Evropský doktorát za výzkum krevních parazitů

Jihočeská parazitoložka dr. Marie Jalovecká obhájila 20. října 2017 disertaci v rámci tzv. Evropského doktorátu na téma krevních parazitů, kteří infikují zvířata i člověka a jsou přenášeni klíšťaty. Stala se tak historicky první studentkou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, jež titul získala.

Marie Jalovecká vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě JU. Kromě katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty JU a Parazitologického ústavu BC AV ČR v Českých Budějovicích se školila na Oniris – Ecole Nationale Vétérinaire, Agroalimentaire et de l’Alimentation v Nantes ve Francii. Pro disertaci Establishment of Babesia laboratory model and its experimental application si vybrala obtížné téma krevních parazitů z rodu Babesia.

Jde o krevní prvoky, kteří infikují zvířata i člověka a jsou přenášeni klíšťaty (mezi laickou veřejností je více znám virus klíšťové encefalitidy a bakterie z rodu Borrelia). Krevní paraziti rodu Babesia jsou příbuzní původcům malárie, malarickým plasmódiím. Nejsou však přenášeni komáry, ale klíšťaty, a vyskytují se na všech kontinentech, taktéž v mírném pásu České republiky. Na rozdíl od malarických plasmódií, které jsou v souvislosti se snahou vyvinout vakcínu proti malárii dopodrobna prostudovány, o babésiích se toho ví málo a většina lidských infekcí zřejmě uniká pozornosti.

Jednou z překážek, která dosud bránila jejich podrobnějšímu studiu, byla absence laboratorního modelu. Aby šlo prvoka studovat v celém jeho životním cyklu, je třeba nejen infikovat laboratorní zvířata, ale zejména zvládnout infekci klíšťat a přenos na dalšího hostitele.



Marie Jalovecká, která se zaměřuje na vztah těchto prvoků k imunitnímu systému klíštěte, složitý problém vyřešila tím, že zavedla a optimalizovala laboratorní model Babesia microti na laboratorních myších a klíšťatech. Zavedení modelu umožňuje nejen jí, ale i laboratořím po celém světě tyto nebezpečné prvoky do hloubky prostudovat. Umožní to mj. hledání účinných léků a vývoj vakcín.


Parazitologický ústav, ve kterém Marie Jalovecká působí, patří mezi největší a zároveň nejstarší pracoviště původně samostatných ústavů, v současnosti spojených v Biologickém centru AV ČR. Na snímku modernizovaná laboratoř (2016).

Historie Evropského doktorátu sahá do doby před 25 lety, kdy se Evropská unie rektorů (v současnosti Evropská asociace univerzit) rozhodla udělovat European Doctorate. Oproti „klasickému“ doktorátu musí doktorand splnit několik podmínek. Mezi základní patří, že disertaci musí napsat v cizím jazyce (v angličtině nebo jiném jazyce dle zvyklostí oboru), strávit minimálně tři měsíce na zahraniční vysoké škole nebo že u obhajoby musí být nejméně dva zahraniční oponenti, přičemž školitel a oponent nesmí být z jednoho státu. Evropský doktorát jakožto standardizované potvrzení kvality v zemích EU usnadňuje mladým vědcům například hledání postdoktorských pozic na prestižních evropských pracovištích. V České republice možnosti udělovat Evropské doktoráty využívá minimum vysokých škol.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR, Steven Glenn, Wikimedia Commons

Přečtěte si také

• Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
• Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
• Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
• Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce