleněnými tabulemi s dekorativní malbou a leptáním.

Dominantou haly jsou dvě karyatidy v nadživotní velikosti vytesané z bílého kararského mramoru podle návrhu J. V. Myslbeka.

Atributy Spořivosti jsou kniha, včela a dubová ratolest.

Hospodárnost drží košík s kvočnou a klíč.

Čtenáři mohou usednout k dubovým studijním stolům, židle jsou vyrobeny z ohýbaného dřeva. Dostatek osvětlení zajišťují zelené stolní lampy.

Hlavní část prvního patra budovy tvoří ochoz nad dvoranou. Na něj navazuje předsálí reprezentačních místností, v nichž v současnosti „úřaduje“ nejvyšší vedení Akademie věd ČR.

Strop předsálí zdobí malba Eduarda Veitha Alegorie štědrosti, která svými dary podporuje rozvoj stavitelství, umění, obchodu a průmyslu.

Na protější straně ochozu se nachází reliéfní dekorace v podobě symbolu spořitelny – zlatého úlu. Na mramorové desce pod ním je latinský nápis, který v překladu znamená: „Ředitelství této pokladnice, která je občanům věnovaná do užívání od roku 1825, nechalo roku 1896 pro potřeby veřejnosti vystavět tuto prostornou dvoranu.“

Vedle výtahů a hlavního schodiště mohou návštěvníci využít i točité schodiště, které prochází všemi patry budovy.

Na chodbách je k vidění mnoho uměleckých detailů, například masky na zábradlí.

Schodiště s kamennými vázami vede do druhého patra, kde se nacházejí dva přednáškové sály.

Sál číslo 108 je umístěn v prvním patře hlavní budovy. Je vybavený moderní konferenční technikou.

V přednáškovém sále číslo 205 ve druhém patře budovy mohou návštěvníci obdivovat obraz Diana na lovu Maxe Švabinského, který vznikl v roce 1926 jako předloha pro monumentální hedvábný gobelín.

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Procházka budovou: sídlo Akademie věd na Národní ukrývá mnohé umělecké skvosty

Vstup do budovy hlídají dva bronzoví lvi, kteří jsou dílem Josefa Václava Myslbeka a jeho žáků.

Foyer neboli předsálí. Odsud mohou kroky příchozích zamířit třemi směry: do Galerie Věda a umění, do dvorany Knihovny AV ČR nebo do útrob budovy plné sálů, konferenčních místností a kanceláří zdejších zaměstnanců.

Pár kroků za recepcí umístěnou ve foyer Akademie provozuje bistro, v místnosti jsou stále k vidění původní trezory.

Kování na dveřích původních trezorů zdobí motivy včel.

Zrekonstruovaná dvorana Knihovny AV ČR bývala původně bankovní halou. Veřejnosti se otevřela teprve v roce 2000. Předešlé půlstoletí byla zastavěna regály a sloužila k uskladnění dvousettisícového knižního fondu.

Prostory knihovny se rozkládají přes dvě podlaží. Střechu nesou pilíře se znaky českých měst, spodní plochu stropu tvoří kovová konstrukce s 684 skleněnými tabulemi s dekorativní malbou a leptáním.

Dominantou haly jsou dvě karyatidy v nadživotní velikosti vytesané z bílého kararského mramoru podle návrhu J. V. Myslbeka.

Atributy Spořivosti jsou kniha, včela a dubová ratolest.

Hospodárnost drží košík s kvočnou a klíč.

Čtenáři mohou usednout k dubovým studijním stolům, židle jsou vyrobeny z ohýbaného dřeva. Dostatek osvětlení zajišťují zelené stolní lampy.

Hlavní část prvního patra budovy tvoří ochoz nad dvoranou. Na něj navazuje předsálí reprezentačních místností, v nichž v současnosti „úřaduje“ nejvyšší vedení Akademie věd ČR.

Strop předsálí zdobí malba Eduarda Veitha Alegorie štědrosti, která svými dary podporuje rozvoj stavitelství, umění, obchodu a průmyslu.

Vedle výtahů a hlavního schodiště mohou návštěvníci využít i točité schodiště, které prochází všemi patry budovy.

Na chodbách je k vidění mnoho uměleckých detailů, například masky na zábradlí.

Schodiště s kamennými vázami vede do druhého patra, kde se nacházejí dva přednáškové sály.

Detail kamenné vázy na schodišti.

Sál číslo 108 je umístěn v prvním patře hlavní budovy. Je vybavený moderní konferenční technikou.

V přednáškovém sále číslo 205 ve druhém patře budovy mohou návštěvníci obdivovat obraz Diana na lovu Maxe Švabinského, který vznikl v roce 1926 jako předloha pro monumentální hedvábný gobelín.

Zadní dvorek budovy prošel před několika lety rekonstrukcí. V současné době jej pro své hrátky využívá drobotina z Dětských skupin AV ČR.

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

A / Newsletter