Mizí staré stromy a s nimi i přírodní rozmanitost

Zelení veteráni jsou domovem stovek ohrožených druhů ptáků, netopýrů, hmyzu, hub, lišejníků a mechů. Vědci z Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR zmapovali staré stromy v Moravské Amazonii a porovnali je s historickými údaji ze starých leteckých snímků. Zjistili, že nejcennější staré stromy jsou už jen pozůstatky dřívějších řídkých lesů. V hustém lese stromy umírají mnohem rychleji.

„Staré stromy potřebují les řídký, v hustém lese je totiž zahubí konkurence mladších sousedů. Dříve byly řídké lesy zcela běžné, udržoval je oheň a pastva velkých zvířat,“ vysvětluje Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. „Od 19. století však řídké lesy rychle mizí, jejich zbytky dnes najdeme v pár oborách a chráněných územích. I tam ale ubývají. Pokud alespoň v rezervacích a národních parcích přírodě nevrátíme oheň a velká zvířata, ztratíme velmi podstatnou část přírodní rozmanitosti naší země,“ dodává.

Výsledky studie, publikované v prestižním vědeckém časopise Diversity and Distributions, tak ukazují na zásadní problém, který přinesla proměna našich lesů v posledních dvou stoletích.

Moravská Amazonie se říká lužním lesům podél dolních toků řek Moravy a Dyje, starých stromů zde vědci napočítali na dvanáct tisíc. Mohutné solitérní duby, jeden ze symbolů zdejší krajiny, jsou jen reliktem hospodaření dřívějších dob. Pro jejich existenci je nezbytná obnova otevřených lesů. Tu zatím správce zdejších lesů ani nezvažuje. Naopak. Státní podnik Lesy České republiky ze všech sil brání prosazení územní ochrany Moravské Amazonie a zcela bezprecedentní rychlostí těží přírodně nejcennější lesy u nás.

Změny lesního hospodaření a nedostatek potřebné péče v chráněných územích se tak přímo podílí na likvidaci přírodní rozmanitosti naší země. „Pokud chceme ohrožené a mnohdy zákonem chráněné obyvatele starých stromů chránit, je třeba začít konat a nastavit správnou péči o lesy nejen Moravské Amazonie, ale také o lesy mnoha chráněných území. Právě k tomu by naše práce měla pomoci,“ uzavírá Jan Miklín z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: archiv Biologického centra AV ČR

Přečtěte si také

• Vědci udělali první krok ke geneticky upravenému pivu, co má říz
• Inspiraci pro léčbu civilizačních onemocnění můžeme najít u goril
• Mýty o kaprech aneb Tradiční vánoční ryba z pohledu hydrobiologa
• Analýza tisíců nahrávek ptačích zpěvů přinesla překvapivé závěry
• AUDIO: Dobrodružná věda na Lipně a candátí krize
• Ohrožení ptáci hledají bydlení, kde se dá. Domov jim berou monokultury
• Průmyslová lobby brání snížení emisí, zaznívá z organizace EASAC
• Invaze aneb Jak si rostliny, živočichové a lidé přivlastňují nová území
• FOTO: Putování za včelami přes střechy, vikýře po dutiny stromů
• Co může za barevnou krásu podzimního listí