Zahlavi

Výročí Nobelovy ceny i ERC grant. Na Vinohradech se konal Akademický sněm

10. 12. 2019

Letošní pětapadesáté zasedání Akademického sněmu mělo zvláštní význam. Nejenže bylo jubilejní, ale také odkazovalo k mimořádnému vědeckému výročí a zveřejnilo udělení prestižního grantu ERC Luďkovi Brožovi z Etnologického ústavu AV ČR.

„Právě dnes si připomínáme 60. výročí udělení Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovskému, kterou si převzal 10. prosince 1959 za objev a rozpracování analytické polarografické metody,” řekla na úvod zasedání předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Osobnost a dílo tohoto vynikajícího fyzikálního chemika a zakladatele polarografie později akademikům představil ředitel Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Martin Hof.

Předsedkyně dodala, že do této pomyslné síně slávy patří i jeden z nejvýznamnějších českých myslitelů 20. století a spoluautor Charty 77 filozof Jan Patočka či chemik Antonín Holý, jehož objevy přinesly úspěšnou léčbu pro pacienty trpící nemocí AIDS nebo virovou hepatitidou.

Součástí sněmu bylo i jedno překvapení: po poledni, kdy vypršelo embargo Evropské výzkumné rady, předsedkyně zveřejnila novinku, že antropolog Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR jako jediný Čech uspěl v prestižním konsolidačních grantech ERC a se svým projektem o divokých prasatech, myslivosti a veterinárním lékařství získal 2 miliony euro (podrobněji zde). 

Místopředsedkyně české vlády: Věda si zaslouží víc pozornosti

Akademického sněmu se letos zúčastnila řada význačných hostů z oblasti politiky, kultury i vědy. Projev zde měla i místopředsedkyně české vlády a ministryně financí Alena Schillerová. „Chci poděkovat předsedkyni Akademie věd za vynikající spolupráci. Memorandum, které naše instituce podepsaly, využívá potenciálu obou institucí a posunuje mantinely v oblastech, v nichž si můžeme být vzájemně prospěšní," uvedla ministryně Schillerová s tím, že dohoda přináší konkrétní výsledky: například analýzy velkých dat v součinnosti s Ústavem informatiky nebo ekonomická a společenskovědní témata ve spolupráci s Národohospodářským ústavem či Ústavem státu a práva. „Věda, výzkum a vzdělávání si zaslouží více pozornosti české vlády,” dodala.

„Akademie věd dělá svou práci výborně, a to neříkám proto, že teď stojím před vámi. Máme velmi dobré vztahy," potvrdil to místopředseda vlády Karel Havlíček a dodal, že udělá všechno pro to, aby Česká republika jako značka technologických inovací zdomácněla v mezinárodním kontextu.

Věda nezná hranice

Hlavními body sněmu jsou tradičně zpráva o činnosti Akademické rady a rozpočet Akademie věd v letech 2020 až 2022. Předsedkyně připomněla především nízký podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly Akademie věd na celkových finančních zdrojích, který v roce 2018 činil pouze 40 %.

„Musím proto konstatovat, že tato skutečnost zásadním způsobem komplikuje možnost dlouhodobé a koncepční výzkumné práce na pracovištích Akademie věd. Měli bychom si uvědomit, že věda nezná hranice a výsledky vědy se porovnávají vždy v celosvětovém kontextu,“ řekla Eva Zažímalová, která zároveň apelovala na výrazné posílení institucionálního financování, bez něhož nebude možné plně využít skutečný potenciál pracovišť Akademie věd. Ocenila však návrh prorůstové varianty rozpočtu české vlády, jehož schválení znamená pro Akademii věd navýšení o zhruba půl miliardy korun v příštím roce. Další dobrou zprávou je podle předsedkyně i fakt, že vláda chce do konce tohoto roku podepsat Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice, které iniciovala Akademie věd a na němž se dohodla politická, výzkumná i univerzitní sféra. Signatáři v něm deklarují, že se budou zasazovat o systematické navyšování výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, každoročně nejméně o čtyři procenta. „Věřím, že toto memorandum podstatným způsobem přispěje ke stabilizaci a předvídatelnosti financování klíčových aktérů české vědy a výzkumu – Akademie věd a vysokých škol,” uvedla Zažímalová.

Mezinárodní spolupráce

Řeč byla i o nejznámější platformě pro mezioborovou spolupráci a spolupráci s aplikační sférou Strategie AV21, díky níž se v Akademii věd dále rozvíjí výzkum společensky významných témat. Její dosavadní úspěchy představila počátkem listopadu odborná konference nazvaná Špičkový výzkum ve veřejném zájmu a stejnojmenná doprovodná výstava v prostorách Poslanecké sněmovny. 

V poslední době se také českým vědcům daří intenzivněji spolupracovat s podnikatelskou a aplikační sférou. V polovině letošního roku podepsala Akademie věd Memorandum o spolupráci při budování pražského „AI superhubu” s Českým vysokým učením technickým v Praze, Univerzitou Karlovou a hlavním městem Prahou, které vytváří prostor pro úzkou spolupráci v oblasti umělé inteligence. Akademická pracoviště, jejichž specializace pokrývá obory související s optikou, jsou také aktivními členy nově ustanoveného Českého optického klastru.

Dařilo se i v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce. Při příležitosti návštěvy senátní delegace ve Spojených státech v říjnu tohoto roku se podepsala Dohoda o vědecké spolupráci s americkým Ministerstvem energetiky (US Department of Energy). „Tento úřad disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, ekologických a jaderných výzev,” uvedla Eva Zažímalová.

Důležitou součástí vědecké práce je i popularizace, přičemž velký ohlas letos zaznamenala zejména slavnostní přednáška na Žofíně na téma Listopad 1989 – mezi symbolem a historií či videomapping na budově Akademie věd na Národní třídě v předvečer výročí revoluce.

Součástí sněmu byla i volba nového člena Vědecké rady AV ČR, kterým se stal ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR Julius Lukeš (nar. 1963). Patří mezi světově respektované odborníky a zabývá se především molekulární biologií trypanosom, původců spavé nemoci.

Úspěchy vědců AV ČR

Oblast věd o neživé přírodě

  • Ústav fyziky materiáluv rámci projektu Technologické agentury České republiky a ve spolupráci s firmou PBS Velká Bíteš vyvinul technologii lití nové generace radiálních kol turbodmychadel a lopatek plynových turbín. Projekt získal cenu TA ČR za rok 2019.
  • Tým Lukáše Palatinuse z Fyzikálního ústavu se spolupracovníky z Vysoké školy chemicko-technologické a Zentivy publikoval v prestižním časopise Science nové možnosti využití rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Vylepšená metoda umožní snazší a spolehlivější určení tzv. absolutní konfigurace molekul organických sloučenin, tedy také molekul používaných jako léčiva, jejichž krystaly jsou příliš malé pro současné metody. Výsledky tak v konečném důsledku přispějí k levnějšímu a rychlejšímu vývoji nových léků.

Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

  • Interdisciplinárnímu týmu Petra Šimka z Biologického centra ve spolupráci s českými lesy a firmou Mycotech, se podařilo při testování účinků houby Beauveria pseudobassiana na lýkožrouta smrkového izolovat nový, vysoce virulentní kmen houby z prostředí s přirozenou rovnováhou kulturní smrčina – kůrovec – entomopatogenní houba. Tento kmen vykazuje trvalou účinnost v laboratorních i terénních experimentech. Infekce houby se pomocí kontaminovaných brouků rychle roznáší pod kůrou napadených stromů.
  • Biotechnologický ústav s podporou společností SmartBrain a KKCG realizoval preklinické testování protirakovinné látky MitoTam v Onkologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice. Všichni pacienti zapojení do studie jsou progradující metastatičtí pacienti s různými typy nádorů, u nichž byly vyčerpány všechny možné léčebné postupy. Do první fáze bylo zapojeno 20 pacientů, z nichž u více než poloviny došlo k léčebnému účinku, ve většině případů ke stabilizaci metastatických nádorů. CT zobrazuje dva pacienty s metastatickým nádorem ledvin. U jednoho pacienta došlo ke stabilizaci po dobu skoro 10 měsíců, u druhého pacienta se metastatický nádor zmenšil více než 40krát. Tyto výsledky jsou velmi nadějné. Předpokládáme, že v polovině příštího roku zahájíme druhou fázi klinického testování látky MitoTam.

Oblast humanitních a společenských věd

  • Pracovníci Historického ústavu ve spolupráci s kolegy z jiných vědeckých institucí na podzim tohoto roku připravili a vydali v Nakladatelství Lidové noviny rozsáhlou publikaci s názvem Děti a dětství – Od středověku na práh osvícenství. Kniha je první obsáhlou syntézou problematiky dějin dětství v českých zemích od raného středověku po 18. století.
  • V nakladatelství Harvardské univerzity byla vydána monografie badatelky Orientálního ústavu Nobuko Toyosava nazvaná Imaginative Mapping: Landscape and Japanese Identity in the Tokugawa and Meiji Eras. Autorka v ní analyzuje, jak vzdělanci tehdejší doby využívali krajinu a její prvky jako symboly Japonska a vytvářeli tak narativ Japonska jako kulturního společenství.
  • Matematickému lingvistovi Petru Plecháčovi z Ústavu pro českou literaturu se podařilo prokázat, že hru o intrikách na dvoře anglického krále Jindřicha VIII. nenapsal William Shakespeare sám. S pomocí analýzy, algoritmů a strojového učení poměrně přesně rozpoznal, že zhruba polovinu historické hry napsal Shakespearův mladší současník John Fletcher.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Video: Studio OAT

Licence Creative Commons 

Akademický sněm prosinec 2019_web-10

Akademický sněm prosinec 2019_web-10

Akademický sněm prosinec 2019_web-11

Akademický sněm prosinec 2019_web-11

Akademický sněm prosinec 2019_web-12

Akademický sněm prosinec 2019_web-12

Akademický sněm prosinec 2019_web-13

Akademický sněm prosinec 2019_web-13

Akademický sněm prosinec 2019_web-14

Akademický sněm prosinec 2019_web-14

Akademický sněm prosinec 2019_web-15

Akademický sněm prosinec 2019_web-15

Akademický sněm prosinec 2019_web-16

Akademický sněm prosinec 2019_web-16

Akademický sněm prosinec 2019_web-17

Akademický sněm prosinec 2019_web-17

Akademický sněm prosinec 2019_web-18

Akademický sněm prosinec 2019_web-18

Akademický sněm prosinec 2019_web-19

Akademický sněm prosinec 2019_web-19

Akademický sněm prosinec 2019_web-2

Akademický sněm prosinec 2019_web-2

Akademický sněm prosinec 2019_web-20

Akademický sněm prosinec 2019_web-20

Akademický sněm prosinec 2019_web-21

Akademický sněm prosinec 2019_web-21

Akademický sněm prosinec 2019_web-3

Akademický sněm prosinec 2019_web-3

Akademický sněm prosinec 2019_web-4

Akademický sněm prosinec 2019_web-4

Akademický sněm prosinec 2019_web-5

Akademický sněm prosinec 2019_web-6

Akademický sněm prosinec 2019_web-7

Akademický sněm prosinec 2019_web-8

Akademický sněm prosinec 2019_web-9

Přečtěte si také