Čtveřice významných badatelů obdržela čestné medaile AV ČR

04. 03. 2022

Medaile Za zásluhy o Akademii věd ČR dnes z rukou předsedkyně Evy Zažímalové a místopředsedy Ondřeje Beránka převzaly Lydia Petráňová z Etnologického ústavu AV ČR a Jana Musilová z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. In memoriam pak Akademie věd ČR ocenila anorganického chemika Bohumila Štíbra a makromolekulárního chemika Karla Ulbricha.

Úvodního slova se ujala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, podle které každé z letošních ocenění odráží nejen vědeckou kariéru laureátů, ale také jejich osobnostní kvality. „Máme tu čest ocenit čtveřici osobností, které jsou vedle své nezpochybnitelné erudice nositeli vysokého morálního kreditu, kterým se můžeme inspirovat,“ řekla na úvod ceremoniálu a zdůraznila, že zvlášť v dnešní době je třeba tuto hodnotu nanejvýš oceňovat.

Čestná medaile Za zásluhy o Akademii věd ČR se uděluje za aktivity v oblasti organizování vědy a zajišťování infrastruktury výzkumu a vývoje. Letos si toto ocenění převzala Jana Musilová, odbornice v oblasti teoretické a matematické fyziky, a Lydia Petráňová, uznávaná historička a etnoložka.

Nejvýznamnější vědecké ocenění De scientia et humanitate optime meritis je udělované vynikajícím vědeckým osobnostem za zvláště záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí. Laureáty se stali chemikové Karel Ulbrich a Bohumil Štíbr. Podívejme se na jednotlivé oceněné osobnosti blíže.

Jana Musilová zahájila svoji odbornou dráhu učitelstvím matematiky a fyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svou brněnskou alma mater ani po studiu neopustila a spojila s ní i své další akademické působení. V roce 2003 zde habilitovala a byla jmenována profesorkou v oboru obecná a matematická fyzika. V současné době působí v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky.

Janu Musilovou (uprostřed) ocenila medailí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a místopředseda AV ČR Ondřej Beránek.

„Kromě svého vědeckého bádání se obsáhle věnuje také pedagogickým aktivitám. A právě za ty ji zvláště obdivuji,“ ocenila svou vědeckou kolegyni místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová.

Působení Jany Musilové v Akademii věd započalo v dubnu roku 2006, kdy byla zvolena členkou Akademického směnu AV ČR. Od roku 2009 pak přišlo zvolení do Vědecké rady, ve které svou funkci zastávala po tři období. Ani později prostředí rady neopustila a působila jako místopředsedkyně pro styk s vysokými školami. Akademicky významné bylo i její dlouhodobé působení v Komisi pro etiku vědecké práce.

Od roku 2013 pak zastávala funkci předsedkyně pracovní skupiny Vědecké rady AV ČR, se kterou se věnovala hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť. Hrála tedy klíčovou roli na přípravě a realizaci základních principů, na kterých dnes Akademie věd stojí. Také za to se jí z úst předsedkyně Evy Zažímalové dostalo poděkování. „Akademii věd věnovala velkou část své osobnosti a za to bych jí chtěla co nejsrdečněji poděkovat,“ blahopřála předsedkyně Janě Musilové při předávání čestné medaile.

Lydia Petráňová se ve svém vědeckém bádání soustředí na problematiku tradiční lidové kultury a také na dějiny kultury obecně. V současnosti patří mezi nejvýznamnější evropské odborníky ve výzkumu dějin hmotné kultury, dějin stravování, zvyků a tradic venkovského lidu.

Oceněná Lydia Petráňová (uprostřed) převzala medaili od předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a místopředsedy AV ČR Ondřeje Beránka.

Působí v oddělení historické etnologie Etnologického ústavu AV ČR. Po roce 1992 zastávala pozici vedoucí oddělení. Je pedagogicky činná také na půdě Univerzity Karlovy, podstatně přispěla ke zvýšení úrovně výuky historie a etnologie. Odborníky je oceňován její osobní přínos pro poznání naší hmotné kultury. Za své vědecké úsilí se už minulosti dočkala nejvyššího ocenění De scientia et humanitate optime meritis.

Čestnou medailí Za zásluhy o Akademii věd ČR bylo oceněno její dlouhé působení v této instituci. Nejprve se stala členkou Akademického sněmu, později pracovala v Akademické radě, a působila dokonce jako místopředsedkyně AV ČR. Na této významné pozici byla odpovědná za organizaci humanitního a společenskovědního výzkumu.

Bývalá předsedkyně AV ČR Helena Illnerová vyzdvihla především její schopnost organizace a vcítění se do svých vědeckých kolegů. „Ve své činnosti byla vždy pečlivá a především spravedlivá. Hluboce rozumí nejen vědecké problematice, ale také lidským vztahům,“ řekla a dodala, že přínos Lydie Petráňové pro rozvoj vědy v Česku je nedocenitelný.

Vystupovala také v Komisi pro etiku vědecké práce, ve které pak působila jako předsedkyně. I díky práci Lydie Petráňové je česká věda transparentní. „Děkujeme vám za váš neocenitelný a vždy lidský přístup, jak ke svým kolegům, tak k práci pro Akademii věd ČR,“ poblahopřála Lydii Petráňové předsedkyně Eva Zažímalová při předávání Čestné medaile Za zásluhy o Akademii věd ČR. „Málokdo si tuto medaili zaslouží víc než ona,“ uzavřela Helena Illnerová.

Bohumil Štíbr byl jeden z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších anorganických chemiků. Svá studia ukončil v roce 1962 a od té chvíle působil v Ústavu anorganické chemie AV ČR. Jako jeden ze zakladatelů unikátní české školy borové chemie, která působí pod tímto ústavem, pak vychoval několik generací současných odborníků. V jejím čele stál celé čtvrtstoletí.

Medaili od předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a místopředsedy AV ČR Ondřeje Beránka převzal za Bohumila Štíbra Kamil Lang z Ústavu anorganické chemie AV ČR (uprostřed).

Během svého působení v oboru pomáhal českým chemikům budovat renomé v zahraničí a položil základy mezinárodní spolupráce, která dodnes plodí vědecké výsledky. Práce Bohumila Štíbra a jeho kolegů vyústila v přibližně 150 vědeckých prací.

„Podařilo se mu pozvednou kvalitu české anorganické chemie,“ připomněl Bohumír Grüner z Ústavu anorganické chemie AV ČR. „Mimo jiné pomáhal organizovat první konferenci o tomto oboru, která byla krokem k založení Světové borové komunity. Dnes je ta konference tradiční a máme jich za sebou už šestnáct.“

Za dlouholetou vědeckou snahu o úspěchy při navazování mezinárodní spolupráce mu byla v roce 2001 udělena Cena Humboldtovy nadace. V roce 2006 dále obdržel Cenu AV ČR za vynikající výsledky ve výzkumu, které odborníky inspirují dodnes.

Karel Ulbrich byl přední český makromolekulární chemik a dlouholetý člen Vědecké rady AV ČR. Je spoluautorem 37 patentů, držitelem mnoha mezinárodních i domácích vědeckých ocenění. Je podepsán pod asi třemi stovkami vědeckých prací. Se svým týmem se věnoval rozpustným polymerním nosičům a problémům genové terapie.

Pavel Ulbrich (uprostřed) převzal za otce Karla Ulbricha medaili od předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a místopředsedy AV ČR Ondřeje Beránka.

O Karlu Ulbrichovi pohovořila mikrobioložka Blanka Říhová. „Vše dělal poctivě a s mimořádným nasazením. Když podepsal vzorek uvařených polymerů, mohli jsme se na ten vzorek naprosto spolehnout,“ připomíná nezdolnou pracovní morálku svého kolegy. „Přesto všechno, jak byl pracovitý zůstával pořád skromný.“

Po dlouhá léta zastával funkci vedoucího oddělení biolékařských polymerů v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Později se stal ředitelem celého ústavu. „V jeho bibliografii přitom vůbec nepoznáte, že se vedle vědy celých osm let věnoval také této vedoucí pozici,“ poukazuje Blanka Říhová. „Ani na moment však nepolevil ve svém obvyklém vědeckém úsilí,“ dodává.

Kariéra Karla Ulbricha byla s Akademií věd ČR spojena dlouhou dobu. Po roce 2007 působil jako člen Grémia pro vědecký titul, později byl zvolen členem a místopředsedou Vědecké rady. Mimořádný je jeho přínos v oblasti popularizace. Vliv jeho nadšení na mladé vědce je dle kolegů neustále patrný.

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.