Zahlavi

Česko se ujímá předsednictví v Radě EU, aktivně se na něm podílí Akademie věd ČR

28. 06. 2022

V pátek 1. července se Česká republika ujímá role předsednické země v Radě Evropské unie. Jejím úkolem bude po dobu šesti měsíců vést zasedání rady, určovat agendu a hledat kompromisy mezi sedmadvacítkou zemí. Do předsednictví se tematicky zapojuje také Akademie věd ČR. Rozvíjet bude tři hlavní témata: bezpečnost potravin včetně geneticky modifikovaných organismů, nízkoemisní energetiku a odolnou společnost.

První okruh (bezpečnost potravin a GMO) reaguje na očekávané potíže spojené s nedostatkem potravin a probíhající klimatickou změnou. Současně vychází z nedávných objevů v molekulární genetice, které vedou k pokrokům v cíleném editování genomu zemědělských plodin.

Druhou oblastí je vývoj nízkoemisních a bezpečných řešení v energetice s důrazem na čistou jadernou energii. Program reaguje na jedno z nejaktuálnějších celoevropských témat.

Třetí prioritou pak je odolná společnost. Zahrnuje sociologický, filozofický i ekonomický výzkum, možnosti, jak zlepšovat důvěru ve státní instituce nebo zvyšovat odolnost společnosti před šířením dezinformací.

Trojice prioritních témat navazuje na programy Strategie AV21 a reaguje na konkrétní výzvy současného světa. „Je potřeba zajistit dostatek potravin, ale i udržitelnou energetiku – a to pro společnost sebevědomou, soběstačnou a konkurenceschopnou, odolnou vůči krizím, jež teprve přijdou,“ pojmenovala jednotící ideu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Zelená pro nové metody šlechtění?
Evropští vědci už delší dobu volají po tom, aby Evropská unie povolila možnost využívat nové metody šlechtění plodin prostřednictvím technologií CRISPR. „Akademie věd je přesvědčena, že tyto průlomové metody editace genomu jsou nejen dostatečně vědecky probádané a prokazatelně bezpečné, ale s ohledem na jejich jednoduchost, cílenost, přesnost, relativně nízké náklady a flexibilitu představují v kontextu rozšiřujícího se spektra výzev pro zemědělský sektor EU vysoce žádaný a potřebný nástroj,“ píše se v materiálech AV ČR k předsednictví.

O problematice jsme psali například v článku Zelená pro genetické úpravy plodin? Vědci by kritikou pravidel mohli vyvolat změnu na webu AV ČR. Akademie věd k němu vydala také expertní stanovisko pro zákonodárce s názvem Genetické modifikace plodin (ke stažení v pdf). Téma se řeší v rámci Strategie AV21 ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost.

Energetická bezpečnost v kontextu války na Ukrajině
Vědecké priority českého předsednictví se dávaly dohromady ještě dříve, než Rusko napadlo Ukrajinu – s válečným konfliktem pak témata dostala zcela nový rozměr. Například právě energetika. Vlivem války se zvyšují ceny energií a jasně se ukazuje zranitelnost Evropy, co se týče dostupnosti zdrojů a závislosti na ruském zemním plynu.

Roste tudíž tlak na diverzifikaci zdrojů v energetickém mixu, což je oblast, které se věnují i výzkumníci v Akademii věd. Zabývají se konkrétně jadernou energetikou, fotovoltaikou, ale i vývojem zdrojů energie z termojaderné fúze.

Tématu jsme se věnovali mimo jiné v článku Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost, v rozhovoru s Radomírem Pánkem z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Vize pro energii budoucnosti nabývá konkrétních obrysů díky novému tokamaku nebo s Jiřím Pleškem z Ústavu termomechaniky AV ČR: Bez jaderných elektráren se v Česku neobejdeme, říká předseda Komise pro energetiku.

Jsme jako společnost dostatečně odolní?
Třetí, ale rozhodně neméně důležitou prioritou, pak je Odolná společnost, která vychází ze stejnojmenného programu v rámci Strategie AV21. Odolnost označuje schopnost systému vyrovnat se úspěšně, či dokonce růstově s krizí, s nečekanou nebo ohrožující událostí, se změnou životních podmínek. Takovou krizí pro společnost byla v posledních letech bezesporu pandemie covidu-19 a v posledních měsících pak válka na Ukrajině.

„Hlavní akcí bude konference Facets of Resilience, kterou organizuji s Petrou Guasti a jež se koná 21. až 23. listopadu 2022. Chceme otevřít zásadní otázky současné společnosti napříč vědou, institucemi státní správy a veřejnou sférou,“ popisuje Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR, koordinátorka programu.

České předsednictví v radě EU začíná 1. července a potrvá do konce roku 2022. Štafetu ve vedení EU po Česku převezme Švédsko. Více na webu věnovaném předsednictví.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Archiv AV ČR

Licence Creative CommonsText je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také