Písmo od A po Z. Proč jeho vznik představoval pro lidstvo zásadní zlom?

26. 05. 2025

Myšlenky víří hlavou, jsou nestálé a těžko polapitelné. Kdežto co je psáno, to je dáno. Pochopili to už naši prapředci, a tak vymysleli řadu způsobů, jak vše důležité zaznamenat. Odhaduje se, že existuje přibližně 400 druhů písem. Jak jejich vznik ovlivnil vývoj celé společnosti a k čemu všemu používáme písmenka? Vhled do historie i pár zajímavostí jsme přinesli v časopise A / Easy.

Právě si čtete text napsaný latinkou, nejběžnějším písmem na světě. Dokázali byste ho ale přečíst v azbuce? Ačkoli se jejich dnešní podoba liší, něco společného přece jen mají – historii. Písmo nám umožňuje zachytit jazyk – vše, co říkám, mohu i zapsat. Rozvíjelo se od 3. tisíciletí př. n. l., aby umožnilo správu složitějších lidských společenství, například v Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně, a jeho znalost se tehdy omezovala na nevelký počet jedinců.

„Pro naše prostředí je však zásadní vznik fénické abecedy, která vychází z egyptských hieroglyfů a klínového písma. Od Féničanů se dostala do starověkého Řecka, kde ji modifikovali pro své potřeby. Odtud se pak rozšířila mezi Etrusky a do antického Říma, kde si ji rovněž upravili,“ vysvětluje Petr Sedláček z Historického ústavu AV ČR. Z toho pak plyne rozdíl mezi latinskou abecedou, ze které vycházejí západní písma, a řeckou, z níž se vyvinula cyrilice, později azbuka.

Starověké klínové písmo z pevnosti Van z 9. až 6. století př. n. l.

Zaplést, ale nepoplést
Jak dlouho už si lidé zaznamenávají, co je pro ně důležité? A jak to dělali v dobách, kdy písmo, jak ho chápeme dnes, ještě nebylo na světě? Člověk je tvor vynalézavý a dokázal vymyslet různé způsoby. „Ty nejstarší známe už z patnáctého až desátého tisíciletí před naším letopočtem, kdy se objevili první předchůdci písma – specifické symboly určené zejména pro označení vlastnictví majetku a evidenci půjček,“ říká Petr Sedláček a dodává, že sloužily například k rituálním účelům nebo jako vlastnické značky. V době mladšího paleolitu je používali třeba Arabové, Laponci či Čeremisové. Takové soubory znaků se ale většinou nešířily mimo společenství, kde vznikly.

O mnoho tisíc let mladším příkladem je uzlové písmo kipu. Inkové informace doslova vplétali do barevných šňůrek pomocí rozličně tvarovaných uzlíků. Keltové v Irsku zase měli své ogamy neboli stromové písmo. Značky vyrývali do dřeva nebo kamene.

Když papír ovládl svět
„Paní učitelko, zapomněl jsem si doma sešit,“ omlouvá se žák. „Tak si to pro mě za mě tesej třeba do kamene,“ zní odpověď. Dnes píšeme na papír nebo informace zaznamenáváme elektronicky – naťukáme je na klávesnici a přečteme na displeji. V minulosti však lidé psali na rozličné materiály.

„V antice byl nejpoužívanější psací látkou papyrus. Jeho výroba byla poměrně levná, byl však křehký a snadno podléhal zkáze,“ vysvětluje historik Petr Sedláček. Ve středověku se psalo hlavně na pergamen. Vyráběl se ze zvířecích kůží a vyznačoval se vysokou kvalitou a životností.

K výrobě papyru sloužil šáchor papírodárný (Cyperus papyrus).

Šlo ale o velice drahou záležitost, navíc náročnou na výrobu, a tak nakonec nedokázal konkurovat daleko levnějšímu papíru, který byl přitom původně považován za podřadný materiál s nižší trvanlivostí. „Původ má ve starověké Číně, přes arabské prostředí se dostal do Evropy. S vynálezem knihtisku měl papír již naprosto výsadní postavení a pergamen coby psací látka nejdéle přežíval v papežské kanceláři,“ doplňuje badatel.

Otazníky nad odkazem věrozvěsta Cyrila
Řecký učenec Konstantin, pozdějším mnišským jménem Cyril, se do dějin zapsal jako autor hlaholice, nejstaršího slovanského písma, které vytvořil k misii na Velké Moravě. Původně se mu říkalo prostě slovanské, současné pojmenování má kořeny ve staroslověnském slovesu glagolati (mluvit).

