Čestná oborová medaile Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách
Čestná oborová medaile Karla Engliše
za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách
udělovaná Akademií věd České republiky
byla zřízena Akademickou radou Akademie věd České republiky dne 14. února 1995 k oceňování vynikajících domácích i zahraničních vědců v oboru sociálních a ekonomických věd.
Karel Engliš (1880–1961) byl profesorem Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy v Praze, členem České akademie věd a umění, vědní obor národní hospodářství. Po studiu práv a krátké praxi přednášel Karel Engliš od roku 1910 na vysokých školách. V Brně se stal v roce 1919 prvním rektorem nově založené Masarykovy univerzity, v Praze pak byl v letech 1947–1948 posledním svobodně voleným rektorem Univerzity Karlovy. Po únoru 1948 musel univerzitu opustit, byl perzekvován a v roce 1952 vypovězen z Prahy. Poslední léta života prožil ve svém rodišti v Hrabyni na Opavsku.
Karel Engliš působil v době mezi dvěma světovými válkami i v oblasti praktické politiky jako poslanec Národního shromáždění, především však po řadu let jako ministr financí. Byl též guvernérem Národní banky.
Pro vědeckou práci Karla Engliše byla charakteristická snaha o teoretické zvládnutí celé ekonomické vědy v širokém logicko-noetickém kontextu. Proti kauzálnímu výkladu hospodářských souvislostí (Vídeňská národohospodářská škola), do té doby u nás převládajícímu, vypracoval teleologickou teorii. Ekonomii chápal jako vědu „o pořádku, v kterém jednotlivci a národové pečují o udržení a zlepšení života“. Tento pořádek považoval za účelový, vycházející z účelového myšlení. Z tohoto hlediska definoval pak základní ekonomické kategorie jako hodnotu, kapitál, ceny a peníze. Jeho úvahy měly přínos i pro sociologii, filozofii a logiku.
Englišova vědecká činnost je shrnuta v knihách: „Základy hospodářského myšlení“ (1922), „Národní hospodářství“ (1924), „Teorie státního hospodářství“ (1932), „Teleologie jako forma vědeckého poznání“ (1930), „Finanční věda“ (1929), „Soustava národního hospodářství“ (1938) a „Velká logika“ (2 svazky). Většina jeho spisů vyšla v řadě světových jazyků a měla široký mezinárodní ohlas (mj. von Mises, Böhm-Bawerk, Schumpeter, von Hayek, Amonn). V říjnu 1991 byl Karlu Englišovi propůjčen in memoriam Řád T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
Autorem výtvarného návrhu medaile je akademický sochař Jaroslav Veselák, žák prof. J. Kavana a prof. J. Malejovského.