Práce Jaroslava Heyrovského ožívá v Příběhu kapky
27. 03. 2017
Veřejnost i odborníci z elektrochemie si 27. března připomenou 50 let od smrti nositele Nobelovy ceny za chemii Jaroslava Heyrovského. Jím objevená metoda polarografie dokázala jednoduše, levně, rychle a hlavně přesně odpovědět řadě oborů na otázku, jaké látky a v jakém množství se nacházejí v analyzovaném prostředí. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravil putovní výstavu Příběh kapky tvořenou unikátními fotografiemi, přístroji, polarografickými kuriozitami, filmy a přednáškami, která se v roce 2017 postupně představí v Liberci, Litoměřicích, Praze, Hradci Králové a Bratislavě.
Jaroslav Heyrovský (1890 až 1967)
Jaroslav Heyrovský se narodil v Praze na Starém Městě 20. prosince 1890. Univerzitní studia strávil v Londýně, část I. světové války v Rakousku a po objevu polarografické metody v Praze-Albertově 10. února 1922 jeho práce představující nový obor obletěla celý svět. Do Prahy začali jezdit zájemci o polarografii z celého světa, aby se ji naučili a potom doma ve svých ústavech a univerzitách tuto vědeckou metodu a techniku zakládali. Ve třicátých a čtyřicátých letech byl Heyrovský zván na řadu univerzit po celých Spojených státech, následovala účast na mezinárodním kongresu v Sovětském svazu a další cesty po Evropě či Asii. Z polarografie se stal obor, o jehož rozšíření a důležitosti svědčí nejlépe tato čísla: do konce roku 1959, kdy byla polarografie oceněna Nobelovou cenou, vyšlo 63 polarografických učebnic a monografií ve 14 jazycích a počet vědeckých prací, věnovaných polarografii, přesáhl číslo 10 000. Heyrovský dostal řadu ocenění tuzemských (mj. dvakrát oceněn Řádem republiky) ale i zahraničních (včetně Nobelovy ceny, pro vědce ceny nejvyšší). Celý život se svými vědeckými kolegy a studenty pracoval na rozvoji a zdokonalení polarografie, na vývoji dalších metod z ní vycházejících, či na vývoji přístrojů, s nimiž se uplatňovala v řadě průmyslových oborů. Vychoval desítky svých následovníků, kteří polarografii rozvíjeli, a řada z nich potom také položila základy dalším fyzikálně chemickým oborům.
O výstavě Příběh kapky
Myšlenka uspořádat tuto výstavu se zrodila koncem roku 2008 s cílem připomenout v roce 2009 veřejnosti 50. výročí udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému (10.12.1959). "Nikdo tehdy nevěřil, že život výstavy se jaksi protáhne. Naše původní představa byla uspořádat ji na třech místech a připomenout 50. výročí udělení Nobelovy ceny. Toto je ale již její 22. expozice, a výstava tak putuje po České republice devátým rokem," představuje výstavu Květa Stejskalová. V letech 2009 až 2016 byla výstava instalována v Pardubicích, Brně, Praze, Olomouci, Ostravě, Jihlavě, Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Žďáru n. Sázavou, Železném Brodu, Vítkově, Prostějově, Uherském Hradišti a Zlíně. Možnost navštívit některou z 21 různých expozic již tak mělo téměř 22 500 návštěvníků.
Putovní výstava má tři části: první část expozice je tvořena sadou dvanácti panelů, které s využitím fotografií a dokumentů přibližují návštěvníkovi život a vědeckou práci Jaroslava Heyrovského. Rodinou Heyrovských byly k pořízení kopií zapůjčeny fotografie z rodinného alba, z nichž některá fota nebyla dříve na veřejnosti prezentována. Řada fotografií, diapozitivů a písemných materiálů z archivu ústavu ilustruje výzkumnou práci J. Heyrovského a jeho týmu. Druhou část expozice tvoří přístroje (vývojová řada 10 přístrojů tzv. polarografů), skleněné polarografické nádobky, diapozitivy, se kterými polarografisté přednášeli, ukázky knih a publikací o polarografii v různých světových jazycích a i několik polarografických kuriozit. Filmy zhotovené v 50. a 60 letech dokumentující Heyrovského výzkum bývají zájemcům promítány ve třetí části expozice ve formě nekonečné smyčky. Výstavu doplňuje často doprovodný program chemických workshopů a popularizačních přednášek nejen o Jaroslavu Heyrovském a jeho výzkumu v oboru polarografie, ale i o současné vědě a výzkumu v oboru fyzikální chemie, kterou se vědci v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zabývají dnes.
Pro výběr exponátů tým autorů - vědců z oboru fyzikální chemie prohlédl téměř 10 kg písemných materiálů, více než tři stovky fotografií či diapozitivů, 6 km celuloidových filmů a desítku polarografických přístrojů.
Webové stránky výstavy: https://www.jh-inst.cas.cz/heyrovsky/
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav byl zřízen k 1. 3. 1972 pod názvem Ústav fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Vznikl sloučením Polarografického ústavu, který byl založen v roce 1950 a k 1. 1. 1953 začleněn do ČSAV, a Ústavu fyzikální chemie ČSAV, který byl zřízen k 1. 1. 1955 z dřívější Laboratoře fyzikální chemie, založené v ČSAV k 1. 1. 1953. Současný název ústavu byl přijat k 1. 8. 1993. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb.
Předmětem činnosti ÚFCH JH je v prvé řadě badatelský výzkum ve fyzikální chemii včetně elektrochemie, v analytické chemii a v chemické fyzice, uskutečňovaný teoretickými (výpočetními) a experimentálními metodami. Ústav dále napomáhá uplatňování výsledků svého badatelského výzkumu v praxi. Významně se též ve spolupráci s vysokými školami podílí na výuce a vzdělávání vysokoškolských studentů a doktorandů.
Připravil: Odbor medilání komunikace Kanceláře AV ČR z podkladů ÚFCH J. Heyrovského AV ČR
Foto: archiv ÚFCH J. Heyrovského AV ČR
Přečtěte si také
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
- 10. ročník soutěže Věda fotogenická: železo, dračí krev a broučí predátor