Věda jako vášeň

29. 12. 2017

Významné životní jubileum oslavila v těchto dnech prof. Helena Illnerová, historicky první žena, která řídila Akademii věd.

Helena Illnerová jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období. Oddělení, které vedla ve Fyziologickém ústavu AV ČR, je dnes mezinárodně uznávané a významně se podílí na výzkumu mechanismu synchronizace biologických hodin s vnějším prostředím. Studium chronobiologie, tj. nauky o čase v živých organismech, zavedla nejen ve Fyziologickém ústavu, ale i v rámci celé České republiky. Prof. Illnerová je stále aktivně činná v organizaci vědy v českých zemích i na mezinárodní úrovni. Za přínos pro vědu a její řízení jí už byla udělena řada domácích i zahraničních ocenění.

„Vždy se zasazovala o předávání radosti z poznání širší společnosti a o povzbuzování zájmu mladých lidí o vědu. Své znalosti a zkušenosti pravidelně sdílí v médiích, formou přednášek a v nejrůznějších odborných diskuzích,“ řekla o laureátce v laudatiu při předání Medaile Josefa Hlávky současná předsedkyně Akademie věd prof. Eva Zažímalová.

Helena Illnerová se narodila 28. prosince 1937 v Praze. V roce 1961 ukončila studium chemie na Přírodovědecké fakultě UK. V roce 1967 získala titul RNDr., vědeckou aspiranturu obhájila ve Fyziologickém ústavu AV ČR. Od roku 1993 pracovala v Akademické radě AV ČR ve funkci místopředsedkyně. V letech 2001-2005 byla předsedkyní Akademie věd.

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Věda jako vášeň

Přečtěte si také