Jurta v srdci Prahy, výstavy i přednášky: Orientální ústav AV ČR slaví 100 let

Současný neklidný Blízký východ, osudy Tibeťanů v područí Číny, pronásledování Ujgurů, ale i učení mudrců středověkého islámu. Nejen na tato témata se zaměřují odborníci v Orientálním ústavu AV ČR, který si letos připomíná 100 let od svého založení. Přestože patří k nejstarším pracovištím Akademie věd, jeho výzkum je velice aktuální. Kulaté výročí využijí vědci k tomu, aby lidem přiblížili historii oboru, své bádání i výsledky.

„Orientální ústav jest samostatný a samosprávný ústav se sídlem v Praze, jehož účelem jest pěstovati a budovati vědecké a hospodářské styky s Orientem,“ píše se v zákoně č. 27/Sb., o zřízení Ústavu Slovanského a Orientálního. Národní shromáždění, předchůdce dnešní Poslanecké sněmovny, se na jeho znění usneslo přesně před 100 lety, 25. ledna 1922.

Od té doby se pracoviště několikrát pozměnilo a nevyhnuly se mu ani různé dramatické zvraty spjaté se změnami politických poměrů u nás. Co však po celou dobu zůstávalo, byl důraz na zprostředkovávání poznatků o „orientálních zemích“ české veřejnosti.

Orientální ústav vlastní vzácnou sbírku ručně vyřezávaných dřevotisků tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a sbírky komentářů Tandžuru z 18. století.

„Vedle Orientu skutečného vždy existoval a existuje jistý ‚Orient vnitřní‘, totiž Orient našich představ, snů, stereotypů i projekcí, tak tomu bývalo ve středověku a nejinak je tomu i dnes,“ říká Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu AV ČR.

„Je ovšem potřeba, aby zájemci o ‚skutečný Orient‘ z řad české veřejnosti měli ve své mateřštině k dispozici seriozní a zároveň čtenářsky přístupné informace. Obzvlášť v současnosti, kdy se ‚orientální témata‘ stávají stále častěji předmětem ideových i politických střetů, to nabývá na důležitosti,“ dodává Bronislav Ostřanský.

Odborník na Írán a perskou literaturu Kevin L. Schwartz působí v pražském Orientálním ústavu od roku 2017.

Jurta v centru Prahy
Akce spojené s výročím pod mottem „sto let sbližování kultur“ se budou konat po celý rok na různých místech republiky. Badatelé připravili dva cykly přednášek pro veřejnost, výstavu věnovanou starším dějinám české orientalistiky v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd, workshopy a konference... V plánu je také výtvarná soutěž pro děti a letní festival asijské hudby a kultury Eastern Tunes. Na podzim pak vyroste na Střeleckém ostrově v Praze mongolská jurta, ve které budou probíhat například autorská čtení a besedy.

„Jurtou, která do běžného panoramatu Prahy zřetelně nepatří, chceme upoutat pozornost kolemjdoucích. Ukázat jim i části Orientu, na které si mohou sáhnout, a připomenout, že Orient je opravdu všude kolem nás, i tady v České republice,“ vysvětluje Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu AV ČR. „Jurtu samozřejmě nenecháme prázdnou, ale využijeme ji jako místo pro část připravovaného bohatého programu.“

V červnu 2020 Orientální ústav AV ČR navštívila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Přínos TGM a otců zakladatelů
Vznik Orientálního ústavu iniciovali tehdejší čeští orientalisté a neobešel se bez osobní podpory prezidenta T. G. Masaryka. Tomu pracoviště vděčí rovněž za počáteční finanční výpomoc. Od založení instituce de iure do počátků její vědecké činnosti uplynulo ještě několik let, kdy se „otcové zakladatelé“ museli shodnout na koncepci a struktuře. Až koncem roku 1927 jmenoval prezident prvních 34 členů ústavu. V roce 1929 pak začalo pracoviště vydávat vědecký čtvrtletník Archiv orientální, jenž vychází dodnes.

Mezi nejvýraznější a nejvýznamnější otce zakladatele se řadí Alois Musil, katolický kněz i beduínský náčelník, kterého proslavil objev pouštního zámečku Qusajr Amra a jehož zásluhy v arabistice se dočkaly mezinárodního uznání. Jeho práce zůstává i dnes nenahraditelným zdrojem informací pro ostatní badatele.

O práci vědců Orientálního ústavu AV ČR jsme psali také v časopise A / Věda a výzkum:

Pohonem hnutí Islámský stát je apokalyptická ideologie (o práci Bronislava Ostřanského)

Čeští orientalisté mají pobočku na Taiwanu, zvaném Krásný ostrov (o práci Táni Dluhošové)

A také na webu:

Vzácné historické tisky, dynamika Blízkého východu i vzestup Číny (fotostory z Orientálního ústavu AV ČR)

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat