Sněm Akademie věd schválil rozpočet na rok 2022

Zasedání nejvyššího orgánu Akademie věd AV ČR, Akademického sněmu, se dnes uskutečnilo v online formě. Zástupci vědců, ředitelů pracovišť, vysokých škol i státních orgánů a průmyslu a obchodu schválili zprávu o ekonomické situaci AV ČR a návrh rozpočtu na rok 2022. Projednali také detailní hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2015–2019.

Stabilní nárůst financování vědy a výzkumu Akademie věd je v nedohlednu. Současný vládní návrh sice počítá s čtyřprocentním nárůstem rozpočtu, jak uvádí Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR z roku 2019, na rok 2022 je určena částka 7 002 mil. Kč (včetně financování ELI Beamlines), střednědobý výhled pro roky 2023 a 2024 ale s navýšením rozpočtu nepočítá.

„Vědu a výzkum bychom měli přestat vnímat pouze jako nákladový faktor. Politici by o nich měli začít  uvažovat jako o investici do naší společné budoucnosti,“ zdůraznila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Znovu upozornila i na negativní vliv příliš vysokého podílu financování výzkumu z  grantů, který vede k fragmentaci výzkumu a nadměrné administrativě.

Předsedkyně avizovala i chystanou dlouhodobou strategii transferu znalostí a technologií v prostředí Akademie věd ČR. „Naší vizí je vytvoření systémového rámce pro to, aby důležité objevy, které byly učiněny zde v České republice a byly financované českými daňovými poplatníky, byly zde také realizovány. Aby v těchto případech nedocházelo k odlivu zisků a přesunu pracovních míst do zahraničí,“ uvedla Eva Zažímalová.

Akademie vyhodnotila své výzkumné týmy

Tématem 58. zasedání Akademického sněmu AV ČR byly i výsledky v pořadí osmého kola mezinárodního hodnocení všech 54 pracovišť-ústavů AV ČR za roky 2015 až 2019.

V první fázi bylo posouzeno více než sedm tisíc vědeckých výstupů. „Můžeme být spokojeni, takřka 60 % z nich dosáhlo na dva nejvyšší kvalitativní stupně „world-leading“ či „internationally excellent“,“ sdělil Jiří Homola, člen Akademické rady a hlavní koordinátor hodnocení.  Ve druhé fázi bylo zhodnoceno 360 vědeckých týmů, za každý tým i pracoviště mezinárodní komise zpracovaly podrobnou hodnoticí zprávu.

Účastníky sněmu, který se vlivem epidemické situace již potřetí uskutečnil distanční formou, pozdravili předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Markéta Adamová Pekarová, předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Akademický sněm se schází od roku 1993 vždy dvakrát do roka, nyní jej tvoří 260 členů.

TZ ke stažení zde

Přečtěte si také

• Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
• Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
• Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
• Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
• Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
• Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
• Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
• Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
• Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
• Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě