A / Magazín: O krvi, betonu kolem nás i bohatství, ukrytém v půdě

V kostní dřeni zabydlené kmenové buňky dávají jako pomyslné matky život miliardám potomků. Jedněmi z nich jsou červené krvinky přenášející kyslík. Co se s lidským tělem děje, když jich je příliš mnoho? Tekutina, která nám koluje v žilách, fascinuje nejen lidi, velkým lákadlem je i pro některá zvířata. Slouží jim totiž jako potrava. Čím krvesaví živočichové zasáhli do dějin medicíny? Nové vydání A / Magazínu je plné informací o životadárné krvi.

3/2026 (verze k listování)
3/2026 (verze ke stažení)

Hlavní téma se dělí do několika článků:

Krev: řečiště života (str. 18–27) Přenáší kyslík, brání tělo před infekcemi a díky kmenovým buňkám v kostní dřeni se neustále obnovuje. Co když se ale tohle dokonale seřízené ústrojí naruší?

Horký pramen pod kůží (str. 28–29) Krve je několik druhů a ne vždy teče červená. Co o této klíčové tekutině možná nevíte?

Zvířata, co (nám) pijí krev (str. 30–37) Bývají otravní, někdy odporní a baží po krvi, která je plná bílkovin, energie a živin. Krvesaví tvorové nás děsí a fascinují zároveň. Čím zasáhli do dějin medicíny? A jak ke své démonické pověsti přišli vlci?

Výběr dalších článků:

Barokní instagram (str. 38–43) Erby místo profilovek, podpisy coby hashtagy a kresby suplující selfíčka. Památníky alba amicorum fungovaly jako sociální sítě raného novověku. Stačí nahlédnout.

Rozhovor: Půda nad zlato (str. 44–51) Veronika Jílková z Biologického centra AV ČR vyráží pro hrstky zeminy do Arktidy i spálených lesů. Právě půda by totiž podle ní mohla lidstvu pomoct v boji s globálním oteplováním. Proč je hmota, po které chodíme, tak důležitá? A kvůli čemu se bioložka musela naučit střílet z kulovnice?

Bolzano. Znovunalezený poklad (str. 52–57) Čech, Němec, Rakušan nebo Ital? Kazatel, filozof či matematik? Tím vším byl Pražan Bernard Bolzano. Nově budou všechna jeho díla online.

Hvězdný Ondřejov (str. 58–63) V malebném Ladově kraji, pár desítek kilometrů jihovýchodně od české metropole sídlí Astronomický ústav AV ČR. Jak vznikla místní observatoř, která napomáhá při studiu hvězd i dalších vesmírných objektů, a jaké přístrojové skvosty tu vědci využívají?

V hlavní roli trhlina (str. 64–69) Beton bez prasklin není betonem – jsou jeho přirozenou součástí. Problém nastává, když se zvětšují a propouštějí vlhkost a soli k ocelové výztuži. Pak hrozí velké katastrofy.

A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Chcete každé jeho vydání dostat přímo do schránky? Napište si o předplatné zdarma na adresu predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Marcela Buchtová: Akademie věd a vysoké školy nejsou konkurenty, ale partnery
• Klíčem k tajemství obrazu může být i nepatrný detail, říká Julie Jančárková
• Pozor! Pohov! Výstava o vojně ukazuje, jak se sloužilo vlasti
• Brněnský festival přesvědčil návštěvníky, že věda umí být okouzlující
• Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou
• Odstartoval Festival vědy a techniky v Brně. AV ČR se představí na 14 stáncích
• Tři mladé badatelské talenty z Akademie věd získaly prestižní ERC granty
• Akademie budoucnosti se naplno rozjíždí, programy podpoří první vědce a vědkyně
• Ombudsmanka AV ČR Dana Plavcová: Jsem ráda, když se věci změní k lepšímu
• Vojtěch Kyncl: Dějiny jednoho města dokážou vyprávět příběh celé společnosti