Badatelé si dodnes v souvislosti se vznikem hlaholice kladou řadu otázek: Jaká písma Konstantin znal a mohl je při její tvorbě použít? Jakou křesťanskou symboliku a geometrické principy do ní zakódoval? Jak vypadala „hlaholice 1.0“, kolik písmen tato první verze měla a co znamenala?

Podle Vladislava Knolla ze Slovanského ústavu AV ČR vyvolává spekulace třeba existence tří „i“, dvou „ch“ a „f“ nebo zápis „y“ pomocí dvou písmen. Systém používání jednotlivých písmen mezi prvními generacemi písařů evidentně nebyl zcela ustálený. Některá navíc známe jen z nejstarších seznamů písmen, tzv. abecedářů.

Rozluštíte slova zapsaná v hlaholici?

Jak si porozumět beze slov
Dvojtečka – pomlčka – závorka. A první emotikon byl na světě. Psal se rok 1982 a americký informatik Scott Fahlman vymyslel jednoduchého smajlíka, aby na univerzitní nástěnce odlišil vážně myšlené příspěvky od legrácek.

Emotikony jsou mezinárodně uznávaným znakovým písmem, kterému by měl porozumět téměř kdokoli. Vyjadřují emoce, nálady a používají se i v češtině. Mohly by v budoucnu přejít z nespisovného jazyka do spisovného? „Nejsou to slova, ale jen symboly a kombinace znaků. Svou roli určitě hrají v esemeskách, osobních e-mailech či na sociálních sítích, tedy v textech většinou stručných a neformálních,“ říká Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Jeden smajlík ovšem může mít i v rámci jedné kultury více významů. „Proto se tyto ,globalismy‘ do oficiálních textů psaných spisovnou češtinou moc nehodí a nepředpokládám, že by tomu mělo být v blízké budoucnosti jinak. Představte si emotikony třeba v textu ústavy nebo zákonů,“ dodává vědkyně.

U jídla se nehraje! Nebo ano?
V polévce mi plave „brouk“. Bez obav ho ale můžu nabrat na lžíci a sníst. Je to totiž jen slovo sestavené z těstovin ve tvaru písmen. „Pasta alfabeti“ pochází pravděpodobně z Itálie nebo Francie. V kuchařských knihách se objevuje na konci 19. století, kdy začala být oblíbená zejména v polévkách a dětských jídlech. Těstovinová písmenka byla jedním z prvních „edukativních“ pokrmů – děti si při jídle hrály a zároveň se učily abecedu.

Písmenková polévka nasytí, ale poskytne i trochu zábavy.

Z Evropy se rychle rozšířila i za oceán, zejména do Spojených států. Písmenková polévka (alphabet soup) byla populární nejen tam, ale i v českých zemích. Není možné říct, kdo a kdy začal v našich končinách jako první těstoviny ve tvaru písmen vyrábět, ale pravděpodobně to byla firma bratří Zátků, kteří v roce 1884 založili těstárnu v jihočeském Boršově nad Vltavou. Dnes jsou nejoblíbenější dva recepty – rajská polévka a vývarová.

Pohled do duše skrze písmo
Je grafologie věda, nebo pavěda? Lidé, kteří se jí zabývají, zastávají názor, že do rukou psaného textu se přenášejí osobnostní znaky jeho autora. Grafolog by tak měl rozluštit, zda je pisatel introvert, či extrovert, zda je emocionálně, nebo spíše racionálně založený, jaký má temperament, ale také vztah sám k sobě a druhým lidem.

Tato cesta, jak porozumět člověku na základě písma, se občas zaměňuje s písmoznalectvím neboli grafognózií. Jde však o dvě odlišné disciplíny. Písmoznalectví je forenzní disciplínou, využívá se při vyšetřování zločinů a následně i před soudem. Zkoumá a ověřuje také autorství textu nebo podpisu, potvrzuje či vyvrací identitu pisatele. Je autogram známého herce či zpěváka pravý? Podepsal míč opravdu věhlasný fotbalista? Zkušený písmoznalec by měl záhadu vyřešit.

Text zde na webu vychází z článku, který v plném rozsahu vyšel na stránkách aktuálního A / Easy 1/2025:

1/2025 (verze k listování)
1/2025 (verze ke stažení)

Časopis A / Easy vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, archiv redakce

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Písmo od A po Z. Proč jeho vznik představoval pro lidstvo zásadní zlom?

Přečtěte si také

Newsletter