Zahlavi

Platy učitelů? Nejnižší v Evropské unii

07. 07. 2017

Analýza expertů z think-thanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR prokázala pro Českou republiku nelichotivé prvenství: průměrné platy českých učitelů jsou vůbec nejnižší ze všech 28 zemí Evropské unie a navíc patří k nejnižším i mezi 35 ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi světa (OECD). Mzdy českých učitelů dosahují pouhých 56 % platů vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v ČR, přičemž průměr zemí OECD je 85 %.

„Studie IDEA PRO VOLBY 2017: Nízké platy učitelů: Hodně drahé šetření rekapituluje odměňování učitelů v České republice, poskytuje i mezinárodní srovnání a osvětluje souvislosti, jak se učitelské platy promítají do kvality učitelského sboru a vzdělávání,vysvětluje autor studie a výkonný ředitel IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR Daniel Münich.

Alternativní ukazatele učitelských platů na neutěšené mezinárodní pozici ČR nic nemění. Například výdaje učitelských platů na jednoho žáka v relaci k HDP na hlavu (5 %) nás se Slovenskem řadí rovněž na poslední místo a rozdíl oproti průměru OECD (9 %) je propastný. I s ohledem na paritu kupní síly zaujímá ČR poslední místo v úrovni výdajů na vzdělávání na 1. stupni ZŠ a je téměř na polovině průměru zemí OECD a EU22.


Zdroj: Pixabay

Protože se délka studia na úrovni ZŠ v různých zemích liší, sledovali experti z IDEA CERGE i výdaje na jednoho žáka za celou dobu studia. Ani zde není o situace o mnoho lepší: patříme k zemím se zdaleka nejnižšími vzdělávacími výdaji, které nedosahují ani poloviny průměru EU22 a OECD (50 000 dolarů).

Nízké platy českých učitelů navíc nejsou ničím novým. Jejich hodnota neroste již minimálně přes 20 let. Od září 2016 a od ledna 2017 vláda ČR rozhodla o zhodnocení učitelských platů o 8,1 %  a platů ve veřejném sektoru o 9,3 %. Důsledkem bylo, že vládou proklamovaný růst platů v období 2015–2016 opět jen stěží držel krok s růstem mezd ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Průměrné platy učitelů v poměru k průměrné mzdě v národním hospodářství se tak v současnosti pohybují na obdobné úrovni jako v roce 1995. Tedy mezi 105–110 %, což je velmi málo s ohledem na to, že většina českých zaměstnanců nemá vysokoškolské vzdělání. Naopak učitelé je v současnosti mít musí.

Dlouhodobé důsledky
Jednorázové zvýšení učitelských platů bez dlouhodobého výhledu mají na kvalitu vzdělávání efekt blízký nule. Zvýšení atraktivity učitelské profese, finanční i nefinanční, se totiž do struktury a kvality pedagogického sboru promítá pomalu, což potvrzuje i Daniel Münich: „Jde spíše o dekády, protože efekt se do velké míry realizuje generační výměnou učitelského sboru. Pokud není výhled zvýšené atraktivity učitelské profese dostatečně dlouhý a věrohodný, vyšší zájem o profesi mezi lépe intelektuálně disponovanými jedinci nevyvolá. Zhodnocování platů učitelů proto musí být systematické a dlouhodobé. Věrohodnost společenského závazku by výrazně posílilo například navázání průměrných učitelských platů na platovou úroveň vhodně definované srovnávací skupiny,” uzavírá Daniel Münich.

Studie IDEA pro Volby 2017: Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření představuje poslední ze série tří studií, které připravil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu jako součást projektu „IDEA pro Volby 2017“. Záměrem expertů z think-thanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR je představit voličům vybraná socioekonomická témata a formulovat klíčové otázky pro veřejnou diskusi. Posléze, na podzim 2017, analyzují, jaké odpovědi nabízejí programy jednotlivých politických subjektů.

Studie obsahuje následující otázky pro veřejnou diskusi:

  1. Je současná úroveň učitelských platů v ČR příliš nízká, a pokud ano, jaké vyšší úrovně by měly platy dlouhodobě dosahovat?

  2. Jakým mechanismem a jakým tempem by se měly platy učitelů zvyšovat?

  3. Je žádoucí, a pokud ano, jakým způsobem by se měla posílit věrohodnost společenského závazku dlouhodobě výrazně vyšší úrovně učitelských platů?

  4. Má být dominantním zdrojem růstu učitelských platů státní rozpočet nebo se má zvýšit podíl dalších zdrojů a v tom případě jakých? (Zdroje zřizovatelů: obcí, krajů a soukromých, zdroje EU, případně další.)

  5. Do jaké míry je vhodné a možné vyšších průměrných platů učitelů dosáhnout při zachování současného objemu veřejných prostředků cestou strukturálních úspor ve školství? (Například zvýšením průměrné velikosti tříd, zvýšením průměrné velikosti škol, optimalizací sítě škol, snížením ostatních provozních či investičních nákladů.)

  6. Do jaké míry má být případné výrazné navyšování učitelských platů realizováno paušálně podle let praxe (případně kariérních stupňů) a do jaké míry podle místních podmínek a potřeb z rozhodnutí vedení jednotlivých škol?

  7. Je vhodné a možné podpořit atraktivitu učitelské profese v oblasti nefinančních podmínek práce, jak a v jakém rozsahu?

Studii Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření doprovází rozsáhlá infografika, která porovnává výši učitelských platů na základních školách napříč Evropou. Grafiku na základě dat IDEA CERGE-EI zpracovala společnost Economia a publikovala na informačním portálu iHNed.cz.

První studie IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR – Podpora rodin s dětmi
Druhá studie IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR – Příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace

Na téma, jak věda ovlivňuje věřejné politiky, více rovněž v druhém čísle časopisu
A / Věda a výzkum.



stažení pdf

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pixabay

Přečtěte si také