Zahlavi

A / Magazín o krystalech, genetickém původu člověka a nebezpečných skalách

29. 06. 2023

Pohlédnout do nitra krystalu je možné více než 100 let, do nanorozměrů ale vědci pronikají až v poslední době. Poznání vnitřní struktury krystalů je důležité nejen pro určování minerálů, ale také v materiálových vědách a ve výzkumu a vývoji v oblasti medicíny a farmacie. Krystalografické metody zdokonalují ve Fyzikálním ústavu AV ČR.

titulka A krystaly
2/2023 (verze k listování)
2/2023 (verze ke stažení)

O krystalech pojednávají tři texty A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR (nástupce časopisu A / Věda a výzkum):

Krása neviditelného krystalu (str. 18) – o historii a současnosti krystalografického výzkumu ve Fyzikálním ústavu AV ČR s Václavem Petříčkem a Lukášem Palatinusem.

Diamanty (str. 26) – Diamant je jednou z krystalických forem uhlíku a patří k nejtvrdším nerostům na světě.

Jáchymov (str. 28) – Stříbrný důl, lágr i mineralogická perla Krušných hor. Tím vším je Jáchymov, dnes malé městečko v západních Čechách, ve středověku centrum těžby stříbra v českých zemích.

V časopise najdete i další témata:

Krimimýty (str. 32) – Kriminalita roste, tresty jsou nízké a všude kolem pobíhají delikventi, které jsme příliš brzy propustili z vězení: realita současné české společnosti? Skutečnost je přesně opačná. Přečtěte si o ní v článku pojednávajícím o výzkumu Evy Krulichové ze Sociologického ústavu AV ČR.

Mezi mateřstvím a vědou (str. 38) – Starořečtinu se začala učit už jako teenagerka. Pěkně po večerech, místo obcházení diskoték. Zanedlouho se vrhla i na řečtinu moderní – to když přes dopisovací klub poznala svého budoucího manžela. V jeho rodné zemi pak propadla byzantské kultuře. Rozhovor s Pavlou Drápelovou Gkantzios ze Slovanského ústavu AV ČR.

Tiší strážci krajiny (str. 46) – Nádech, výdech. Podobně jako my „dýchá“ i příroda okolo nás. Koloběh látek a energie mezi krajinou a atmosférou vytrvale sledují ostražité ekosystémové stanice. Tyčí se vysoko nad lesem, na louce, v mokřadu, ale třeba i uprostřed rýžoviště. Soustavu ekosystémových stanic provozuje u nás i jinde ve světě Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Pravlast lidstva za řekou Nil (str. 58) – Před více než 300 000 lety se v Africe vyvinul anatomicky moderní člověk. Odtamtud potom putoval do Asie a Evropy. Po jeho genetických stopách pátrá už více než čtvrtstoletí evoluční antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu AV ČR. Na svůj výzkum získal prestižní Akademickou prémii.

Padá skála, něco si přej (str. 64) – Hluk, který se ozval, nikdo neslyšel. K události totiž došlo v noci. Přímo na turistickou stezku spadlo 40 kubíků kamene. Co na skalním řícení zajímá odborníky? Zeptali jsme se Jiřího Adamoviče z Geologického ústavu AV ČR, který nás provedl národní přírodní rezervací Adršpašsko-teplické skály.

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního magazínu Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům, kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce