Karenční doba snížila podle studie IDEA absence zaměstnanců v práci

Takzvaná karenční doba, kdy v prvních třech dnech nemoci nedostává zaměstnanec žádnou náhradu výdělku, platí 10 let. Cílem jejího zavedení bylo snížit zneužívání nemocenského systému, míra absencí z důvodu nemoci byla do té doby v České republice jedna z nejvyšších v Evropě. Po zavedení karenční doby došlo k okamžitému poklesu absencí zaměstnanců ve výši 15 % úrovně před reformou. Vyplývá to z nově zveřejněné studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.

Současný kabinet plánuje od července 2019 karenční dobu zrušit. Zaměstnavatelé by nově měli nemocným od prvního dne poskytovat 60 procent základu příjmu. Za to by se jim měla snížit sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta. O novele zákoníku práce s těmito pravidly by měla 31. října rozhodovat poslanecká sněmovna.

Zaměstnavatelé se tomuto kroku brání, protože pro ně bude znamenat zvýšení nákladů. Obávají se navíc, že opět naroste počet lidí odcházejících na nemocenskou. „Výsledky studie indikují, že mohlo docházet ke zneužívání systému nemocenské zaměstnanci, jak se o tom dlouhodobě diskutuje v tisku. Nelze ale ani vyloučit, že se po zavedení reformy zvýšil počet lidí, kteří i přes nemoc chodí do práce,“ uvádí autor studie Filip Pertold.

Dopad reformy měl na nemocenský statut zaměstnanců značný dopad. Průměrná nemocnost klesla z 19 dnů před reformou na 13 dnů po reformě. Pozorujeme 35 % snížení dnů nepřítomnosti na pracovišti a 38 % snížení průměrného počtu nemocných zaměstnanců (viz studie, str. 5)

Z analýzy dat dále vyplynulo, že karenční doba mnohem více ovlivnila zaměstnance s rigidní pracovní dobou a přísnými pravidly pro čerpání nemocenské. Naopak u lidí vykonávajících povolání s flexibilnější pracovní dobou k tak výraznému snížení čerpání nemocenské nedošlo. Podobné je to při srovnání nízkopříjmových zaměstnání a profesí s vyššími výdělky.  

„Zaměstnanci s nižšími mzdami reagovali na reformu nemocenské nejcitelněji, tedy nejvíce snížili počet dní, které strávili na nemocenské. Na chování zaměstnanců s nejvyššími platy neměla reforma žádný vliv,“ píše se ve studii.

Největší změny nemocnosti: výroba, hotely a hospody

Studie se dále zaměřila na rozdílnost dopadů reformy v jednotlivých odvětvích nebo typech pracovních míst. Zjistila přitom, že k největšímu snížení pracovní neschopnosti po zavedení karenční doby došlo ve výrobě, hoteliérství a pohostinství.

„Možné vysvětlení spočívá v tom, že tato odvětví vyžadují fyzickou přítomnost zaměstnanců a pro zaměstnavatele je velmi nákladné umožnit zaměstnancům flexibilitu v pracovní době nebo místě. Často mohou po zaměstnancích striktně požadovat lékařské potvrzení. V takovém prostředí jsou zaměstnanci citlivější na změny ve výši finančních náhrad v případě nemoci,“ nastiňuje Filip Pertold.

Naopak nejmenší vliv zavedení karenční doby studie zjistila u pracovníků služeb, například ve finančním sektoru, kde jsou možnosti flexibilního pracovního uspořádání potenciálně větší.

Autor studie upozorňuje, že jejím cílem nebylo hodnotit reformu z roku 2008 z hlediska celkových nákladů a výnosů. Stejně tak neměla předjímat, jaké výnosy a náklady bude mít v současnosti navržené zrušení karenční doby.

Celou studii je možné si přečíst na webových stránkách think tanku IDEA CERGE-EI, více informací je k nahlédnutí také v rozsáhlejším akademickém článku Filipa Pertolda What if they take it all? Heterogeneous impact of sickness absence reform.

Související:

Výzkum ukázal, že vyšší plat přiláká více kvalitních zájemců o post starosty

Politické strany slibují učitelům vyšší platy, ale neřeší, kde na ně vezmou

Výchova dětí v Čechách

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Fotobanka Pixabay

Přečtěte si také

• Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
• Sedm pohledů na velikonoční symbol. Co si vědci představují pod vajíčkem?
• Literatura je pevně svázána s kontextem doby. Jak číst mezi řádky?
• Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková