
Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic
28. 04. 2026
Spolehliví kolegové na odborných i nevědeckých pozicích pomáhají vytvářet stabilní zázemí na pracovištích. Jsou tak jedním z pilířů špičkového výzkumu. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl jejich zásluhy 27. dubna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze předáním děkovných listů.
Děkovné listy jsou určeny zvláště zasloužilým odborným, organizačním, administrativním a technickým pracovníkům, kteří svou činností zásadně přispívají k chodu pracovišť i celé Akademie věd. Instituce je uděluje už od roku 2007 a upozorňuje tak na jejich práci, která je pro chod ústavů nepostradatelná.
„Vysoký počet letošních nominovaných ukazuje, jak hluboce si jejich práce cení kolegové i ředitelé ústavů,“ zdůraznil Radomír Pánek. „Je zkrátka důležité vědět, že se máme o koho opřít a že vše funguje, jak má. Nic z toho nebereme jako samozřejmost.“ Podle něj to dokládá i fakt, že se předávání letos kvůli vysokému počtu oceněných koná ve dvou samostatných ceremoniálech.
Na prvním z nich byli mezi laureáty zástupci všech tří vědních oblastí i Střediska společných činností AV ČR a Kanceláře Akademie věd ČR. Děkovné listy jim předal Radomír Pánek společně s místopředsedy instituce.
Laureáti děkovných listů (27. dubna 2026):
Irena Smolíková – Astronomický ústav
Kateřina Soldánová – Astronomický ústav
Blanka Čemusová – Ústav fotoniky a elektroniky
Petr Zacharov – Ústav fyziky atmosféry
Jan Šarlej – Ústav přístrojové techniky
Bedřich Švácha – Ústav státu a práva
Iveta Klašková – Biofyzikální ústav
Lucie Trajhanová – Fyziologický ústav
Daniela Šálková – Fyziologický ústav
Jana Pospíšilová – Ústav experimentální botaniky
Josef Bartoněk – Ústav experimentální botaniky
Jitka Prokopová – Ústav výzkumu globální změny
Jaroslava Šupolíková – Ústav živočišné fyziologie a genetiky
Lenka Katolická – Archeologický ústav, Brno
Ivana Herglová – Archeologický ústav, Praha
Jana Pánková – Ústav dějin umění
Hana Filiačová – Kancelář Akademie věd ČR
Dagmar Zouharová – Středisko společných činností
Jana Šrotová – Středisko společných činností
Jiří Padevět – Středisko společných činností
Václav Beránek – Biofyzikální ústav
Libuše Kombercová – Archeologický ústav, Praha
Kristina Rexová – Historický ústav
Miroslav Vopička – Ústav termomechaniky
Více informací o děkovných listech naleznete zde.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Živa ocenila rostlinného fyziologa Jiřího Šantrůčka a nejlepší články roku 2025
- Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce
- Osm publikací Nakladatelství Academia uspělo v soutěži Slovník roku
- Nadace Neuron ocenila Jiřího Grygara i talentovaného chemika Václava Vernera
- Ztracený ráj z Nakladatelství Academia se stal Knihou roku Lidových novin
- Mechorost jako predátor? Věda fotogenická ukazuje krásu vědy i její humor
- Akademie věd ČR ocenila výjimečné výsledky ve vědě i popularizaci
- Bohuslav Ošťádal obdržel Hlávkovu medaili, nadace ocenila i další osobnosti
- Eva Zažímalová převzala v Černínském paláci medaili Za zásluhy o diplomacii
- Překlad cestopisu od Ondřeje Beránka získal významné arabské ocenění
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















