Jak hodnotit přírodní nebezpečí v horách

Nová studie přináší osvědčené poznatky o nebezpečí, které představují horské ledovce a trvale zmrzlá půda ve vysokých horách. Vypracovali ji vědci ze Švýcarska ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR. Jde o oblasti, v nichž se nejvýrazněji projevují klimatické změny způsobující odtávání horských ledovců, vznik nebezpečných sesuvů i skalních lavin a s tím souvisejících povodní. Dokument má přispět k ochraně majetku a životů obyvatel světových velehor včetně Alp.

„Vědci z našeho ústavu využili při spolupráci na vytváření dokumentu poznatky získané výzkumu v peruánských Andách, jež provádějí společně s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK již od roku 2003. Zaměřují se v něm zejména na problematiku sesouvání morénových hrází vysokohorských jezer, jež může vést k přelití hráze nebo k jejímu protržení, a tím ke vzniku nebezpečných záplav,“ uvedl ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Josef Stemberk.

Boční morénová hráz jezera Palcacocha má asymetrický sklon. Svahy obrácené k jezeru jsou mnohem strmější než ty vnější. Je to způsobeno procesem ukládání morénového materiálu a vyztužením strmých svahů plochými kameny jak je vidět v popředí fotografie.

Podle Jana Klimeše rovněž z Ústavu struktury a mechaniky hornin dokument přispívá ke snaze o snižování rizika katastrof, kterou formulovaly Spojené národy na konferenci v japonském Sendai v roce 2015 a k níž se Česká republika připojila.

Pomoc rozvojovým zemím

„Připravený manuál nabízí státním úřadům i soukromým společnostem přehled nejnovějších poznatků a osvědčených postupů pro popis, mapování a modelování potenciálně nebezpečných procesů ve velehorách. Popsané postupy představují shodu širokého mezinárodního kolektivu autorů, který je zárukou, že bude uplatňován v nejrůznějších částech světa, a to i v rozvojových zemích, jejichž obyvatelé jsou přírodními katastrofami nejvíce ohroženi,“ uvedl Jan Klimeš.

Celou studii najdete na odkaze http://mri.scnatweb.ch/en/?option=com_content&view=article&id=3051:hope-against-hazards&catid=309:mri-news&Itemid=112) a je také dostupná na stránkách odborné asociace GAPHAZ

Josef Stemberk připomněl, že sesuvy nejsou jen problémem velehor, ale vyskytují se i v České republice. Akademie věd České republiky proto nedávno vydala brožuru Sesuvy – podceňované nebezpečí věnovanou této problematice.

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR ve spolupráci s ÚSMH
Foto: Jan Klimeš (Pohled na původní dno jezera Palcacocha, jehož hráz se v roce 1941 protrhla a způsobila katastrofickou povodeň ve městě Huaráz. Nově vzniklá hráz jezera, která v současnosti zadržuje přibližně stejné množství vody jako před rokem 1941, je zpevněná a umělý přepad zajišťuje stálou hladinu jezera.)

Přečtěte si také

• Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
• Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
• Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
• Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
• Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
• Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
• Nečekejme, až přijde rok 2213. Jak podpořit větší zastoupení žen ve vědě?
• Osm publikací Nakladatelství Academia uspělo v soutěži Slovník roku
• Jak komunikovat vědu v době dezinformací? Odpovědi hledala konference 360°
• Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád