Přišel život z vesmíru?

I když se často nestává, aby počítačoví chemici přednášeli lékařům, jeden z nejcitovanějších českých vědců, prof. Jiří Šponer z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně, byl hlavním hostem Vědecké konference, kterou ve dnech 26.–27. dubna 2017 pořádala 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. V přednášce Přišel život z vesmíru? představil obor, který zkoumá možnosti vzniku života na Zemi i ve vesmíru.

"RNA je fascinující minimálně ze dvou důvodů", říká Jiří Šponer v rozhovoru uveřejněném na stránkách Vědecké konference.

Kvůli nevlídným podmínkám rané Země, které vznik života na první pohled vylučovaly, vědci dlouho hledali jeho původ mimo modrou planetu. V současnosti však převládá názor, že život na Zemi vznikl. Stále ale nevíme jak.

V zásadě spolu soupeří dvě teorie. Obě počítají s tím, že klíčová byla přeměna neživého materiálu v první molekuly RNA, předchůdkyně nositelky genetické informace živých organismů DNA. Vědci se ale nemůžou shodnout, co se nacházelo v prvotním tavicím kotlíku – kyanovodík (HCN), nebo formamid (HCONH₂)?

Jako mezi mlýnskými kameny se ocitli kvantoví chemici Judit a Jiří Šponerovi z brněnského Biofyzikálního ústavu AV ČR, kteří otázku původu života zkoušejí zodpovědět už více než deset let. Jejich laboratoř je světovým lídrem v teoretických výpočtech a spolupracuje se zastánci obou teorií u nás i v zahraničí.

Judit a Jiří Šponerovi z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně se pátrání po původu života na Zemi věnují již více než deset let.

Konkurenční koncepty představili manželé Šponerovi s kolegy na sklonku loňského roku v časopisech WIRES RNA a Nature Chemistry. Práce uveřejněná ve WIRES RNA se vydala cestou formamidu, článek v Nature Chemistry naopak sleduje kyanovodíkový scénář.

Více se dozvíte v připravovaném článku druhého čísla časopisu A / Věda a výzkum.

Vědecká konference je místem každoročního setkávání bádající části 2. lékařské fakulty UK a Motolské nemocnice. Otevřena je pro studenty pregraduálního a doktorského studia a mladé fakultní a nemocniční pracovníky. Tradiční akce umožňuje studentům a mladým vědcům, aby si vyzkoušeli prezentaci vědeckých prací na domácí a přátelské půdě a seznámili s nimi spolužáky, kolegy a učitele. Návštěvníci se mohou dozvědět podrobnosti o vybraných výzkumných projektech, které se na fakultě realizují, poznají vědeckou činnost teoretických ústavů, laboratoří a klinik a také se inspirují pro budoucí směřování.

Připravil: Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Archiv manželů Šponerových

Přečtěte si také

• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
• Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie