Sirius B na fotografii Karla Sandlera

Česká astrofotografie měsíce

Hvězda Sirius přitahovala pozornost lidí i celých národů od nepaměti. Je po Slunci nejjasnější hvězdou oblohy a také nejbližší hvězdou, kterou můžeme vidět pouhýma očima z našich krajů. Sirius je vzdálen pouhých 8,6 světelného roku. Podle Psí hvězdy, jak se také Siriovi říkalo, se řídily kalendáře. Ve skutečnosti se ale jedná o dvojhvězdnou soustavu. A právě fotografické zachycení slabší složky, tedy Siria B, je docela oříšek. V současné době je Sirius B ve fázi velmi horkého bílého trpaslíka s uhlíkovým jádrem a héliovou atmosférou s teplotou 25 000 Kelvinů.

Sirius B je jedním z nejmasivnějších známých bílých trpaslíků, dosahuje téměř hmotnosti Slunce. Kolem společného těžiště oběhnou obě hvězdy každých 50 let po velmi výstředné dráze.

Více informací v tiskové zprávě.

Přečtěte si také

• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů