Zahlavi

Začala škola pro češtináře: hned v úvodu padala slova jako mrcha či holomek

30. 09. 2026

Už na první přednášce Školy českého jazyka a literatury došlo i na ostřejší výrazy: mrcha, sráč, holomek… Nedělo se však nic nepřístojného, to jen prostřednictvím slov, která postupem času změnila svůj význam, seznamovali lektoři účastníky kurzu s Vokabulářem webovým a dalšími užitečnými nástroji, zdroji a tipy pro výuku staré češtiny. Čtrnáctý ročník oblíbené vzdělávací akce pro pedagogy se koná od 30. září do 2. října 2026 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Školu českého jazyka a literatury pro pedagogy společně pořádají tři pracoviště Akademie věd ČR: Ústav pro jazyk český, Ústav pro českou literaturu a Středisko společných činností. První ročník se uskutečnil už v roce 2012. Cílem je nabídnout vyučujícím nové tipy, které můžou využít v hodinách, představit zajímavá témata a poslední trendy v oboru.

Odbornými garanty jsou Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Robert Kolár z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kteří účastníky společně přivítali a seznámili je s programem třídenního kurzu. „Velmi si vážíme toho, že se škola nadále těší takovému zájmu pedagogů. Letos se uskuteční již počtrnácté a zúčastní se jí více než šedesát učitelek a učitelů z celé České republiky,“ uvedla Markéta Pravdová.

škola českého jazyka a literatury
Účastníky kurzu přivítali Markéta Pravdová a Robert Kolár.

Cesta do minulosti
Exkurz do minulosti naší mateřštiny přináší leckdy zábavné chvilky. Věděli jste, že mrcha je staročeský výraz pro mrtvolu, holomek označuje mladého muže a sráč se říkalo záchodu? Nejen takové perly si odborníci připravili pro ilustraci historického vývoje češtiny. Přednášky z lingvistické sekce se věnují i proměnám a současnému postavení jazyka.

Prvním tématem je Vokabulář webový a další elektronické zdroje, které umožňují studovat historickou češtinu prostřednictvím slovníků, digitalizovaných textů a jazykových korpusů. „Vokabulář webový je unikátní online hnízdo pramenů k poznání historické češtiny a letos v listopadu oslaví dvacet let od svého spuštění,“ připomíná Markéta Pravdová.

škola českého jazyka a literatury
Markéta Pytlíková a Jan Dušek z Ústavu pro jazyk český AV ČR hovořili o Vokabuláři webovém.

Další přednáška se zaměřuje na Daniela Adama z Veleslavína, jeho život, dílo a význam pro rozvoj českého písemnictví a podobu tzv. veleslavínské češtiny. Posluchači se rovněž dozvědí něco nového o vlivu okolních jazyků na češtinu, od staroslověnštiny a latiny až po dnešní angličtinu – přednáška propojí historické poznatky s moderní lingvistikou a otázkami využitelnými při výuce češtiny.

Ženy v popředí zájmu
Druhý den kurzu je vyhrazen literatuře a také ženám. „Letos klasickou literaturu představíme ve zcela nových souvislostech, konkrétně skrze revizi kánonu z genderové a environmentální perspektivy. S vyučujícími rozebereme například to, jak díla devatenáctého století formovala náš dnešní vztah k přírodě nebo jaké bylo ve skutečnosti postavení ženského realistického románu,“ říká spoluorganizátor kurzu Robert Kolár.

Genderová tematika doprovází i čtvrteční odpolední program. Pedagogové vyrazí přímo do terénu. Organizátoři pro ně totiž připravili procházku Prahou po stopách Karoliny Světlé, návštěvu Náprstkova muzea, a dokonce i pátrací hru zaměřenou na významné ženy naší historie.

škola českého jazyka a literatury
Na Školu českého jazyka a literatury se přihlásilo více než šest desítek učitelek a učitelů z celé republiky.

Své vzdělávání zakončí češtinářky a češtináři páteční návštěvou centra Didaktikon, kde se seznámí s projektem Generování české poezie v edukačním a multimediálním prostředí – EduPo. Jde o interdisciplinární vzdělávací nástroj, který interaktivní formou seznamuje uživatele s českou poezií a automatickým generováním textu. „Vyučujícím chceme ukázat, že moderní technologie do výuky literatury patří a můžou vést k mnohem kreativnějším zážitkům,“ vyzdvihuje Robert Kolár.

Účastníky čekají tři dny plné českého jazyka, literatury a výletů do historie. Někteří z šedesátky přítomných se na kurz přihlašují opakovaně, vždy se totiž dozvědí něco nového. „Těší nás setkávat se s vyučujícími, kteří chtějí svou výuku stále obohacovat, hledají nové inspirace a zároveň se k nám rádi vracejí. Právě setkávání odborníků s lidmi z každodenní školní praxe vnímáme jako jednu z největších hodnot našeho kurzu,“ uzavírá Markéta Pravdová.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

skola (1)

skola (1)

skola

skola

skola (11)

skola (11)

skola (12)

skola (12)

skola (13)

skola (13)

skola (14)

skola (14)

skola (15)

skola (15)

skola (2)

skola (2)

skola (3)

skola (3)

skola (4)

skola (4)

skola (5)

skola (5)

skola (6)

skola (6)

skola (7)

skola (7)

skola (8)

skola (8)

skola (9)

skola (9)

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce