
Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
11. 07. 2024
Chemie, jaderný výzkum a nejlepší článek v oboru humanitních věd – v těchto kategoriích cen, jež uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze, uspěli dvě vědkyně a jeden vědec, které nominovala pracoviště Akademie věd ČR. Ocenění od francouzského velvyslance v Česku Stéphana Crouzata převzali David Dunlop z Ústavu organické chemie a biochemie, Adéla Jagerová z Ústavu jaderné fyziky a Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu.
Francouzské velvyslanectví v Praze ocenilo 28. června 2024 talentované studenty doktorských programů a postdoktorandy už potřicáté. Cena se pojí s finanční odměnou, vědci a vědkyně na prvních a druhých místech navíc získávají stipendium na měsíční stáž ve zvolené francouzské laboratoři. Do letošního ročníku nominovaly české výzkumné instituce 61 badatelů, umístilo se 25 z nich.
Nové postupy chemie
Druhé místo v Ceně Jean Marie Lehna za chemii získal David Dunlop z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR za výzkum Electronic and geometric degrees of freedom of organoelement compounds. Vědec působí v úspěšném týmu Tomáše Slaniny, který už obdržel například Cenu Wernera von Siemense.
„Ocenění vnímám jako uznání postupů, které se mi podařilo vyvinout, a výsledků, jichž jsme s kolegy dosáhli. Cena mi také otevírá dveře k výzkumné stáži ve Francii, kterou jsem se rozhodl absolvovat ve vědecké skupině Jean-Marie Lehna,“ říká David Dunlop.

David Dunlop (druhý zleva)
V soutěži uspěl i další člen týmu Tomáše Slaniny – první příčku v Ceně Sanofi za farmacii obsadil Ondřej Groborz, kterého nominovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.
Nejlepší jaderný výzkum
V kategorii Cen Henriho Becquerela za jaderný výzkum zvítězila Adéla Jagerová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR s prací Nanostructuring of monocrystalline ZnO with energetic ion beams for novel optical functional materials.
Cenu získala vědkyně za výsledky, kterých dosáhla při doktorském studiu. „Ve výzkumu jsem se zaměřila na interakce iontových svazků s oxidem zinečnatým a vytváření samotných nanostruktur, ale i na vliv nanostrukturování na funkční, zejména optické vlastnosti oxidu zinečnatého a dalších krystalických materiálů,“ přibližuje.
„Ocenění je pro mě velkou poctou a úspěchem, za který vděčím především vedoucí své práce Anně Mackové i všem kolegům. Zahraniční stáž ve Francii mi umožní získat nové zkušenosti a rozšířit si obzory,“ dodává Adéla Jagerová.
Adéla Jagerová
Rozměry epidemie encefalitidy
Speciální cenu Platformy CEFRES za nejlepší vědecký článek v oboru společenských a humanitních věd si z předávání odnesla za studii The Unknown Infection, or “Rožňava Disease” in Czechoslovakia in 1951 Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho.
„Českoslovenští vědci při výzkumu neznámého onemocnění zjistili, že se lze nakazit encefalitidou při vypití nepasterizovaného infikovaného mléka. V rožňavské mlékárně totiž nefungoval pasterizační přístroj, a tak vznikla největší epidemie klíšťové encefalitidy v dějinách. Článek se věnuje mocenskému i ideologickému rozměru epidemie,“ popisuje Kristýna Kaucká, která v současnosti zkoumá kůrovcové kalamity.
O oceněném výzkumu přednášela v roce 2020 i na festivalu Týden vědy a techniky AV ČR (nyní Týden Akademie věd ČR). Záznam si můžete pustit na platformě YouTube.
Kristýna Kaucká (druhá zleva)
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zpráv Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a portálu Věda a výzkum
Foto: © Ondřej Besperát, pro Francouzský institut v Praze
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Hlávkova nadace vyznamenala osobnosti spojené s Akademií věd
- Čtveřice badatelů z Akademie věd figuruje mezi nejcitovanějšími vědci světa
- Spermie, software, peptidy či imunita. Akademie bodovala v soutěži Česká hlava
- Akademie věd podpořila ambiciózní výzkumy devíti osobností
- Akademie věd uspěla v soutěžích EXPRO a JUNIOR STAR, získala 19 z 51 grantů
- Prezident propůjčil bývalé předsedkyni AV ČR Heleně Illnerové Řád bílého lva
- Akademie věd ČR udělila ceny deseti mimořádným badatelům a popularizátorům
- Pět badatelů převzalo medaile Akademie věd ČR za rozvoj svých oborů
- Archeolog Daniel Pilař z AV ČR získal Cenu vlády nadanému studentovi
- Nejlepším loňským překladem je výbor Chlebnikovovy poezie, vyšel v Academia
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.