Zahlavi

FOTO: Ústav výzkumu globální změny AV ČR aneb výzkumy pro současnost i budoucnost

13. 07. 2020

Globální oteplování i jiné klimatické jevy se právem stále častěji stávají centrem zájmu nejen odborníků, ale také politiků, kteří rozhodují o řešení aktuálních společenských problémů. Lídrem mezi výzkumnými institucemi, které se zkoumáním klimatických jevů a jejich vlivem na životní prostředí zabývají, je Ústav výzkumu globální změny AV ČR. Jeho laboratoře si 18. června 2020 prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.  

Doslova nabitý program čekal Evu Zažímalovou v Brně – zatímco dopoledne navštívila Ústav fyziky materiálů AV ČR, odpoledne na ni čekali v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), který se pyšní badatelskými úspěchy, jak už napovídá název pracoviště, bez nadsázky globálního charakteru.

Doslova nabitý program čekal Evu Zažímalovou v Brně – zatímco dopoledne navštívila Ústav fyziky materiálů AV ČR, odpoledne na ni čekali v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), který se pyšní badatelskými úspěchy, jak už napovídá název pracoviště, bez nadsázky globálního charakteru.

Vedoucí laboratoře ekologické fyziologie rostlin Karel Klem představil výzkumy, jimiž CzechGlobe přispívá k řešení aktuálních společenských otázek – například monitoring sucha a možnosti adaptace na něj. Změna klimatu a s ní související sucho přitom v současnosti nejvíce ohrožuje jižní Moravu – a to navzdory výrazně deštivému červnu.

Vedoucí laboratoře ekologické fyziologie rostlin Karel Klem představil výzkumy, jimiž CzechGlobe přispívá k řešení aktuálních společenských otázek – například monitoring sucha a možnosti adaptace na něj. Změna klimatu a s ní související sucho přitom v současnosti nejvíce ohrožuje jižní Moravu – a to navzdory výrazně deštivému červnu.

Karel Klem představil také českou národní síť měření toků uhlíku.

Karel Klem představil také českou národní síť měření toků uhlíku.

Ředitel CzechGlobe Michal V. Marek si v diskusi s Evou Zažímalovou pochvaloval, že Akademie věd ČR dokázala rychle reagovat na pandemii nemoci covid-19 a že komunikace s vedením byla v této věci velmi dobrá; na snímku uprostřed bioklimatolog Miroslav Trnka.

Ředitel CzechGlobe Michal V. Marek si v diskusi s Evou Zažímalovou pochvaloval, že Akademie věd ČR dokázala rychle reagovat na pandemii nemoci covid-19 a že komunikace s vedením byla v této věci velmi dobrá; na snímku uprostřed bioklimatolog Miroslav Trnka.

V diskusi se tradičně dostalo také na otázky týkající se vědeckého provozu, tentokrát například na nejednotnost zadávací dokumentace u Technologické a Grantové agentury ČR, což vědcům a vědkyním značně stěžuje přípravu projektů – a byť se do dokumentací „vyplňují“ prakticky tytéž informace a údaje, obě agentury sjednocení odmítají. Na snímku vědecký tajemník Jiří Kolman, Lucie Homolová z oddělení dálkového průzkumu země a Marian Pavelka z oddělení toků látek a energie.

V diskusi se tradičně dostalo také na otázky týkající se vědeckého provozu, tentokrát například na nejednotnost zadávací dokumentace u Technologické a Grantové agentury ČR, což vědcům a vědkyním značně stěžuje přípravu projektů – a byť se do dokumentací „vyplňují“ prakticky tytéž informace a údaje, obě agentury sjednocení odmítají. Na snímku vědecký tajemník Jiří Kolman, Lucie Homolová z oddělení dálkového průzkumu země a Marian Pavelka z oddělení toků látek a energie.

Vzhůru na exkurzi do pavilonu experimentálních technik Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – na snímku zleva Jiří Kolman, Zdeněk Havlas, Dalibor Janouš, Markéta Pravdová, Stanislav Kozubek, Michal V. Marek, Antonín Fejfar, Eva Zažímalová, Karel Klem, Taťána Petrasová, Luboš Náhlík a Lenka Vostrá.

Vzhůru na exkurzi do pavilonu experimentálních technik Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – na snímku zleva Jiří Kolman, Zdeněk Havlas, Dalibor Janouš, Markéta Pravdová, Stanislav Kozubek, Michal V. Marek, Antonín Fejfar, Eva Zažímalová, Karel Klem, Taťána Petrasová, Luboš Náhlík a Lenka Vostrá.

Kapsličky na vzorky pro izotopové analýzy

Kapsličky na vzorky pro izotopové analýzy

První zastávkou se stala laboratoř metabolomiky a izotopových analýz, ve které se zdejší vědci a vědkyně zabývají například fyziologickou podstatou reakce rostlin na změny klimatu. Na snímku s Evou Zažímalovou a Lenkou Vostrou Karel Klem a Otmar Urban.

První zastávkou se stala laboratoř metabolomiky a izotopových analýz, ve které se zdejší vědci a vědkyně zabývají například fyziologickou podstatou reakce rostlin na změny klimatu. Na snímku s Evou Zažímalovou a Lenkou Vostrou Karel Klem a Otmar Urban.

Karel Klem vysvětluje, že v laboratoři metabolomiky a izotopových analýz zkoumají například produkty metabolismu rostlin jako reakce na stresy prostředí, ať jsou to skleníkové plyny, zesílená UV radiace, sucho nebo zvýšená teplota.

Karel Klem vysvětluje, že v laboratoři metabolomiky a izotopových analýz zkoumají například produkty metabolismu rostlin jako reakce na stresy prostředí, ať jsou to skleníkové plyny, zesílená UV radiace, sucho nebo zvýšená teplota.

Eva Zažímalová se v diskusi s Karlem Klemem zajímala o konkrétní výsledky manipulačních experimentů a změn v metabolických profilech rostlin.

Eva Zažímalová se v diskusi s Karlem Klemem zajímala o konkrétní výsledky manipulačních experimentů a změn v metabolických profilech rostlin.

Laboratoř je vybavena také systémem kapalinové chromatografie – metodou dělení kapalin (na snímku mobilní fáze).

Laboratoř je vybavena také systémem kapalinové chromatografie – metodou dělení kapalin (na snímku mobilní fáze).

V pavilonu experimentálních technik se nacházejí také růstové komory, ve kterých se pěstuje například tabák. Díky specializovaným komorám lze regulovat modelové složení atmosféry, nastavit teplotu, vlhkost vzduchu či intenzitu a spektrální složení světla, a sledovat, jak rostliny, v tomto případě tabák, reaguje na změny podmínek.

V pavilonu experimentálních technik se nacházejí také růstové komory, ve kterých se pěstuje například tabák. Díky specializovaným komorám lze regulovat modelové složení atmosféry, nastavit teplotu, vlhkost vzduchu či intenzitu a spektrální složení světla, a sledovat, jak rostliny, v tomto případě tabák, reaguje na změny podmínek.

Modelem v růstových komorách CzechGlobe stojí také huseníček, který je na pracovištích Akademie věd ČR vděčnou rostlinou, včetně například domovského pracoviště Evy Zažímalové – Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Modelem v růstových komorách CzechGlobe stojí také huseníček, který je na pracovištích Akademie věd ČR vděčnou rostlinou, včetně například domovského pracoviště Evy Zažímalové – Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Gazometrický systém Licor umožňuje měřit světelnou křivku fotosyntézy, tedy závislost rychlosti fotosyntézy na intenzitě světla, přičemž s přibývající intenzitou světla se rychlost fotosyntézy zvyšuje.

Gazometrický systém Licor umožňuje měřit světelnou křivku fotosyntézy, tedy závislost rychlosti fotosyntézy na intenzitě světla, přičemž s přibývající intenzitou světla se rychlost fotosyntézy zvyšuje.

Ukázka měření fotosyntézy listů pšenice pomocí gazometrického systému. Text: Luděk Svoboda, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Ukázka měření fotosyntézy listů pšenice pomocí gazometrického systému. Text: Luděk Svoboda, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také