
Věda jako vášeň
29. 12. 2017
Významné životní jubileum oslavila v těchto dnech prof. Helena Illnerová, historicky první žena, která řídila Akademii věd.
Helena Illnerová jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období. Oddělení, které vedla ve Fyziologickém ústavu AV ČR, je dnes mezinárodně uznávané a významně se podílí na výzkumu mechanismu synchronizace biologických hodin s vnějším prostředím. Studium chronobiologie, tj. nauky o čase v živých organismech, zavedla nejen ve Fyziologickém ústavu, ale i v rámci celé České republiky. Prof. Illnerová je stále aktivně činná v organizaci vědy v českých zemích i na mezinárodní úrovni. Za přínos pro vědu a její řízení jí už byla udělena řada domácích i zahraničních ocenění.
„Vždy se zasazovala o předávání radosti z poznání širší společnosti a o povzbuzování zájmu mladých lidí o vědu. Své znalosti a zkušenosti pravidelně sdílí v médiích, formou přednášek a v nejrůznějších odborných diskuzích,“ řekla o laureátce v laudatiu při předání Medaile Josefa Hlávky současná předsedkyně Akademie věd prof. Eva Zažímalová.
Helena Illnerová se narodila 28. prosince 1937 v Praze. V roce 1961 ukončila studium chemie na Přírodovědecké fakultě UK. V roce 1967 získala titul RNDr., vědeckou aspiranturu obhájila ve Fyziologickém ústavu AV ČR. Od roku 1993 pracovala v Akademické radě AV ČR ve funkci místopředsedkyně. V letech 2001-2005 byla předsedkyní Akademie věd.
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Přečtěte si také
- Vědci pod mikroskopem: nový cyklus videorozhovorů na internetu
- Vyjádření k odsouzení Dr. Ahmadrezy Djalaliho
- Usnesení sněmu zohlednilo budoucí jednání s premiérem Andrejem Babišem
- Nové Áčko: o betlémské hvězdě či energii budoucnosti
- Vybrané výsledky činnosti Akademie v roce 2016–2017
- Zpráva evropských akademií věd: Potřebujeme změnu ve výživě a životosprávě
- Odstartoval dvanáctý ročník projektu L´Oréal Pro ženy ve vědě
- Probíhá 10. ročník konference o rentgenové optice v astronomii
- Bývalý předseda Akademie věd převzal čestný doktorát od japonské univerzity
- Baderovo stipendium: filantropie a dějiny umění