Zahlavi

Klíčový objev pro pochopení mechanismu Alzheimerovy choroby

07. 07. 2016

Mezinárodní skupina profesora Martina Hofa z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR objasnila roli lipidových molekul v klíčovém procesu vývoje Alzheimerovy choroby. Tým vyvinul moderní fluorescenční techniky, jejichž zásluhou získal unikátní pohled do molekulárního mechanismu spojeného s vývojem choroby. Podle ředitele ústavu prof. Zdeňka Samce se jedná o velký úspěch a krásný příklad toho, jak nové techniky základního výzkumu posunují naše pochopení příčin nemoci, a mohou tak přispět k vývoji efektivnějších léčebných postupů. Ty jsou v případě Alzheimerovy choroby více než potřebné. Touto nemocí, nejběžnější formou demence, trpí kolem 44 milionů lidí na celém světě. V důsledku stárnutí světové populace počet pacientů stále roste a účinná léčba zatím není k dispozici, jde tak o jednu z největších zdravotních a sociálních výzev.

Vývoj nemoci je spojen s oligomerizací (tj. shlukováním několika molekul) Aβ peptidu v mozku. Tato oligomerizace může být katalyzována membránami neuronů. Neuronální membrány jsou bohaté na cukerný lipid monogangliosid GM1. Tým prof. Hofa nyní ukázal, že fyziologické hodnoty GM1 potlačují oligomerizaci Aβ peptidů. „Ví se, že hodnoty GM1 v mozku klesají s věkem a na základě našich výsledků začínáme chápat, jak s tím může souviset nárůst rizika vzniku Alzheimerovy choroby. Výzkumy na živých organismech také ukázaly neuroprotektivní roli GM1. Naše výsledky pomáhají pochopit, proč tomu tak je na molekulární úrovni,“ vysvětluje prof. Martin Hof. Článek publikovaný v Angewandte Chemie přináší první dokumentovaný důkaz, že GM1 potlačuje oligomerizaci Aβ peptidu, a tím zlepšuje chápání rozvoje Alzheimerovy choroby a toho, jak neurony zacházejí s amyloidy ve zdravých organismech.

Tým Martina Hofa je přední skupinou ve vývoji nových fluorescenčních technik a obzvláště v jejich biofyzikálních aplikacích. Současný výzkum iniciovala dr. Mariana Amaro, portugalská vědkyně se zkušeností s Aβ peptidy, která působí v Praze v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Tým se dále skládal z dr. Radka Šachla, mladého českého vědce zabývajícího se vývojem nových fluorescenčních technik, a z Gökcana Aydoğana, technika z Turecka. Na výzkumu se dále podíleli dr. Robert Vácha (Masarykova univerzita, Brno), který provedl počítačové simulace důležité pro pochopení experimentálních výslekdů, a dr. Ilya Mikhalyov (Shemyakin-Ovchinnikovův ústav bioorganické chemie, Moskva), který poskytnul unikátní chemické značky.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce