Exkurze do světa slavistiky. Předsedkyně AV ČR navštívila Slovanský ústav

28. 04. 2023

Kniha Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii, databáze jihokarpatských nářečí nebo Velký česko-ruský slovník. Nejen tyto výstupy, náplň práce vědců a vědkyň ze Slovanského ústavu AV ČR či zapojení ukrajinských badatelek, které z vlasti uprchly před válkou, představil 26. dubna 2023 ředitel pracoviště Václav Čermák předsedkyni Akademie věd ČR Evě Zažímalové a hostům. Předsedkyně tak navázala na návštěvy pracovišť přerušené při pandemii covidu-19.

Evu Zažímalovou doprovodili místopředseda pro třetí vědní oblast Ondřej Beránek a členové Akademické rady AV ČR Tomáš Kostelecký a Jiří Plešek.

Všechny krásy a peripetie Slovanského ústavu
Ředitel Slovanského ústavu AV ČR Václav Čermák přivítal předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou v budově, kde krom jeho pracoviště a Ústavu pro jazyk český AV ČR sídlí skutečný genius loci.

„Místnost, v níž se nacházíme a jež slouží jako náš zasedací sál, vstoupila do dějin české literatury. Bydlel zde archeolog profesor Cibulka, který za druhé světové války ve svém bytě hostil české literáty, například Eduarda Basse a Jaroslava Seiferta,“ upozornil Václav Čermák. Jaroslav Seifert poté zvěčnil vzpomínky na své návštěvy v poetických pamětech Všechny krásy světa. V současnosti se v místnosti scházejí v pravidelném rytmu jednou za dva měsíce také ukrajinští vědci z Akademie věd ČR ze třetí vědní oblasti.

Václav Čermák se stručně vrátil i k historickým peripetiím ústavu, jenž si loni jako jedno z nejstarších pracovišť Akademie věd ČR připomněl 100 let od založení. „V porovnání s našimi přírodovědně zaměřenými ústavy, které, až na výjimky, vznikly později a měly přímočarý vývoj, historie tohoto pracoviště dokonale ilustruje dějiny posledních sta let naší země,“ poznamenala Eva Zažímalová.

Ředitel pracoviště Václav Čermák provedl předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou po ústavu.

Od staroslověnštiny po Krym
Loni pracoviště vydalo rekordní počet knih, celkem sedm. Mezi nimi je i Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii. „Publikace je náš bestseller, museli jsme ji během půl roku dvakrát dotisknout,“ podtrhl Václav Čermák její čtenářský úspěch. V přípravě je nyní německá verze.

Nově ústav zpřístupnil například unikátní Lexikální databázi jihokarpatských nářečí Ivana Paňkevyče. Mezi další výstupy ústavu patří dvojjazyčné slovníky různých slovanských jazyků, často v digitální podobě. Příkladem může být digitální portál staroslověnštiny Gorazd, což je v současnosti největší světové rozhraní pro staroslověnský jazyk. Za podpory Strategie AV21 vzniká digitální verze Velkého česko-ruského slovníku – největšího překladového slovníku z češtiny do jiného jazyka. „V loňském roce jsme také zahájili digitalizaci velkého ukrajinsko-českého slovníku, a to za spolupráce kolegyň z Ukrajiny, které k nám přišly po začátku války v rámci programu Researchers at Risk Fellowships. Do budoucna bychom chtěli podat návrh na vybudování slovníkového hnízda, kde by se soustředily všechny naše digitální verze,“ nastínil Václav Čermák.

Za hranice filologie
Pracoviště se podílí na projektech Strategie AV21, které využívají interdisciplinaritu, aby tak přispěly k řešení aktuálních problémů společnosti. V minulosti spolupracovalo na programech Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací a Paměť v digitálním věku. „Programy Strategie AV21 nám velmi pomohly v tom, že jsme některá témata rozšířili za hranice filologie i že jsme uspíšili digitalizaci slovníkových databází,“ zdůraznil Václav Čermák.

V současnosti v programu Anatomie evropské společnosti rozvíjejí pracovníci ústavu témata náboženství předkřesťanských Čech, traumatická a posttraumatická paměť 20. století v evropských literaturách a mnohojazyčnost ve středověké a novověké Evropě.

Ústav aktuálně pracuje na dvou grantových projektech, v obou případech podpořených Grantovou agenturou ČR. Nezapomíná na výchovu budoucích badatelů – s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy spravuje doktorský studijní program Slovanské filologie, vedený v češtině a ruštině. Účastní se i popularizačních aktivit, letos opět nebude chybět na Veletrhu vědy. Michal Vašíček ze Slovanského ústavu AV ČR, jenž se věnuje výzkumu jihokarpatských nářečí, byl také hostem podcastu Věda na dosah:

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.