Vědci objasnili nepřítomnost sopečných kuželů na Merkuru

Sopečné kužely nejsou na vnitřních planetách Sluneční soustavy ničím výjimečným, kromě Země se nacházejí také na Marsu či na Měsíci. Odborníky však dlouho trápila otázka, proč se žádné sopečné kužely nenašly na první planetě Sluneční soustavy čili Merkuru. Česko-britskému vědeckému týmu se nyní tuto záhadu podařilo vysvětlit.

Sopečná činnost na jednotlivých vesmírných tělesech probíhala různým způsobem, což mělo vliv na tvar sopek, které při ní vznikly. Nejčastějším druhem sopek na Zemi jsou takzvané sypané kužele, vznikající tehdy, když sopečné plyny roztrhají magma na drobné částečky a ty se pak hromadí v blízkosti erupce a vytvářejí sopečný kužel. Tyto sopky jsou známy ze Země, Marsu či Měsíce, na Merkuru se však nevyskytují.

Čeští a britští vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy a britské Open University nyní zjistili, proč tomu tak je. Prokázali, že vlivem rozdílných podmínek mohou vznikat sopky s takovými tvary, jež nemají na Zemi obdoby a v současnosti není v možnostech lidstva je pozorovat. Při své práci využili počítačové simulace, pomocí kterých zjišťovali, jak se bude materiál vyvržený sopečnou činností pohybovat v prostředí bez atmosféry a v gravitačním poli Merkuru, zhruba třikrát slabším než gravitační pole Země. Výsledky jejich bádání uveřejnil prestižní časopis Geophysical Research Letters.

V nižší gravitaci kužel nevznikne

„Zjistili jsme, že nepřítomnost atmosféry a slabší gravitace výrazně ovlivní dráhu letu částic vyvržené lávy. Zatímco částice na Zemi doletí jen stovky metrů daleko od místa exploze, na Merkuru jsou to až desítky kilometrů. Letící částice si totiž nemusí razit cestu atmosférou,“ vysvětlil Petr Brož, hlavní autor studie působící na Geofyzikálním ústavu AV ČR.

„To, že částice doletí dále, znamená, že úlomky sopečných hornin jsou ukládány na mnohem větší plochu. Proto se v blízkosti sopečného kráteru nenahromadí dostatek materiálu, aby vznikl sopečný kužel v podobě, jak ho známe ze Země. Širší dolet sopečných částic způsobí, že případné sopky budou několik desítek kilometrů široké, ale maximálně desítky metrů vysoké. Jejich tvar tak nebude příliš výrazný,“ doplnil spoluautor studie Ondřej Čadek z Katedry geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Impaktní kráter Copland na Merkuru je částečně vyplněn lávou, která vytváří souvislou hladkou pláň. Na západ od Coplandu se nachází nepravidelný kráter ve tvaru ledviny, obklopený lemem světlejšího materiálu. Pravděpodobně se jedná o sopečný kráter, ze kterého byly do okolí vyvrženy drobné úlomky sopečných hornin, tzv. pyroklastického materiálu.

Brzy uvidíme víc

„Představte si, že vysypete rovnoměrně kýbl písku na plochu talíře nebo fotbalového hřiště. Zatímco v prvním případě budete mít dost materiálu na vytvoření malého kužele písku, v druhém případně hřiště jen nepatrně poprášíte a vrstva písku proto bude jen stěží viditelná. A tohle je i případ Merkuru. Široký dolet sopečného materiálu totiž způsobí, že vznikne vrstva sopečných úlomků, která je na fotografiích pořízených z oběžné dráhy v podstatě neviditelná,“ dodal Petr Brož.

To by se však mělo brzy změnit. V letošním roce totiž k Merkuru odstartovala evropsko-japonská sonda BepiColombo vybavená vědeckým zařízením, díky němuž budeme schopni spatřit povrch Merkuru v dosud nevídaném detailu. Česko-britský tým tak svou studií nabízí vodítko, co by měla budoucí generace vědců hledat, pokud bude chtít tento zvláštní druh sopek na povrchu Merkuru najít.

Související články:

Slunce s Merkurem na vítězném snímku České astrofotografie měsíce

Údaje pořízené českými vědci vedly k nálezu dalšího meteoritu s rodokmenem

Hledá se bolid v okolí Českých Budějovic

Titulní snímek: Nejbližší planetou ke Slunci je planeta Merkur. Podobně jako povrch Měsíce i povrch Merkuru je rozryt velkým množstvím kráterů po srážkách Merkuru s jinými tělesy.

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy Geofyzikálního ústavu AV ČR
Foto: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington, volná díla

Přečtěte si také

• Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
• Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
• Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
• ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
• Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
• Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
• Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
• Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
• Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
• AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe