Hvězdárna v Ondřejově slaví výročí

V neděli 28. října nebudou v Ondřejově jihozápadně od Prahy oslavovat pouze 100 let od vzniku Československa, ale též významné výročí zdejší observatoře. Uplyne totiž přesně 90 let od doby, kdy zakladatel ondřejovské observatoře daroval hvězdárnu československému státu.

Astronomickým centrem českých zemí byla dlouho pražská hvězdárna, založená roku 1750 páterem Steplingem při jezuitské koleji v Klementinu. Velké město však s postupující modernizací a sílícím světelným smogem přestávalo být vhodným místem pro observatoř, a tak se Josef Frič – velký obdivovatel astronomie, který se svým bratrem Janem vyráběl vlastní hvězdářské a měřicí přístroje – na sklonku 19. století rozhodl postavit novou observatoř mimo Prahu.

V roce 1898 tedy Josef Frič za 900 zlatých koupil pozemek na kopci Manda u Ondřejova, aby tam vybudoval hvězdárnu. Stavba probíhala pozvolna, financována penězi, které Frič vydělával výrobou jemných přístrojů. Hvězdárna nejprve sídlila v dřevěné boudě na svahu Mandy a vlastní výstavba dnešní observatoře začala podle projektu architekta Josefa Fanty až v roce 1905.

Jako první byla postavena centrální budova, následně zahradníkův domek, studovna a také pozorovací domky po pravé a levé straně, vybavené astronomicko-geodetickými přístroji. Roku 1911 přibyla Západní kopule, věnovaná památce Fričova předčasně zesnulého bratra Jana, a o rok později Centrální kopule. V roce 1913 byla v ondřejovské hvězdárně zřízena první česká rádiová stanice pro příjem časových signálů.

Největší dalekohled v ČR

Na desáté výročí založení republiky, v roce 1928, Josef Frič nabídl a přenechal hvězdárnu československému státu pro účely Univerzity Karlovy. Rok nato zahájila hvězdárna celoroční provoz. V padesátých a šedesátých letech následovala velká modernizace, završená roku 1967 otevřením dvacetimetrové kopule pro ondřejovský dvoumetr, dnes známý jako Perkův dalekohled, osmdesátitunový kolos s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, s Newtonovým ohniskem 9 metrů. Jedná se o největší dalekohled v České republice.

„Ondřejovská hvězdárna je dnes součástí Astronomického ústavu AV ČR. Vědci u nás pracují ve čtyřech odděleních – Slunečním, Stelárním, Oddělení meziplanetární hmoty a Oddělení galaxií a planetárních systémů,“ uvedl ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas. „V mnoha oborech jsme na světové špičce a jsme také začleněni do nejvýznamnějších evropských struktur, především do Evropské jižní observatoře a Evropské kosmické agentury. A tak si myslím a doufám, že by na nás byl zakladatel ondřejovské hvězdárny pyšný.“

Speciální prohlídky a lampionový průvod

Hvězdárnu mohou navštívit i zájemci z řad veřejnosti – prohlídky probíhají od května do září každou sobotu a neděli a také o státních svátcích, vždy v 10, 13 a 16 hodin. Mimořádné prohlídky pro veřejnost se letos uskuteční přímo v den výročí odevzdání hvězdárny československému státu, 28. října 2018 od 10, 13 a 16 hodin.

Připomínka výročí hvězdárny proběhne také v rámci ondřejovských oslav republiky, a to formou lampionového průvodu v 17:00 z ondřejovského náměstí.

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě podkladů Astronomického ústavu AV ČR
Foto: Astronomický ústav AV ČR

Přečtěte si také

• A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
• Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
• Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
• Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
• NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
• A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
• Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
• Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku