Brněnský geotrip: vydejte se na toulky po moravské metropoli a jejím okolí

22. 07. 2026

Neživá příroda si zaslouží stejnou pozornost jako ta živá. Dokazuje to publikace Geodiverzita města Brna, na které spolupracovali autoři z Ústavu geoniky AV ČR, České geologické služby a Mendelovy univerzity. Kniha představuje vybrané lokality, na nichž dokládá pestrost geologických, geomorfologických, půdních i hydrologických prvků tvořících krajinu moravské metropole a jejího blízkého okolí.

Fotostory jsme otiskli v A / Magazínu 2/2026.

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Chcete jej pravidelně odebírat? Napište si o předplatné zdarma na adresu predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Geodiverzita je významnou složkou krajiny. Je důležitá pro biodiverzitu i lidskou činnost. Lokalit, které to dokládají, najdeme mnoho i v Brně. Jsou to místa známá a oblíbená, ale i taková, která často unikají našemu zraku, ačkoli se s nimi pojí mnoho přírodovědných, historických či kulturních zajímavostí. Na snímku pohled na hrad Špilberk z Denisových sadů.

Obelisk v Denisových sadech je vytesán z korálového mramoru vytěženého nedaleko lomů na Hádech. Představuje poděkování za mír po konci napoleonských válek. Při bližším zkoumání na něm lze spatřit různé zkameněliny.

Dary neživé přírody, jako jsou nerostné suroviny, voda či půda, využíváme odpradávna. Krajina ovlivňuje chování člověka, který si například vybírá, kde vystaví svá sídla. Lidé zase svými zásahy přetvářejí krajinu – třeba těžbou, stavbami, regulací vodstva. Ukázkou takové přírodní lokality je vrch Hády, kde se těžily vápence.

Etážový lom na Hádech dnes tvoří neodmyslitelnou součást panoramatu města. Nachází se zde jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Brno.

V revitalizovaném Růženině lomu se návštěvníci můžou projít po tzv. Cestě rákosím, pokochat se jezírky napájenými místním pramenem a pozorovat rozličné (rovněž vzácné a chráněné) druhy rostlin a živočichů.

Zelňák, Špilas a další fleky. Také v centru města se s neživou přírodou setkáváme na každém kroku – ať už jde o kamení v hradbách a zídkách či stavební materiály, skulptury a kašny.

Základ barokní kašny Parnas na Zelném trhu tvoří vápenec ze Stránské skály, která stojí ve východní části Brna mezi Líšní a Slatinou.

Jednou z dominant Brna je katedrála sv. Petra a Pavla na vrchu Petrov. Použitý stavební kámen pochází z lomů v okolí města, například ze Stránské skály či Červeného a Žlutého kopce.

Bunkr 10-Z je dalším turistickým lákadlem města. Protiletecký kryt byl vybudován ve skalním masivu Špilberku během druhé světové války jako úkryt pro obyvatele Brna při bombardování.

Významnou součástí geodiverzity je vodstvo. Dynamický reliéf města Brna výrazně ovlivňuje vodní prvky v krajině, tedy hydrodiverzitu. Vodní toky tvoří poměrně hustou říční síť, prim hrají Svratka a Svitava a jejich soutok v městské části Přízřenice.

Nedaleko od soutoku Svratky a Svitavy leží Holásecká jezera, která vznikla v místě starého meandru v nivě Svitavy. Je zde celkem sedm vodních ploch, jejichž břehy lákají zejména k procházkám a rybaření.

Holásecká jezera jsou významná hlavně z hlediska biodiverzity – nacházejí se tu dobře zachované pozůstatky lužního lesa a také různé druhy chráněných druhů rostlin a živočichů.

Na vodních tocích se vybudovalo několik nádrží, které přispívají k hydrodiverzitě i atraktivitě krajiny. K největším turistickým lákadlům na Svratce patří bezesporu Brněnská přehrada (dříve Kníničská), sloužící nejen jako oblíbený cíl pro sportovce a rekreanty, ale i jako ochrana města před povodněmi a k vodárenským a energetickým účelům.

Jedním z pravostranných přítoků Svratky je potok Veverka, který měří necelých devět kilometrů. Pramení nedaleko Ostrovačic a do Svratky, respektive Brněnské přehrady, ústí přímo pod hradem Veveří.

Státní hrad Veveří, který je od roku 2023 národní kulturní památkou, se tyčí na skalním ostrohu nad soutokem Svratky a Veverky. Jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů v České republice.

Moderní lávka pod hradem Veveří slouží pro pěší a cyklisty. Otevřela se v roce 2003 a nahradila původní most, který byl zničen za druhé světové války.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Brněnský geotrip: vydejte se na toulky po moravské metropoli a jejím okolí

Obelisk v Denisových sadech je vytesán z korálového mramoru vytěženého nedaleko lomů na Hádech. Představuje poděkování za mír po konci napoleonských válek. Při bližším zkoumání na něm lze spatřit různé zkameněliny.

Etážový lom na Hádech dnes tvoří neodmyslitelnou součást panoramatu města. Nachází se zde jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Brno.

V revitalizovaném Růženině lomu se návštěvníci můžou projít po tzv. Cestě rákosím, pokochat se jezírky napájenými místním pramenem a pozorovat rozličné (rovněž vzácné a chráněné) druhy rostlin a živočichů.

Zelňák, Špilas a další fleky. Také v centru města se s neživou přírodou setkáváme na každém kroku – ať už jde o kamení v hradbách a zídkách či stavební materiály, skulptury a kašny.

Základ barokní kašny Parnas na Zelném trhu tvoří vápenec ze Stránské skály, která stojí ve východní části Brna mezi Líšní a Slatinou.

Jednou z dominant Brna je katedrála sv. Petra a Pavla na vrchu Petrov. Použitý stavební kámen pochází z lomů v okolí města, například ze Stránské skály či Červeného a Žlutého kopce.

Bunkr 10-Z je dalším turistickým lákadlem města. Protiletecký kryt byl vybudován ve skalním masivu Špilberku během druhé světové války jako úkryt pro obyvatele Brna při bombardování.

Významnou součástí geodiverzity je vodstvo. Dynamický reliéf města Brna výrazně ovlivňuje vodní prvky v krajině, tedy hydrodiverzitu. Vodní toky tvoří poměrně hustou říční síť, prim hrají Svratka a Svitava a jejich soutok v městské části Přízřenice.

Nedaleko od soutoku Svratky a Svitavy leží Holásecká jezera, která vznikla v místě starého meandru v nivě Svitavy. Je zde celkem sedm vodních ploch, jejichž břehy lákají zejména k procházkám a rybaření.

Holásecká jezera jsou významná hlavně z hlediska biodiverzity – nacházejí se tu dobře zachované pozůstatky lužního lesa a také různé druhy chráněných druhů rostlin a živočichů.

Jedním z pravostranných přítoků Svratky je potok Veverka, který měří necelých devět kilometrů. Pramení nedaleko Ostrovačic a do Svratky, respektive Brněnské přehrady, ústí přímo pod hradem Veveří.

Státní hrad Veveří, který je od roku 2023 národní kulturní památkou, se tyčí na skalním ostrohu nad soutokem Svratky a Veverky. Jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů v České republice.

Moderní lávka pod hradem Veveří slouží pro pěší a cyklisty. Otevřela se v roce 2003 a nahradila původní most, který byl zničen za druhé světové války.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

A / Newsletter