Zahlavi

V obchodech je riziko nákazy minimální. Pokud se dodržují hygienická opatření

09. 12. 2021

Za předpokladu, že lidé nosí respirátor a dezinfikují si ruce, se v obchodech nebo na poštách virus SARS-CoV-2 dlouho nedrží. Vědci kontrolovali povrchy, jichž se dotýkaly stovky lidí, a koronavirus neidentifikovali. Vzorky ovšem odebírali na sklonku roku 2020 a počátkem letoška, kdy se obecně protiepidemická opatření dodržovala více než dnes. Analýzu vzorků provedli vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Masarykovy univerzity v Brně.

Vzorky vědci odebírali v době, kdy platila nejpřísnější protiepidemická opatření. Na přelomu let 2020 a 2021 ještě nebyla k dispozici vakcína a lidé byli více opatrní než v současné době. Především byl ale lockdown a otevřené byly jen nejnutnější provozovny (například obchody s potravinami).

„Zajímalo nás, jaké reálné nebezpečí nákazy virem SARS-CoV-2 v době epidemie hrozí ve veřejných prostorách, kde se pohybuje velké množství osob, a zda je nutné zavírat obchody,“ popisuje motivaci výzkumu vedoucí týmu Omar Šerý z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Výzkumníci nabrali vzorky z obchodního centra, centrální pošty v Brně a covidové jednotky menší nemocnice, která sloužila jako referenční skupina.

Odebírání vzorků na poště
Vzorkování koronaviru z displeje automatického objednávkového systému na hlavní poště v Brně

Dodržování opatření pomáhá
„Ve veřejných prostorách se virus SARS-CoV-2 nevyskytoval v případě, že se dodržovala platná doporučení – především respirátory a mytí nebo dezinfekce rukou. Naopak na covidové jednotce v nemocnici, kde pacienti respirátory samozřejmě nenosí a kde je větší kumulace pozitivních osob v menším prostoru, byl virus hojný,“ popisuje výsledky studie Omar Šerý.

„Navíc se ukazuje, že kapénky mají tendenci padat na zem, protože na ní a na podrážkách obuvi zdravotnických pracovníků covidové jednotky bylo nejvíce RNA koronaviru. Také na površích, kterých se pacienti s covidem-19 dotýkají, jako jsou například plastové kliky, byla virová RNA objevena,“ doplňuje vědec.

Na površích, kterých se dotýkaly v obchodě stovky lidí, se virus nenašel. To například znamená, že dezinfikovat potraviny po přinesení z obchodu by nemělo být nutné. Pokud se dodržují všechna opatření jako správně nasazený respirátor a mytí nebo dezinfekce rukou, pak ve veřejných prostorách nebezpečí nákazy koronavirem příliš nehrozí.

Jak studie probíhala?
První odběr výzkumníci provedli 17. prosince 2020 v podvečer na hlavní poště v Brně, kterou ten den prošlo 2600 lidí. V té době byla nákaza ve společnosti velmi rozšířená – denní procento nově zjištěných případů ze všech PCR testovaných přesahovalo třicet procent.

Druhý odběr byl proveden 17. února 2021 v podvečer v obchodním centru Šantovka v Olomouci, v němž zůstal otevřen supermarket a food court. Také v té době bylo procento nově zjištěných případů covid pozitivity nad třiceti procenty (ze všech PCR testovaných). Celkem v den odběru vzorků navštívilo obchodní centrum Šantovka přes 10 tisíc lidí. Poslední odběr vědci provedli 6. května 2021 na nemocničním oddělení zřízeném pro léčbu pacientů s pozitivním testem na SARS-CoV-2.

Výsledky studie vyšly v časopise Frontiers in Public Health.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Omar Šerý

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce