Zahlavi

Od moderního člověka zpět k lovcům mamutů

23. 04. 2018

Brněnský Psychologický ústav AV ČR a významné lokality Archeologického ústavu AV ČR v Pavlově a Dolních Věstonicích navštívila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v rámci svého turné po ústavech Akademie věd ČR. Doprovázeli jí místopředseda AV ČR Pavel Baran a členky Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová a Lenka Vostrá.

Delegace Akademie věd ČR nejprve směřovala do Psychologického ústavu AV ČR. Jeden z nejmenších ústavů paradoxně sídlí na dvou adresách, v Brně i v Praze. Po sametové revoluci hrozil ústavu zánik a přesunutí ředitelství do Brna jej v podstatě zachránilo.

Psychologie aplikovaná

„Psychologie je hlavně aplikovaná disciplína, uplatnitelná ve zdravotnictví, školství, dopravě v mnoha dalších oblastech,“ řekl v úvodu své prezentace ředitel Psychologického ústavu AV ČR Tomáš Urbánek. „Označuje se za sociální vědu, ale stojí na pomezí přírodních a humanitních věd i medicíny,“ doplnil.

Ředitel Psychologického ústavu AV ČR Tomáš Urbánek

„Většina z nás pravidelně vyučuje na Masarykově univerzitě a Karlově Univerzitě,“ pokračoval Tomáš Urbánek, který ke schůzce přizval také své kolegy a vědecké pracovníky Ivo Čermáka, Jiřího Lukavského, Martinu Hřebíčkovou, Radovana Šikla a Filipa Smolíka.

Laboratoř Labels, Velká pětka a stereotypy

Filip Smolík je vedoucí pražské laboratoře behaviorálních a lingvistických studií Labels. Realizují se zde experimentální a observační studie v psychologii, jazykovědě a dalších vědách o chování. Laboratoř je společným projektem Psychologického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UK.

Významná česká psycholožka Martina Hřebíčková se dlouhodobě věnuje zkoumání struktury osobnosti, především na základě přístupu známém jako Velká pětka neboli Big Five. Vychází z předpokladu, že všechny důležité vlastnosti pro charakterizování osobnosti jsou přítomné v jazyku.

Psycholožka Markéta Hřebíčková (stojící vlevo) mluví o přístupu Big Five

Mnohokrát znělo jméno Sylvie Graf, mladé vědkyně a laureátky Prémie Otto Wichterleho z roku 2015, která zkoumá meziskupinové vztahy i vztahy k menšinám. V jednom ze svých projektů se zabývala vznikem stereotypů a předsudků mezi Čechy a jejich čtyřmi sousedními národy v Německu, Polsku, Slovensku a Rakousku.

Po návštěvě Psychologického ústavu AV ČR následoval přejezd do Archeoparku v Pavlově. Na prahu muzea, mimořádné budovy ověnčené architektonickými cenami, přivítal předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno Lumír Poláček.

Ředitel Archeologického ústavu AV ČR Lumír Poláček vítá předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou v Arecheoparku Pavlov

Cesta za lovci mamutů

Prohlídka muzea začíná filmem. Uvádí diváky do každodennosti paleolitické civilizace, archeologických objevů―část muzea je zbudovaná přímo nad nalezištěm mamutích kostí a dokonalého řemeslného umění našich předků. Artefakty si delegace prohlédla za odborného výkladu Martina Nováka, vědeckého pracovníka Archeologického ústavu, který je duší zdejších expozic.

Zleva členka Akademické rady Lenka Vostrá, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno Lumír Poláček a jejich průvodce Martin Novák

V roce 1669 se na Pálavě datuje první velký nález mamutí kosti, která začala rozněcovat lidskou fantazii o bájných tvorech a neznámých obrech. A objevů začalo přibývat. V roce 1928 přišla senzace v podobě nálezu celé mamutí kostry. V roce 1986 odkryl archeolog Jiří Svoboda jeden z nejzvláštnějších hrobů. Hrob tří mladých lidí, s velkou pravděpodobností mužů. Jeho replika je rovněž součástí expozice muzea.

Tajemný trojhrob

Ale nejen paleolit a lovci mamutů hýbou výzkumem Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Vědci zkoumají i památky z doby římské, první slovanská osídlení a barvitou kulturu Velké Moravy.

„V současné době se mění celá archeologie i definování archeologického výzkumu. Dolní Věstonice, Mikulčice, Mušov, místa rozsáhlých terénních výzkumů, jsou dnes z větší části prozkoumána. Mění se otázky, metody, paradigmata, hledáme novou funkci pracovišť,“ řekl ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno Lumír Poláček.

Podle ředitele Lumíra Poláčka se zdejší pracoviště nejvíce potýkají s nedostatkem zapálených vědců, kteří by byli ochotni zůstat delší dobu v místech nálezů, jimiž jsou Pavlov, Dolní Věstonice i Mikulčice. Přitom výzkumných projektů a zdrojů k dalšímu studiu zde mají vědci víc než dostatek. V současné době běží například bioarcheologický výzkum dvou „elitních“ mikulčických pohřebišť. Široce pojatý antropologický výzkum usiluje o holistický pohled na identitu, životní styl a výživu velkomoravské aristokracie. Výsledy výzkumu posledních 60 let v Mikulčicích zpracovává projekt interaktivního 3D modelu, pracovat bude s cca 1000 movitými nálezy z období Velké Moravy.

Poslední zastávka vedla do pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Brno v Dolních Věstonicích.

Místopředseda AV ČR Pavel Baran a členka Akademické rady Markéta Pravdová v Dolních Věstonicích

Unikátní, vnitřně strukturovaný soubor loveckých sídlišť na katastrech obcí Dolní Věstonice a Pavlov byl zkoumán více než 80 let. Na výzkumné projekty Karla Absolona, který zde objevil v roce 1925 mj. také plastiku slavné Věstonické venuše, navázal po druhé světové válce Archeologický ústav Akademie věd. Získány byly rituálně uložené pohřby pleistocénních lovců i jednotlivé zlomky lidských kostí, rozptýlené v kulturních vrstvách. Lidské skelety lze navíc zkoumat v kontextu tábořišť, kde tito lovci žili, s ohništi, půdorysy obydlí, skládkami mamutích kostí, doklady výrobních aktivit, umění a rituálů. Současná činnost detašovaného pracoviště v Dolních Věstonicích reflektuje aktuální výzkumný trend, který se odklání od plošného výzkumu paleolitických kultur a území a zaměřuje se na perspektivní areály v detailu. Zkoumány jsou lovecké adaptace a sociální struktury v měnícím se klimatu a krajině.

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Vlaďka Coufalová, Gabriel Dvořák (úvodní fotografie)

Přečtěte si také