Zahlavi

FOTO: Kde se přichází na kloub civilizačním chorobám

22. 09. 2020

Nervová soustava, kardiovaskulární fyziologie a metabolismus – v třítaktním rytmu bije srdce Fyziologického ústavu AV ČR, který patří mezi přední vědecké instituce na poli biomedicínského výzkumu. Podílí se také na činnosti centra BIOCEV a všestranně se zapojuje do modernizace a větší integrace krčského areálu. Do pražské Krče zavítala v úterý 15. září 2020 předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v rámci svého turné po akademických pracovištích.

Historie Fyziologického ústavu AV ČR sahá až do padesátých let 20. století. Mezi významné osobnosti, které v ústavu stále působí, patří Helena Illnerová, Zdeněk Drahota, Bohuslav Ošťádal, Pavel Mareš či František Vyskočil. Na fotografii druhá zleva předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, místopředseda Zdeněk Havlas a členky Akademické rady Markéta Pravdová, Hana Sychrová a Lenka Vostrá.

Historie Fyziologického ústavu AV ČR sahá až do padesátých let 20. století. Mezi významné osobnosti, které v ústavu stále působí, patří Helena Illnerová, Zdeněk Drahota, Bohuslav Ošťádal, Pavel Mareš či František Vyskočil. Na fotografii druhá zleva předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, místopředseda Zdeněk Havlas a členky Akademické rady Markéta Pravdová, Hana Sychrová a Lenka Vostrá.

Předsedkyni AV ČR přivítal ředitel Fyziologického ústavu Jan Kopecký, který se ve své vědecké práci věnuje mimo jiné působení omega-3 mastných kyselin v prevenci a léčbě onemocnění spojených s obezitou.

Předsedkyni AV ČR přivítal ředitel Fyziologického ústavu Jan Kopecký, který se ve své vědecké práci věnuje mimo jiné působení omega-3 mastných kyselin v prevenci a léčbě onemocnění spojených s obezitou.

Jan Kopecký představil pokrok, jejž Fyziologický ústav v posledních letech udělal. Stěžejní je pro pracoviště výzkum základních biologických mechanismů, které jsou podstatou nepřenosných civilizačních onemocnění. Zejména chorob spojených s obezitou a stárnutím, tedy nemocemi oběhové soustavy, cukrovkou nebo Alzheimerovou chorobou, ale také epilepsie či vrozených poruch energetického metabolismu.

Jan Kopecký představil pokrok, jejž Fyziologický ústav v posledních letech udělal. Stěžejní je pro pracoviště výzkum základních biologických mechanismů, které jsou podstatou nepřenosných civilizačních onemocnění. Zejména chorob spojených s obezitou a stárnutím, tedy nemocemi oběhové soustavy, cukrovkou nebo Alzheimerovou chorobou, ale také epilepsie či vrozených poruch energetického metabolismu.

Zásadní je spolupráce s centry klinického výzkumu (Institutem klinické a experimentální medicíny, Národním ústavem duševního zdraví nebo lékařskými fakultami UK), ale také dalšími pracovišti AV ČR, zejména Ústavem organické chemie a biochemie a ústavy krčského areálu.

Zásadní je spolupráce s centry klinického výzkumu (Institutem klinické a experimentální medicíny, Národním ústavem duševního zdraví nebo lékařskými fakultami UK), ale také dalšími pracovišti AV ČR, zejména Ústavem organické chemie a biochemie a ústavy krčského areálu.

Právě obezita a s ní spojená kardiovaskulární onemocnění podle statistik v Česku stojí za polovinou všech úmrtí, cukrovkou trpí více než deset procent dospělé populace a s Alzheimerovou chorobou se potýká přes třicet procent lidí nad 85 let. Ukazuje se rovněž, že tyto nemoci zásadním způsobem zhoršují prognózu pacientů a komplikují léčbu při současné pandemii covidu-19.

Právě obezita a s ní spojená kardiovaskulární onemocnění podle statistik v Česku stojí za polovinou všech úmrtí, cukrovkou trpí více než deset procent dospělé populace a s Alzheimerovou chorobou se potýká přes třicet procent lidí nad 85 let. Ukazuje se rovněž, že tyto nemoci zásadním způsobem zhoršují prognózu pacientů a komplikují léčbu při současné pandemii covidu-19.

O nejdůležitějších publikacích z poslední doby krátce pohovořili jejich autoři, Jan Jakubík z oddělení neurochemie, Tomáš Mráček z oddělení bioenergetiky a Ondřej Kuda z oddělení metabolismu bioaktivních lipidů, držitel prémie Lumina quaeruntur z roku 2018 (na fotografii).

O nejdůležitějších publikacích z poslední doby krátce pohovořili jejich autoři, Jan Jakubík z oddělení neurochemie, Tomáš Mráček z oddělení bioenergetiky a Ondřej Kuda z oddělení metabolismu bioaktivních lipidů, držitel prémie Lumina quaeruntur z roku 2018 (na fotografii).

