
Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
24. 09. 2026
Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, Národního muzea a Ústavu biologie obratlovců AV ČR přepsal evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, zveřejněná v časopise Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
Evropská kolébka jediných létajících savců
Netopýři tvoří téměř pětinu všech druhů žijících savců a jsou zcela nezastupitelní pro udržení zdravých ekosystémů, jelikož opylují rostliny a spotřebovávají obrovské množství škodlivého hmyzu. Vědecká komunita se po desetiletí domnívala, že netopýři původně vznikli v Asii, Africe nebo v Severní Americe. Převratná studie mezinárodního konsorcia Bat1K však tyto předpoklady zcela vyvrací.
Na výzkumu se významně podíleli také čeští vědci. Marek Uvizl a Petr Benda působí na Přírodovědecké fakultě UK a zároveň v Národním muzeu v Praze. Tým autorů doplnil také Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Společně s dalšími odborníky ze 64 zemí analyzovali dosud největší soubor 103 genomů (tj. kompletních genetických kódů jednotlivých druhů) zastupujících všech 21 známých současných čeledí netopýrů a propojili je s 44 fosilními nálezy z celého světa. Výsledky ukázaly, že netopýři vznikli přibližně před 65 miliony let v Evropě a odtud se přes Afriku rozšířili do celého světa.
Vzorky pro sekvenování obstarali rovněž Petr Benda a Peter Vallo. „Drobný netopýr žlázokřídlec Seabrův (Cistugo seabrae), kterého jsme pro projekt Bat1K dovezli z Namibie, náleží do endemické jihoafrické čeledi žlázokřídlecovití (Cistugidae), která zahrnuje jen dva vzácně se vyskytující druhy” uvádí Petr Benda z Přírodovědecké fakulty UK a Národního muzea.
Let a biologický sonar od samého počátku
Výzkumnému týmu se poprvé v historii podařilo rekonstruovat genetický kód společného předka všech dnešních netopýrů. Vědci zjistili, že schopnost aktivního letu i echolokace – tedy orientace v prostoru pomocí ultrazvukových ozvěn – se u netopýrů vyvinula téměř současně na samém počátku jejich evoluce. Právě tato kombinace vlastností zajistila netopýrům obrovský evoluční úspěch.
„Je skvělé, že se díky úsilí tolika lidí podařilo propojit moderní metody sekvenování DNA a studia fosilních nálezů, a tím rozplést složitou evoluční historii netopýrů a jejich unikátních vlastností,“ popisuje význam studie spoluautor Marek Uvizl z Přírodovědecké fakulty UK, Národního muzea a University College Dublin.
Klíč ke zdraví a dlouhověkosti lidí
Kromě schopnosti létat vynikají netopýři neobvyklou odolností vůči těžkým virovým infekcím a na svou velice malou tělesnou hmotnost se dožívají mimořádně vysokého věku. Nově vytvořená genetická mapa vědcům poprvé poskytuje přesný návod, jak vyhledat konkrétní úseky DNA zodpovědné za tyto unikátní vlastnosti. Výsledky tohoto výzkumu mohou do budoucna zásadně pomoci v lidské medicíně, zejména při studiu mechanismů stárnutí a boji proti infekčním chorobám.
Bibliografická citace:
Morales et al.. Reference genomes and fossils revise bat family phylogeny and biogeography. Nature (2026). (TBD)
Kontakt:
Mgr. Peter Vallo, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců AV ČR
vallo@ivb.cz

Fosilní netopýr rodu Palaeochiropteryx.
Foto: Matthew F. Jones
TZ k dispozici na webu ÚBO AV ČR.
Přečtěte si také
- Vědci odhalili dosud neznámou funkci evolučně starobylého proteinu
- TGM má svou encyklopedii. Popisuje složitost i vývoj (nejen) prezidenta
- Ječmen si z evoluce odnesl geny od vzdálených trav
- Vědci odhalili podobu enzymu, který vytváří chlorofyl
- Upravené probiotické bakterie zmírnily střevní zánět u myší
- Čeští vědci přinášejí ekologičtější alternativu polyuretanových pěn
- Po téměř sto letech znovuobjevili vzácného etiopského vodního hlodavce
- Tajemství jídelníčku kůrovce: dřevo zpracuje sám, o živiny se starají bakterie
- Vědci odhalili molekulární přepínač, který řídí výrobu ribozomů v buňkách
- Archeologové se po 53 letech vrátili do jeskyně
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Heyrovského ústav AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.