Vědci z Ústavu biologie obratlovců popsali novou hybridní zónu parazitů myší
15. 01. 2019
Vědeckému týmu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podařilo popsat ve volné přírodě dosud neznámou hybridní zónu parazitů myší. Významný objev, který může přinést zásadní informace pro pochopení vzniku a šíření nových infekčních onemocnění, nyní publikoval časopis Molecular Ecology.
Hybridní zóna je označení oblasti, kde se dotýkají dva různé živočišné druhy či poddruhy a jejich křížením vzniká plodné potomstvo. Intenzivní výzkum tisíců hlodavců vědcům odhalil, že každý hostitelský poddruh má geneticky unikátní parazity – rovněž na úrovni samostatných druhů či poddruhů. Ti se v myší hybridní zóně rovněž kříží a vytvářejí svou vlastní hybridní zónu.
Matrjoškový efekt
„Jde doslova o hybridní zóny v hybridních zónách, proto jsme je nazvali matrjošková hybridní zóna,“ vysvětluje vědkyně Joelle Gouy de Bellocq z Ústavu biologie obratlovců.
„Hybridizace u parazitů je sice známa, hybridní zóny parazitů ale překvapivě nebyly ve volné přírodě doposud popsány,“ uvádí další člen výzkumného týmu Stuart J. E. Baird.
Zjištění vědeckého týmu patří k významným objevům. Matrjošková hybridní zóna totiž vytváří unikátní podmínky pro studium evolučních procesů, které utvářejí vztahy mezi parazity a jejich hostiteli. To může zásadním způsobem přispět k pochopení vzniku a šíření nových infekčních onemocnění.
Tajemství hybridních zón
Hybridní zóny jsou místa pro vědce z mnoha hledisek fascinující, protože mohou ledasco prozradit o evolučních procesech, třeba o samotném vzniku druhů. Nicméně záhadou je třeba i to, jak jsou tyto hybridní zóny udržovány a jak je možné, že se postupně oba druhy kompletně nepromíchají a hybridní zóny tak postupně nezaniknou.
Na území České republiky se těchto hybridních zón vyskytuje hned několik. Známe zde tak například zónu mezi ježkem východním a západním, vránou obecnou černou a vránou obecnou šedou, nedávno potvrzenou kontaktní zónu mezi slepýšem křehkým a východním a konečně pak hybridní zónumezi dvěma myšími poddruhy: myši domácí a myši západoevropskou.
Tato hybridní zóna se rozpíná od Severního moře až po moře Středozemní a Českou republiku protíná v jejím nejzápadnějším výběžku. Studiu evolučních procesů v této oblasti se dlouhodobě věnují zoologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří v předchozích studiích ukázali, že hybridní zóna je udržována především díky nižší plodnosti hybridů.
V posledních letech studovali genetickou variabilitu nejrůznějších parazitů u obou myších poddruhů a jejich hybridů. V rámci hybridní zóny myší byli detailně zkoumáni dva paraziti: roup myší (Syphacia obvelata), který patří k běžným střevním parazitům myši, a houba z příbuzenstva kvasinek Pneumocystis murina, která se nachází v jejich plicích.
Příčina vzniku nových onemocnění
Vědci zjistili, že oba parazité kopírují genetickou strukturu svých hostitelů a tedy i vytváří hybridní zónu s hybridními (rekombinantními) jedinci. Právě tito rekombinantní jedinci pak často bývají příčinou vzniku nových onemocnění, nebo šíření závažných epidemií (příkladem může být Španělská chřipka), nebo mohou stát za vznikem rezistence k různým lékům. Zajímavostí rovněž bylo zjištění, že hybridní zóny obou parazitů jsou užší než hybridní zóny myší (pravděpodobně díky rychlejší generační době parazitů).
Článek Holobiont suture zones: Parasite evidence across the European house mouse hybrid zone je dostupný zde.
Související články:
Předsedkyně navštívila úspěšné pracoviště ve Studenci
Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR ve spolupráci s Alenou Fornůskovou, Ústav biologie obratlovců AV ČR
Foto: Ústav biologie obratlovců AV ČR
Přečtěte si také
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
- Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
- Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
- Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
- Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.