Zahlavi

Sonda Taranis prozkoumá skrytou tvář bouří planety Země

11. 11. 2020

V úterý 17. listopadu 2020 nás čeká důležitý den. Připomeneme si výročí sametové revoluce, sváteční den ale čeká i české vědce zapojené do výzkumu vesmíru. Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartuje sonda Taranis s přístrojem, na němž se podíleli výzkumníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Po patnáctiletých přípravách konečně nahlédneme do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země.

Sonda Taranis je mikrodružicí typu Myriade financovaná francouzskou kosmickou agenturou Centre national d'études spatiales, která má být podle současného plánu vynesena raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země 17. listopadu ve 2.53 hod. středoevropského času.

Z výšky 700 km bude zkoumat tajemné jevy objevené teprve před dvaceti lety, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Zaměří se především na výboje typu „sprite“ neboli skřítky, které získaly jméno díky své podobnosti s bájnými bytostmi, na fontány modrého světla (blue jets), na dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či na rychle se zvětšující světelné kruhy (elves), které se objevují po úderu silného blesku. Prozkoumá také gama záblesky, které překvapivě vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

Na dvou ze sedmi pracovali Češi
Sonda nese na palubě sadu vědeckých přístrojů, které budou měřit rádiové vlny v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a detekcí energetických elektronů. Vědci doufají, že měření podstatně přispěje k rozšíření poznatků o dosud jen částečně prozkoumaných jevech souvisejících s intenzivními bouřkami.


Sonda Taranis je připravena ke vzletu.

Na dvou ze sedmi vědeckých aparatur se podíleli také čeští vědci a inženýři. Přístroj IME-HF slouží k širokopásmovému měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem, který vyvinul Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii. Přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln. Energetické elektrony nad bouřemi pak bude měřit přístroj IDEE, jehož analyzátor byl vyvinut na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Vzkazy na oběžné dráze
Na palubě Taranis letí do vesmíru vybraných 101 vzkazů, které veřejnost v roce 2016 zaslala v rámci popularizačního projektu Pošlete vzkaz skřítkům. Z deseti nejoriginálnějších, oceněných porotou, vyjímáme ten od Jiřího Syřínka z Nového Vrbna: „Žena mi vyčítá, že furt někde lítám, tak ať má pravdu!“ a text Kateřiny Bendlové z Prahy, která za svého v té době ještě nenarozeného vnuka zaslala zprávu: „Nemám ještě jméno, budu ho potřebovat až v červnu, kdy se narodím; snad na šťastné planetě. Zdravím skřítky!“ Vnuk přišel na svět počátkem června 2016 a dostal jméno Matěj.

Do soutěže Pošlete vzkaz skřítkům, organizované oddělením kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a časopisem Vesmír, se přihlásilo celkem 547 soutěžících, jejichž jména jsou spolu se všemi vzkazy nevratně nahrána v paměti sondy a už čtyři roky očekávají start rakety Vega, která vynese sondu Taranis na oběžnou dráhu, aby zahájila svou vesmírnou cestu za odhalením skryté tváře bouří.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR se v minulosti podílel také na výzkumu bleskových výbojů na Jupiteru. Vědci zjistili, že elektromagnetické signály vyzařované tamními bleskovými výboji se podobají pozemským daleko víc, než původně předpokládali.

O skřítcích, elfech a dalších bouřkových jevech jsme nedávno hovořili s Ivanou Kolmašovou z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Poslechněte si podcast: 

Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Centre national d'études spatiales

Přečtěte si také