Nárůst minimální mzdy nezaměstnanost nezvýšil

Zvyšování minimální mzdy vede (téměř vždy) k vyšší nezaměstnanosti – taková je teze, se kterou se setká snad každý začínající student ekonomie. Podle pokročilejších ekonomických modelů a výzkumů tento vztah už však není tak černobílý. Jak je to v případě nedávného navyšování minimální mzdy v České republice?

Nová studie nezávislého think-tanku IDEA při CERGE-EI ukazuje, že nárůsty minimální mzdy (MM) v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější negativní dopad na zaměstnanost. Zároveň však měly pozitivní efekt na růst mezd.

Studie zkoumá́ kauzální dopady nárůstů minimální mzdy v České republice v letech 2013–2017 na zaměstnanost nízkovýdělečných pracovníků podnikatelského sektoru. Série nárůstů minimální mzdy následovala po sedmiletém období stagnace. Ve zkoumaném období narostla měsíční minimální mzda celkem o 37,5 % z původních 8 000 na 11 000 korun.

I po těchto nárůstech Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní minimální mzdy (v poměru k průměrné či mediánové mzdě) ve srovnání se zeměmi OECD. Její zvyšování se nejvíce dotklo osob starších 61 let a čerstvých absolventů, z hlediska pohlaví a vzdělání především žen s nízkým (základním) dosaženým vzděláním. Nelze však dovozovat, že dopady dalších navyšování minimální mzdy budou mít dopad na zaměstnanost nadále zanedbatelný. Je proto žádoucí dopady podrobně a pravidelně měřit.

„Je možné, že některé, obzvláště malé a málo produktivní firmy zruší pracovní místa. Může se ale také stát, že velké firmy budou mít zatím schopnost tyto pracovníky absorbovat. Je možné, že dlouhodobě bude růst mezd nízkopříjmových zaměstnanců u nás ohrožovat masivní nástup automatizace a robotizace – například jako v Německu,“ popisuje možné negativní aspekty dalšího navyšování minimální mzdy spoluautor studie Štěpán Jurajda. Dodává, že v rámci vyjednávání je vhodné se soustředit nejen na výši, ale i na předpověditelnost vývoje minimální mzdy: „Podnikatelské prostředí je přátelštější, pokud je lépe předpověditelné.“

Více informací naleznete ve studii: Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013-2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice (Jakub Grossmann, Štěpán Jurajda, Vladimír Smolka).

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý think-tank zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je think-tank Národohospodářského ústavu AV ČR.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Studie vznikla s podporou programu Strategie AV21 Efektivní veřejné politiky a současná společnost. O programu se dočtete také v časopise A / Věda a výzkum.



Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

• Stát v pasti: dopady pandemie na postoje, důvěru a chování veřejnosti
• K dárkům a protislužbám jsou Češi nejtolerantnější z EU, říká socioložka
• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?