Slavnostní přednáška prof. Jaroslava Doležela

Na pražském Žofíně proběhla 19. září v pořadí druhá slavnostní přednáška z nového cyklu „Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Přední český genetik prof. Jaroslav Doležel hledal odpověď na otázku: Může genetika zachránit lidstvo před hladem? Slavnostní akce, na jejíž kompletní záznam se můžete podívat online, se zúčastnila řada významných hostů z vědeckého i politického života. „Akademie věd pokračuje v cyklu slavnostních přednášek, v nichž se významné osobnosti české vědy vyjadřují k aktuálním tématům a problémům společnosti,“ vysvětlil pozadí akce předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš.

Akademie věd ČR se tak připojila k oslavám výročí 150 let od objevů zákonů dědičnosti Gregorem Johannem Mendelem, zakladatelem moderní genetiky, vědního oboru, který zasahuje do všech oblastí biologie, včetně lékařské praxe.

Slavnostní přednášku uvedla členka Akademické rady AV ČR prof. Eva Zažímalová, která zdůraznila, že olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které prof. Doležel vede, je průkopníkem v oblasti využití tzv. průtokové cytometrie a velmi významně se podílí na složitém úkolu přečtení genomu pšenice a dalších zemědělských plodin. Průtoková cytometrie, metoda, která vznikla v Olomouci, umožňuje třídit a štěpit jednotlivé chromozomy, což umožňuje rychlejší a přesnější genovou analýzu a významně urychluje práce při čtení celých rostlinných genomů.

Prof. Doležel se ve své přednášce věnoval změnám dědičné informace rostlin, které stály u kolébky naší civilizace a které se podílely na zajištění dostatku potravin během celé naší historie. „Obrovský pokrok v rostlinné genetice, využití genetických modifikací a dalších nových technik nám dává naději, že lidstvo hrozbu nedostatku potravin odvrátí. Tak jako tomu bylo v případě zelené revoluce amerického šlechtitele Normana Borlauga, lze předpokládat, že i tentokrát bude muset být použití nové generace odrůd doprovázeno změnami v hospodaření, mimo jiné i zaváděním metod precizního zemědělství, které využívá informační technologie a zohledňuje prostorovou heterogenitu půdy a rostlin na poli. K zajištění dostatku potravin přispěje i omezení posklizňových ztrát a šetření potravinami. A konečně bychom měli zvážit, zda si i nadále vystačíme s omezeným počtem kulturních plodin zděděných po našich předcích, či zda si ‚ochočíme‘ jiné druhy rostlin,“ uvedl mimo jiné ve své přednášce prof. Doležel.

O hudební doprovod slavnostního podvečera se postaral olomoucký Ensemble Damian, který se téměř výhradně zaměřuje na autentickou interpretaci barokní a neobarokní hudby. V první oblasti čerpá z bohatého fondu českých a moravských archivů, ve druhé spolupracuje převážně se skladateli Vítem Zouharem a Tomášem Hanzlíkem, který je zároveň uměleckým vedoucím souboru.

Přečtěte si také

• BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti
• AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm
• Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun
• Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu
• Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci
• Zemřel Rudolf Zahradník, první předseda Akademie věd ČR
• Omezení provozu budovy AV ČR
• FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR
• FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy
• Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce