Jak uvést objevy do praxe? Vědcům AV ČR radili němečtí experti

Vědecké bádání nekončí jen článkem v odborném časopise. Jeho výsledky by se měly projevit tam, kde najdou uplatnění. Cesta takzvaného transferu technologií je ale dlouhá a trnitá. O své zkušenosti z tohoto prostředí se se svými českými protějšky přijela podělit čtveřice odborníků z renomovaných německých výzkumných institucí Max Planck Innovation, Fraunhofer Venture, Leibniz-Gemeinschaft a Helmholtz Association. Semináři s názvem Podpora transferu znalostí a technologií v Německu udělila záštitu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a navštívila ji i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Některé české vědecké instituce mají s převáděním svých objevů do praxe bohaté zkušenosti. Příkladem může být dle Martina Smekala, vedoucího Centra transferu technologií Akademie věd ČR (CeTTAV) dlouholetá práce odborníků z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který si pro transfer technologií již vybudoval pevnou metodiku.

Pro jiné instituce, především ty, které se zabývají základním výzkumem, je však transfer znalostí a technologií disciplínou novou, a tudíž představuje výzvu. „Pro Akademii věd však jde v současnosti o klíčovou otázku,“ poznamenala na úvod konference předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Usilovně pracujeme na tom, abychom nalezli způsoby, jak rozvíjet spolupráci našich ústavů se soukromými firmami.“ Podporovat dle jejích slov není třeba jen spolupráci mezi ústavy, ale také přesun znalostí a technologií tam, kde najdou uplatnění a ve smyslu motta Strategie AV21 tvořit vědu ve veřejném zájmu.

To podpořila také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Zdůraznila však, že v českém prostředí kultura pro podporu transferu technologií a znalostí chybí a česká věda i politická sféra by se nad tímto tématem měly začít strategicky zamýšlet. „Nejde jen o to motivovat výzkumníky, ale také vyslat signál privátnímu sektoru, samotným firmám, že spolupráce s vědci je oboustranně výhodná,“ připomněla ministryně.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR s Martinem Smekalem, vedoucím Centra transferu technologií Akademie věd ČR (CeTTAV)

Jako první se o své zkušenosti s transferem znalostí a technologií v detailech podělil Thomas Doppelberger, ředitel Fraunhofer Venture. Výzkumný institut, který nese jméno významného německého vynálezce a průmyslníka, již přes dvacet let rozvíjí ekosystém, který pomáhá mladým badatelům v zakládání takzvaných spin-offů.

Jde o menší specializované firmy, které institut spoluvlastní, a tak jsou do jisté míry závislé na této mateřské výzkumné organizaci. Institutu Fraunhofer Venture se za poslední rok podařilo založit tři desítky menších projektů. „Je třeba podporovat odliv vědců z výzkumné sféry do průmyslu. Ne je u sebe držet za každou cenu,“ poznamenal Thomas Doppelberger. „Díky tomu se přirozeně vytvoří vazby mezi soukromou sférou a výzkumem.“

Thomas Doppelberger, ředitel Fraunhofer Venture (v bílé košili), hovořil o možnosti zakládání spin-off firem. Problémem v tomto konceptu je dle něj dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných odborníků.  Po levé straně sedí Christian Cremer z Helmholtzovy společnosti a Christine Wennrichová z institutu Leibniz-Gemeinschaft.

Podobnou ideu nastínila také Christine Wennrichová z institutu Leibniz-Gemeinschaft. „Sdílení objevů by mělo být prioritou všech vědeckých institucí,“ zdůraznila. „Spolupráce nekončí u průmyslových podniků, ale proniká do politické sféry, a nakonec i veřejnosti.“

Důležité je dle ní akcentovat výzkum, který odpovídá na akutní problémy, které veřejnost trápí. V tomto směru tak podpořila iniciativu Strategie AV21 a svůj čas na konferenci věnovala problematice zakládání start-upů.

Podle Christine Wennrichové proces začleňování objevů do praxe transferem nekončí. S firmami je třeba aktivně spolupracovat, technologii vylepšovat a poskytovat jim poradenství a know-how. To mohou nabídnout pouze výzkumníci, kteří technologii vymysleli a připravili.

Motivace, plány a pomoc pro výzkumníky
Jak poznamenal ředitel Max Planck Innovation Jörn Erselius, pro vědce je často obtížné rozlišit technologie, které mají komerční potenciál. Prvotní podnět k aplikaci ale nemůže přijít od nikoho jiného než od samotných výzkumníků.

Ředitel Max Planck Innovation Jörn Erselius vede tým, který pomáhá vědcům identifikovat zajímavé projekty a rozvinout jejich potenciál.

Možností, jak podpořit jejich snažení, je transfer centrálně plánovat. Max Planck Innovation poskytuje vědcům služby třiceti odborníků z řad byznysmenů, právních poradců i úspěšných vědců. Ti jim pomáhají identifikovat příležitosti a provedou je celým procesem od podání patentu, až po případné založení vlastní firmy. Že je tento program úspěšný, ukazují čísla, od roku 1970 odborníci vědcům pomohli uvést do praxe na 4700 objevů a vynálezů.

Poslední vystupující, Christian Cremer z Forschungszentrum Jülich při Helmholtz Association, podpořil slova svých kolegů a přidal vlastní zkušenosti. „Náš výzkum se v mnoha případech soustředí na vývoj složitých infrastruktur. Vytváříme superpočítače, urychlovače nebo letadla,“ popsal ve svém projevu. „Právě proto je náš transfer trošku jiný, je strategický.“

Dle Christiana Cremera z Forschungszentrum Jülich je potřeba motivovat vědce k hledání možných využití již během základního výzkumu.

Při práci na tak velkých projektech si institut nechává patentovat i jejich dílčí součásti, menší objevy a soustavně hledá, kde by se daly jinak využít. Snaží se tedy sledovat celou cestu projektu od základního výzkumu, přes výzkum aplikovaný, až k finálnímu produktu. Výsledkem je na čtyři stovky podaných žádostí o patent ročně.

Transferem se přenášejí především vědomosti a znalosti. Úspěšný tak není projekt, který vydělá nejvíce peněz, ale který má největší pozitivní dopad na životy lidí. „Správné a včasné podchycení poznatků základního výzkumu má tento dopad zdaleka největší,“ dodal Christian Cremer.

Věda a užitek nejsou protipóly
Seminář přinesl celou řadu inspirativních podnětů. „Naším úkolem je pokračovat v průběžném dialogu s německou vládou, porozumět jejich systému a dobře nastavit naše vládní priority v oblasti transferu,“ pojmenoval důležitá témata vedoucí Centra transferu technologií Akademie věd ČR Martin Smekal. „Je potřeba, abychom prosadili příslušné financování a zařazení výsledků transferu do hodnocení výzkumu. Nemám na mysli žádný rigidní model, ale postup ušitý na míru, který zohledňuje specifika výzkumných organizací,“ dodal v závěru konference.

Účastníci se shodli, že transfer znalostí a technologií si od ústavů nárokuje aktivitu a všeobecné plánování. Jde o závazek, který vyžaduje trpělivost nejen od nich a vědců, ale i politiků a veřejnosti. „Jestliže neexistuje všeobecná kultura a společenská nálada začleňovat poznatky vědy do našeho života, transfer se nepovede,“ uzavřel Christian Cremer.

Jedním dechem však připomněl slova Evy Zažímalové, která vyslovila naději, že důvěra ve vědecké bádání je v České republice vysoká a že pro přenos nadějných technologií do praxe je nakloněna nejen veřejnost, ale také současná politická scéna.

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
• Publikace Nakladatelství Academia zvítězily v soutěži Slovník roku
• Nové programy Strategie AV21 probádají vesmír, vzácné houby i naši identitu