Návštěva servisních pracovišť začala v laboratoři proteomiky, nového společného servisního oddělení Fyziologického ústavu a Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Marek Vrbacký (druhý zprava) představil nedávný přírůstek k vybavení laboratoře (hmotnostní spektrometr Orbitrap Exploris 480), který přibližně od ledna 2021 bude sloužit k podrobné analýze bílkovinného složení různých biologických vzorků.

Návštěva servisních pracovišť začala v laboratoři proteomiky, nového společného servisního oddělení Fyziologického ústavu a Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Marek Vrbacký (druhý zprava) představil nedávný přírůstek k vybavení laboratoře (hmotnostní spektrometr Orbitrap Exploris 480), který přibližně od ledna 2021 bude sloužit k podrobné analýze bílkovinného složení různých biologických vzorků.

Přístroj je tak citlivý, že zaregistroval i to, že do místnosti vstoupilo více osob.

Přístroj je tak citlivý, že zaregistroval i to, že do místnosti vstoupilo více osob.

Servisní oddělení metabolomiky zajišťuje analýzu polárních metabolitů, lipidů a látek z vnějšího prostředí (exposomu). Předsedkyni AV ČR a její doprovod v pracovišti přivítal jeho vedoucí Tomáš Čajka (vlevo).

Servisní oddělení metabolomiky zajišťuje analýzu polárních metabolitů, lipidů a látek z vnějšího prostředí (exposomu). Předsedkyni AV ČR a její doprovod v pracovišti přivítal jeho vedoucí Tomáš Čajka (vlevo).

Komplexní analýzu vzorků zde zajišťuje hmotnostní spektrometr kombinovaný s kapalinovým chromatografem.

Komplexní analýzu vzorků zde zajišťuje hmotnostní spektrometr kombinovaný s kapalinovým chromatografem.

V oddělení buněčné neurofyziologie bylo možno nahlédnout na aktivitu nervové buňky. Viktor Kuchtiak a jeho kolegové zkoumají receptory důležité pro normální funkci mozku i jejich poruchy vedoucí k různým závažným onemocněním, například epilepsii či schizofrenii.

V oddělení buněčné neurofyziologie bylo možno nahlédnout na aktivitu nervové buňky. Viktor Kuchtiak a jeho kolegové zkoumají receptory důležité pro normální funkci mozku i jejich poruchy vedoucí k různým závažným onemocněním, například epilepsii či schizofrenii.

Šéf týmu buněčné neurofyziologie Ladislav Vyklický ukazuje místopředsedovi AV ČR Zdeňku Havlasovi experiment, při němž sleduje chování dánií pruhovaných, oblíbených akvarijních rybiček, které však vyhledávají i vědci, neboť v některých ohledech vykazují podobnosti se savci.

Šéf týmu buněčné neurofyziologie Ladislav Vyklický ukazuje místopředsedovi AV ČR Zdeňku Havlasovi experiment, při němž sleduje chování dánií pruhovaných, oblíbených akvarijních rybiček, které však vyhledávají i vědci, neboť v některých ohledech vykazují podobnosti se savci.

Markéta Hlaváčková delegaci provedla laboratoří vývojové kardiologie a ukázala hypoxickou komoru. Zkoumá se zde, jak se srdeční svalovina vyrovnává nedostatečným přísunem kyslíku. Právě nedokrvení srdce vede k ischemické chorobě, s níž se ročně v Česku léčí 80 tisíc pacientů.

Markéta Hlaváčková delegaci provedla laboratoří vývojové kardiologie a ukázala hypoxickou komoru. Zkoumá se zde, jak se srdeční svalovina vyrovnává nedostatečným přísunem kyslíku. Právě nedokrvení srdce vede k ischemické chorobě, s níž se ročně v Česku léčí 80 tisíc pacientů.

Slunečný den vybízel k procházce po areálu. Cílem byla budova určená pro laboratorní zvířata, tedy potkany a myši i králíky či morčata.

Slunečný den vybízel k procházce po areálu. Cílem byla budova určená pro laboratorní zvířata, tedy potkany a myši i králíky či morčata.

Zázemí takzvaného zvěřince využívají jak Fyziologický, tak Mikrobiologický ústav AV ČR, přibližně v poměru 4:1. Na začátku letošního roku byla zahájena jeho přestavba. O rekonstrukci se ovšem uvažovalo už od roku 2015.

Zázemí takzvaného zvěřince využívají jak Fyziologický, tak Mikrobiologický ústav AV ČR, přibližně v poměru 4:1. Na začátku letošního roku byla zahájena jeho přestavba. O rekonstrukci se ovšem uvažovalo už od roku 2015.

Během stavebních prací se ukázalo, že rekonstrukce bude náročnější, než se čekalo. Bylo nutné zpevnit podlahy a provést sanaci stropů, aby prostory odpovídaly vysokým bezpečnostním nárokům. Dokončení přestavby je plánováno na rok 2023.

Text: Jana Bečvářová. Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také