XLVIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR

Postoj Akademie věd ČR ke zřízení ministerstva shrnul prof. Drahoš slovy: „Podle našeho názoru by mělo ministerstvo pro výzkum a vývoj převzít plnou odpovědnost za přípravu a realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací, včetně hodnocení a financování většiny forem institucionální a účelové podpory na výzkum a vývoj poskytovaných dnes ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kromě institucionální podpory vysokých škol a podpory na specifický vysokoškolský výzkum. Jde tedy zejména o přímou odpovědnost za institucionální podporu veřejných výzkumných institucí zřízených ministerstvy, která dnes nejsou poskytovateli podpory, dále jde o převzetí odpovědnosti za účelovou podporu programů mezinárodní spolupráce, za účelovou podporu velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace a za účelovou podporu Národních programů udržitelnosti I a II.“

 

Na téma případného zřízení ministerstva pro vědu a jeho pravomocí se živě diskutovalo. Předseda ČMKOS Josef Středula ve svém projevu kategoricky odmítl, že by odboráři vznik nového ministerstva podpořili. „Ještě žádné zřízení ministerstva nevyřešilo žádný problém. Skončí to jen velkou útratou peněz,“ pronesl doslova. Zmínil rovněž, že značné podfinancování AV ČR je zarážející, a vyjádřil naději, že v návrhu státního rozpočtu pro rok 2017 vláda kapitolu AV ČR minimálně vyrovná na úroveň z roku 2009 (kdy došlo ke dramatickému snížení rozpočtu AV ČR o půl miliardy korun).

Ve svém projevu se předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš také věnoval podpoře mladých pracovníků v AV ČR, významným dosaženým vědeckým výsledkům nebo realizaci velkých projektů jako ELI Beamlines, HiLASE či BIOCEV. Ocenil spolupráci s vládou ČR při vyjednávání o finanční podpoře vědy a výzkumu. „Jsem rád, že současná vláda a její vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, stejně jako řada dalších členů vlády, nevnímají oblast vědy a výzkumu pouze jako nákladový faktor, ale považují ji především za investici do naší společné budoucnosti. Oceňuji rovněž, že aktuální návrh rozpočtu, připravený Radou pro výzkum, vývoj a inovace, je prorůstový, a doufám, že jeho konečná podoba umožní plně a efektivně využívat kapacity Akademie věd ČR a jejích pracovišť, včetně těch nově vybudovaných,“ zaznělo z úst předsedy AV ČR.

Předsedu vlády ČR na sněmu zastupovala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy dr. Kateřina Valachová. „Přála bych si, aby se nám společně podařilo změnit společenskou debatu o vědě, o tom, jak je věda možná laickou veřejností a občany vnímána. Nechci, aby ve spojení s českou vědou každého nejprve napadlo: evropské peníze, beton, infrastruktury. Chci, aby aspoň s českou vědou napadlo každého nejprve: čeští vědci, české vědkyně,“ uvedla ve svém projevu a zdůraznila, že „vláda ČR musí změnit metodiku hodnocení, slovo kafemlýnek se stalo pejorativním – doufám, že se to podaří změnit“.

Předseda Senátu PČR Milan Štěch ocenil úspěchy českých vědců a zdůraznil prospěšnost jejich práce pro českou společnost: „Objevy českých vědců například v oblasti biochemie jsou úžasné, na to jak jsme malá země.“ Vyzdvihl rovněž spolupráci horní komory Parlamentu ČR s Akademií věd ČR i její Strategii AV21.

Té se více věnoval ve svém druhém příspěvku prof. Jiří Drahoš, který prezentoval zprávu o této koncepci, jež se efektivně rozběhla teprve před rokem. Ocenil, že po počátečních rozporuplných reakcích jsou nyní ohlasy pozitivní, o čemž svědčí nejen velmi kladné hodnocení Strategie AV21 z úst vicepremiéra dr. Pavla Bělobrádka na předchozím Akademickém sněmu, ale i fakt, že 30. března 2016 převzal nad Strategií AV21 záštitu premiér Mgr. Bohuslav Sobotka. Předseda AV ČR rovněž informoval, že na podzim se chystá zpráva a souhrnná publikace s dosavadními výsledky Strategie AV21.

Akademického sněmu se jako obvykle zúčastnila řada významných hostů včetně předsedy GA ČR prof. Ivana Netuky či politických představitelů, mj. prof. Jiřího Zlatušky. Přítomný byl rovněž vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace dr. Pavel Bělobrádek, který vyzdvihl význam diskuse nad změnami, které česká věda významně potřebuje, a vyzval AV ČR jako „zcela zásadní vědeckou instituci“ k dalším debatám nad koncepčními změnami. „Je potřeba lépe zacílit peníze jak z Evropské unie, tak z rozpočtu České republiky,“ zmínil rovněž ve svém projevu.

Významným bodem programu byla zpráva o hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014, kterou přednesla prof. Eva Zažímalová, předsedkyně koordinační rady hodnocení. Zdůraznila, že šlo o dosud nejpodrobnější hodnocení nejen v Akademii věd ČR, ale v celé České republice. „ Závěry hodnocení poskytují nezávislou zpětnou vazbu, jak si ústavy a jejich týmy stojí v mezinárodním srovnání. Zásadní rozdíl oproti oficiálním metodikám je v AV ČR použití informovaného peer review, které přináší obecnější rozměr a osobní rozum. Dává také informaci nejen o dosažených výsledcích, ale i perspektivě do budoucna,“ uvedla.

Hodnocení mělo dvě fáze. V té první hodnotili zhruba třetinu všech výsledků jednotlivých týmů vždy nejméně dva zahraniční hodnotitelé, v druhé etapě hodnotily oborové komise jednotlivé týmy z šesti různých hledisek. V I. fázi bylo 16,5 % výstupů klasifikováno jako „world-leading“, tedy na zcela špičkové světové úrovni. Téměř 42 % výstupů bylo hodnoceno stupněm 2, tedy jako „internationally excellent“. Těch málo kvalitních výstupů („ recognized nationally“) bylo jen 6 %, resp. 0,4 % („below standard“). Po Akademickém sněmu budou veškeré dokumenty z hodnocení zpřístupněny široké veřejnosti na internetových stránkách AV ČR.

 

Materiály ke stažení:

 

 

Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin) – FOTOGALERIE