Kde nejlépe zdomácní nové rostliny a zvířata? Na ostrovech a u pobřeží

Na unikátním mezinárodním výzkumu o výskytu nepůvodních rostlinných a živočišných druhů se podíleli badatelé z Akademie věd.

Mezinárodní tým výzkumníků z patnácti zemí zveřejnil první globální analýzu, která se zabývá ohnisky výskytu nepůvodních rostlinných a živočišných druhů, tedy těch, které zdomácněly mimo oblast svého původního rozšíření. Na studii vedené Universitou v britském Durhamu spolupracovali dva čeští vědci, Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Studie byla tento týden publikována v prestižním časopise Nature Ecology and Evolution.

Studie je založena na souhrnných datech o osmi skupinách organismů (cévnatých rostlin, pavouků, mravenců, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců), jejichž výskyt byl hodnocen na 186 ostrovech a 423 pevninských oblastech po celém světě. Místa s nejvyššími počty zdomácnělých nepůvodních druhů, takzvané „hotspots”, se nacházejí ponejvíce na ostrovech a v pobřežních oblastech.

„Náš výzkum ukázal, že nejsnáze se nepůvodním druhům daří v novém území zdomácnět na ostrovech a v pobřežních oblastech. O ostrovech je to známo, ale zde poprvé v globálním měřítku ukazujeme, že přímořská místa, kudy se mnoho druhů rostlin a živočichů na pevninu dostává, sama fungují jako ohniska pro šíření dále do nitra kontinentů. I zde platí, že čím výkonnější ekonomika a vyšší hustota obyvatelstva, tím lepší podmínky jsou vytvořeny pro nepůvodní druhy, ale tento obecný princip nejsilněji působí právě na ostrovech,‟ říká jeden z českých spoluautorů Petr Pyšek.

Mezi tři nejzasaženější regiony patří Havajské ostrovy, Severní ostrov Nového Zélandu a indonéské Malé Sundy. Na Havajských ostrovech žije velký počet zdomácnělých druhů ze všech skupin, které studie zahrnula. Patří mezi ně například ryby živorodky, zdivočelá prasata nebo invazní dřevina voskovník makaronéský. Nový Zéland na tom není o mnoho lépe, neboť polovina jeho flóry je tvořena nepůvodními druhy a predátoři mezi savci představují vážné ohrožení pro mnoho ptačích druhů, které v průběhu evoluce na izolovaném ostrově nemuseli takovému nebezpečí čelit. Kontinentálním oblastem vévodí Florida, kde mají problémy například s krajtou tmavou z Asie, ale také se zde vyskytuje velký počet méně známých zavlečených druhů mravenců.

V Evropě sice počty zdomácnělých druhů cizího původu nedosahují takových hodnot jako na výše zmíněných ostrovech, mezi pevninskými oblastmi však patří k poměrně ohroženým. Dokládá to trvalá přítomnost známých invazních druhů, jako je papoušek alexander malý nebo veverka šedá, která vytlačuje v některých zemích domácí veverku, ale také třeba nekteré méně známé druhy pavouků, jako je jedovatá snovačka ostrovní, zavlékaná s dováženým ovocem například do Británie.

„Pokud jde o příčiny rozdílných počtů zdomácnělých nepůvodních druhů v jednotlivých oblastech světa, hraje roli především ekonomická situace regionu a intenzita vlivu člověka, v menší míře pak také klima; v různých oblastech jsou tyto faktory různě významné a jejich důležitost se liší i v rámci jednotlivých skupin organismů,‟ říká Wayne Dawson z University v Durhamu, vedoucí autor studie.

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR
Foto: Benôit Guénard

Přečtěte si také

• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
• Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
• Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
• Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady