Učená společnost se ohlíží za 25 lety své existence

Učená společnost, sdružení výjimečných vědeckých osobností, si připomíná čtvrtstoletí své existence. V květnu roku 1994 ji spoluzakládal například chemik Otto Wichterle či fyzikální chemik Rudolf Zahradník, cílem bylo navázat na tradici Královské české společnosti nauk sklonku 18. století. Toto výročí si Učená společnost, která svými aktivitami výrazně propojuje akademickou i univerzitní sféru, připomněla na slavnostním ceremoniálu v prostorách Karolina, kde také vznikla.

„Pětadvacet let, to je ten nejkrásnější věk. Učená společnost už má za sebou pubertu, která s sebou přináší řadu nejistot a neúspěchů, a nyní je stále mladá a plná energie na to, aby plnila svůj hlavní cíl: podněcovat svobodné uplatňování vědy ve všech jejích projevech,” řekla na úvod předsedkyně Učené společnosti, známá imunoložka Blanka Říhová. Zdůraznila především šíři aktivit, mezi něž patří například bolzanovské přednášky. Prahu na pozvání Učené společnosti tak nedávno navštívil například nositel Nobelovy ceny Kip Thorne, který tuto prestižní poctu získal za pozorování gravitačních vln.

Blanka Říhová také připomněla pravidelné úterní setkávání členů Učené společnosti, které je od podzimu loňského roku nově přístupné i širší veřejnosti, a to jak přímo v sále, tak ze záznamové linky. „Jsou to vynikající, na diskuzi bohatá setkání - kdy jindy máte příležitost zažít argumentaci imunologa s matematikem?” dodala Říhová.

Pozor na sliby politiků

Na slavnostním zasedání měl projev i prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost Jan Konvalinka, který varoval vědce před tím, aby se nestali pouhým „instrumentem” v rukách současných politiků, kteří se je účelově snaží získat na svou stranu. Zároveň také skepticky hodnotil úroveň české vědy, která podle něj stále nedosahuje světového standardu. „Čest výjimkám. Ale já tu nemluvím o srovnávání s Harvadem nebo s Cambridge, ale třeba s Heidelbergem nebo Lovaní,” dodal.

Na jeho řeč poté optimističtěji navázal místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas: „Osobně doufám, že se blýská na lepší časy. Konkrétně Akademie věd v těchto dnech dosáhla v prestižním žebříčku Nature Index na 13. místo na světě v oblasti biomedicínských věd v kategorii vládních institucí, což je zároveň nejlepší umístění ze střední a východní Evropy včetně Rakouska.”

Součástí zasedání bylo i předávání medailí a cen v několika kategoriích, přičemž hlavní pocty za zásluhy o rozvoj vědy získaly dvě vědecké legendy: geobotanik a ekolog Jan Jeník a chemik Josef Michl, který působí na univerzitě v americkém Coloradu a byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu.

Nositelé cen a medailí 2019 (PDF, 98 kB)

Na titulním obrázku vystoupení chlapeckého sboru Bonifantes z Hradce Králové v Karolinu, v pozadí předsedkyně Učené společnosti Blanka Říhová, vedle ní místopředsedové Pavel Jungwirth (vlevo) a Zdeněk Havlas

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat