
Písňovna.cz: Internetový portál oživuje dědictví českých lidových písní
10. 11. 2025
Bezmála 15 000 písní ze všech regionů Čech, Moravy a Slezska nabídne internetový portál, který ode dneška funguje na adrese Písňovna.cz. Připravil ho Etnologický ústav AV ČR, z jehož depozitáře většina unikátní sbírky lidových písní pochází. Digitální katalog cílí i na vyučující, aby mohli lidové písně jednoduše zařadit do výuky.
Portál Písňovna.cz umožňuje vyhledávat lidové písně podle jejich textu či místa původu. Část písničky mohou zájemci také zapískat, zazpívat nebo zahrát na hudební nástroj. Procházet katalogem lze i podle jednotlivých sbírek lidových písní.
„Uživatelé mohou porovnat původní záznam i moderní přepis nebo si na portálu písňovou melodii přehrát,“ říká Matěj Kratochvíl z Etnologického ústavu AV ČR. „Samozřejmostí jsou podrobné informace o sběratelkách a sběratelích, mezi nimiž jsou vedle známých postav jako Karel Jaromír Erben, František Sušil nebo Leoš Janáček i osobnosti méně známé či dosud spojované s jinými obory, například významný chemik Bohuslav Brauner nebo – ze zcela mimoakademické sféry – obchodnice s textilem ze Strakonic Marie Foglarová,“ dodává hudební vědec a etnolog.
Portál obsahuje nejrůznější žánry: písně taneční, milostné i žertovné, vánoční koledy. Zpřístupňuje i méně obvyklý repertoár, například pohřební písně nebo takzvané halekačky, tedy popěvky pasáčků z horských oblastí.
V Písňovně zájemci najdou mimo jiné zdigitalizovaný nejstarší tisk notového zápisu českých lidových písní, a to České národní písně, které roku 1825, tedy právě před dvěma sty lety vydal Jan Ritter z Rittersberku.
Do hudební výchovy, ale i do češtiny nebo dějepisu
Součástí projektu je také Učitelská písňovna, která zahrnuje zpracované didaktické materiály
a s nimi související podklady pro hravé aktivity využitelné nejen v hudební výchově, ale také v českém jazyce nebo dějepisu. Připraveny jsou nahrávky vybraných písní v podání dětských zpěváků. „Využít je možné i tzv. karaoke verze melodií v tóninách přizpůsobených potřebám různých věkových kategorií,“ doplňuje Matěj Kratochvíl. Byť je Učitelská písňovna určena především pro využití ve školách, je dostupná zdarma všem.
Projekt byl podpořen z programu PRAK Akademie věd ČR.
Kontakt:
Mgr. Matěj Kratochvíl, Ph.D.
Etnologický ústav AV ČR
kratochvil@eu.cas.cz
+420 728 547 966
Přečtěte si také
- Nadační fond jaroslava heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
- Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu
- Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky
- Nový pohled na klimatickou krizi. Do Akademie věd míří ERC Consolidator grant
- Veřejné prostředky investované do vědy systematicky vracíme, zaznělo na sněmu
- Kočka divoká je zpět: v Lužických horách letos úspěšně vyvedla mláďata
- Konference PLATOSpec uzavřela první rok provozu spektrografu
- Když se smlouvy mohou měnit: dopady flexibilnějších pravidel na veřejné zakázky
- Mechorost jako predátor. Výstava ukazuje krásy vědy i humor
- Motýl je značkou nové biotechnologické firmy Taveren Therapeutics
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


