Při troše štěstí mohou život na cizí planetě najít i Češi

Na odhalení známek života na jiných planetách usilovně pracují experti celého světa, české nevyjímaje. Existuje mimozemský život? Jak se hledají exoplanety? Těmto tématům se věnovala první dvojice přednášek nového formátu pořádaná Akademií věd ČR vysílaná online.

Pátrání po životě ve vesmíru má mnohá úskalí. Ještě před nedávnem nebylo jisté, zda kolem hvězd s výjimkou Slunce vůbec obíhají nějaké planety. Přestože bylo logické to předpokládat, důkazy o existenci exoplanet chyběly. Dnes už víme o bezmála čtyřech tisícovkách planet nacházejících se mimo naši sluneční soustavu. Astronomové odhadují, že jich v Galaxii můžou kroužit miliardy.

Čeští vědci hledají exoplanety

Jak se exoplanety vzdálené mnoho světelných let hledají? Informace o nich dokážou vědci získat pozorováním světla, které od hvězd přichází. Intenzita záření totiž nepatrně klesá, když přes „sluneční“ kotouč přejde planeta. Jedná se o jednu z hlavních metod, kterou odborníci ke zjišťování exoplanet používají.

Hledají je i čeští vědci. Používají k tomu Perkův dalekohled s dvoumetrovým průměrem, největší u nás. Expertem na hledání exoplanet je Petr Kabáth z Astronomického ústavu AV ČR. Právě on byl jedním ze dvou řečníků online přednášky. Nový formát přednášky, která je primárně vytvářena pro sledování živě online, je pilotním projektem AV ČR.

Je život na Zemi výjimečný, nebo je ho ve vesmíru spousta?

Michal Bursa z Astronomického ústavu AV ČR se ve své online přednášce zaměřil na otázky hledání mimozemské formy života. Pokud existuje, najdeme dříve my cizí civilizace, nebo najdou ony nás? Je život na Zemi výjimečnou neopakovatelnou událostí, nebo nevyhnutelným důsledkem přítomnosti organických látek?

Hlavním kritériem pro existenci života pozemského typu je přítomnost kapalné vody. Voda je kapalná za atmosférického tlaku v rozmezí 0–100 °C a jen málo organismů přežije teploty vyšší než 60 °C. Do tak malého rozmezí není lehké se trefit. Například na Merkuru či Venuši dosahují teploty ve dne přes 400 °C. Na Marsu je průměrná teplota u povrchu planety –63 °C, ale může klesat mnohem více, až k –90 °C. Vzdálenější planety jsou na tom ještě hůře.

Kapalná voda však není jedinou podmínkou, koneckonců ani na Zemi nenajdeme život všude tam, kde se nachází voda. Navíc, pokud by na některé planetě byly životní formy skryté třeba hluboko pod povrchem či pod hladinou ledového oceánu, neobjevíme je, dokud tam nepřistane sonda. Pokud by tam ale život dosáhl stejné nebo blízké podoby jako na naší planetě, lze to zjistit přímo ze Země. A najít život můžeme ještě blíže, není vyloučeno, že se nachází dokonce i v naší sluneční soustavě.

Chcete vědět více? Pusťte si videozáznam unikátní přednášky!

Připravil: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Stream: Studio OAT

Přečtěte si také

• A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
• Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
• Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
• Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
• NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
• A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
• Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
• Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku