
Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
05. 10. 2026
Evropa je ke Slunci zase “o kousek blíž”. Projekt EST (Evropský sluneční dalekohled) byl z kategorie ESFRI Project povýšen na ESFRI Landmark. To potvrzuje jeho význam pro Evropu, pokrok směrem k výstavbě i vědecký přínos této výzkumné infrastruktury nové generace.
Budoucí Evropský sluneční dalekohled zaplní mezeru, kterou nepokrývá žádný jiný stávající ani v blízké budoucnosti plánovaný přístroj, ať už pozemní či kosmický: umožní zkoumat magnetickou vazbu ve sluneční atmosféře od nejhlubších vrstev fotosféry až po nejvyšší vrstvy chromosféry a odhalovat tepelné, dynamické a magnetické vlastnosti slunečního plazmatu s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. EST bude vybaven sadou přístrojů umožňujících současné pozorování na různých vlnových délkách, což umožní efektivnější využití slunečního světla, než jaké nabízejí jiné současné či budoucí pozemní či kosmické dalekohledy.
Návrhová vizualizace dalekohledu. Autor obrázku: EST.
Evropský sluneční dalekohled (European Solar Telescope, EST) získal status ESFRI Landmark na základě rozhodnutí Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (European Strategy Forum on Research Infrastructures, ESFRI), přijatého na jeho 97. zasedání, které se konalo ve dnech 23.–24. září 2026 v irském Corku. Evropský sluneční dalekohled EST byl v roce 2016 zařazen do Cestovní mapy ESFRI jako projekt (ESFRI Project). Projekty ESFRI jsou po deseti letech hodnoceny s cílem posoudit jejich další vývoj. Nový status oceňuje dosavadní pokrok projektu i úlohu, kterou by měl EST sehrát v rámci evropských výzkumných infrastruktur.
Status ESFRI Landmark je udělován výzkumným infrastrukturám, které jsou již v provozu nebo dosáhly pokročilé fáze realizace (v tomto případě se jedná o to druhé). Evropský sluneční dalekohled umožní astronomům získat dosud nedostupné informace o Slunci a jeho vlivu na blízké okolí Země. Díky klíčovým pozemním pozorováním bude doplňovat a rozšiřovat možnosti kosmických misí a přispěje k lepšímu porozumění slunečním jevům, které přímo ovlivňují kosmické počasí.
Jak vysvětluje koordinátor EST Manuel Collados: „EST je svou samotnou podstatou evropským projektem. Žádná jednotlivá instituce ani země by nemohla sama uskutečnit infrastrukturu takového rozsahu a s takovými ambicemi. Uznání EST jako ESFRI Landmark je proto zároveň oceněním síly evropského partnerství, které kolem projektu vzniklo. Naším úkolem nyní je proměnit tuto společnou vědeckou ambici v dlouhodobé závazky potřebné k zahájení výstavby EST.“
Projekt EST, koordinovaný Nadací EST, sdružuje instituce z celé Evropy. Nadace EST řídí projekt v jeho současné fázi a připravuje kroky vedoucí k výstavbě. Dalekohled poskytne evropským vědcům společné pozorovací zařízení určené k řešení vědeckých otázek, které současné přístroje zatím nedokážou plně řešit.
„Získání statusu ESFRI Landmark je pro EST významným milníkem. Je potvrzením evropského významu této výzkumné infrastruktury. Komunita EST během mnoha let vybudovala pozoruhodnou evropskou spolupráci založenou na společném vědeckém cíli. Status Landmark oceňuje vyspělost a strategický význam, kterých projekt v rámci evropských výzkumných infrastruktur dosáhl,“ říká Jan Jurčák, český zástupce v Nadaci EST a vedoucí slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Studium Slunce v nejmenších měřítkách
EST bude vybudován na Observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma ve Španělsku. Jeho zrcadlo o průměru 4,2 metru a soustava vědeckých přístrojů jsou navrženy tak, aby umožňovaly současně pozorovat různé výšky sluneční atmosféry na různých vlnových délkách. Vědci tak budou moci sledovat vynořování magnetických polí na povrch Slunce a studovat, jakým způsobem je energie přenášena do vyšších vrstev sluneční atmosféry.
Tyto procesy jsou zásadní pro pochopení sluneční aktivity, včetně mechanismů stojících za slunečními erupcemi. Slunce je jedinou hvězdou, jejíž povrch a spodní vrstvy atmosféry můžeme zkoumat v takovém detailu. EST proto umožní studovat fyzikální procesy, které mají význam i daleko za hranicemi sluneční fyziky.
Další informace a kontakty:
Oficiální stránky / shrnutí a vědecký nástin: https://www.est-east.eu/est-project
Fotogalerie: https://www.est-east.eu/est-gallery
Dr. Jan Jurčák
Astronomický ústav AV ČR
E-mail: jan.jurcak@asu.cas.cz
Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
+420 737 322 815
pavel.suchan@asu.cas.cz
Přečtěte si také
- Program Týdne Akademie věd ČR je zveřejněný. Nabídne více než 300 akcí po ČR
- Obnova českých luk potřebuje správná semena: odkud mají pocházet, ukazují genetické mapy
- Na kolik partnerů spoléhají rostliny a opylovači? Rozhoduje především klima
- Radiační podmínky, včetně kosmického záření, bude simulovat nové pracoviště
- Preventivní přípravek brání včely proti dvěma nákazám, prokázaly zkoušky
- Když matky nemohou pracovat podle svých představ
- Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
- Brněnská vědkyně zvítězila v soutěži mladých výzkumníků v kardiologii
- Zlato není jen cenný kov. Čeští vědci z něj vyvíjejí funkční nanomateriály
- Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Heyrovského ústav AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
