Zahlavi

Deset vědců získá prestižní titul „doktor věd“

04. 10. 2023

Ve dvoraně Knihovny Akademie věd převezme dnes z rukou předsedkyně Akademie věd ČR
Evy Zažímalové diplomy vědeckého titulu „doktor věd“ 10 jeho nových nositelů. Osm z nich působí na pracovištích Akademie věd ČR, jeden na Univerzitě Hradec Králové a jeden ve Slovenské akademii věd.

Vědecký titul „doktor věd“ je v České republice nejvyšší vědeckou hodností v profesní kariéře vědce. Vědecké osobnosti dostávají tento prestižní titul jako výraz jejich zvláště vysoké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost.

Titul uděluje Akademie věd ČR na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, které je podloženo výsledky náročného řízení. Od roku 2003 do června 2023 udělila 212 těchto titulů. Akademie věd ČR usiluje o jeho právní zakotvení v legislativě České republiky.

„Jsem velmi ráda, že tímto titulem můžeme i letos ocenit řadu vědeckých osobností napříč obory. Věřím, že se nám v blízké době podaří titul ´doktor věd´ prosadit i do české legislativy, protože toto ocenění udělujeme skutečně špičkovým badatelům, kteří pomáhají poznání posouvat dál, a to bez ohledu na instituci, kde působí,“ zdůrazňuje předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují odborně vysoce kvalifikované komise pro obhajoby, jejichž členy jsou specialisté z pracovišť AV ČR a vysokých škol a také nejméně tři oponenti z České republiky i ze zahraničí.

Pravidla udělování vědeckého titulu „doktor věd“ a další informace jsou umístěny na webových stránkách AV ČR na adrese: http://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/vedecky-titul-dsc./.

Kontakt
Mgr. Dajana Vasiljevićová
Sekretariát Vědecké rady AV ČR
vasiljevicova@kav.cas.cz

Noví nositelé titulu „doktor věd“

Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc., pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR, obhájil disertaci nazvanou „Galen's Method of inquiry and proof: studies on ancient foundations of rational medicine“. Práci obhájil před komisí Klasická studia a získal vědecký titul „doktor filologických věd“.

Doktor Havrda je renomovaným a mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru antické filosofie jakožto součásti klasických studií, s přesahy do antické řecké literatury, filosofie raného křesťanství a dějin medicíny.

 

PhDr. Miloslav Chytráček, Ph.D., DSc., pracovník Archeologického ústavu Akademie věd ČR, obhájil disertaci nazvanou „Fürstengrabhügel der Hallstattzeit bei Rovná in Südböhmen. Manifestationen der sozialen Eliten der Eisenzeit im Böhmischen Becken“. Práci obhájil před komisí Archeologie a získal vědecký titul „doktor historických věd“.

Doktor Chytráček je předním odborníkem na problematiku společnosti a kultury starší doby železné ve střední Evropě, se zaměřením na pozdní dobu halštatskou a časnou dobu laténskou se širokým rozhledem a bohatou publikační činností. V rámci této specializace dosáhl řady pozoruhodných výsledků. Svědčí o tom celá řada úspěšných výzkumů, ať již jde o záchranné akce (např. Černý vrch u Svržna, Štítary-Hostětice, Praha-Zbraslav) nebo o systematické odkryvy (např. Záhořice-Vladař, Rovná). Jeho disertační práce přinesla řadu nových přístupů a informací o politických a společenských poměrech na konci doby halštatské a rozebírá i vznik časně laténské kultury.

 

Ing. Vít Jakubský, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, obhájil disertaci nazvanou „Analysis of Dirac materials with the methods of mathematical physics“. Práci obhájil před komisí Jaderná, subjaderná a matematická fyzika a získal vědecký titul „doktor fyzikálně-matematických věd“.

Doktor Jakubský se zabývá modely jedno – a dvourozměrných systémů popisovaných Dirakovou rovnicí. Tento námět je významný, protože poskytuje techniku, jíž lze popisovat nanostužky a další mikroskopické objekty vyráběné z grafenu a jiných metamateriálů. Ve své disertaci rozvinul nové matematické metody, jimiž lze vlastnosti takových systémů efektivně analyzovat a předvídat.

 

Mgr. Emil Jeřábek, Ph.D., DSc., pracovník Matematického ústavu Akademie věd ČR, obhájil disertaci nazvanou „Bounded Arithmetic and Complexity“. Práci obhájil před komisí Matematické struktury a získal vědecký titul „doktor fyzikálně-matematických věd“.

Doktor Jeřábek se zabývá problémy logiky na pomezí matematiky a teoretické informatiky, zejména teoriemi formální aritmetiky, důkazovou složitostí a neklasickými logikami. Jeho výsledky pokrývají široký okruh témat – je schopen identifikovat otevřené problémy a řešit je způsobem, který se setkává s významným ohlasem ve vědecké komunitě.

 

PhDr. Ľubor Králik, CSc., DSc., pracovník Jazykovědného ústavu Ľubomíra Štúra Slovenské akademie věd, obhájil disertaci nazvanou „Etymológia a nárečová lexikografia (na materiáli Slovníka slovenských nárečí)“. Práci obhájil před komisí Bohemistika a získal vědecký titul „doktor filologických věd“.

Doktor Králik je etymolog a dialektolog s mimořádným rozhledem v indoevropské a slovanské diachronní jazykovědě, slovakista, slavista a balkanista uznávaný nejen na Slovensku, ale i v české a evropské vědecké komunitě. Jeho disertační práce originálním způsobem přispívá k rozvíjení nového specifického oboru nářeční etymologie a k vytvoření jeho metodologie. Má velký význam nejen pro slovakistiku a historickosrovnávací slavistiku, ale také pro studium jazykových kontaktů ve středoevropském geografickém a kulturním areálu (včetně kontaktů s němčinou, maďarštinou aj.).

 

Dr. Hervé Lesot, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, obhájil disertaci nazvanou „Mouse tooth engineering: a step-by-step approach“. Práci obhájil před komisí Molekulární biologie a genetika a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Doktor Lesot se celoživotně věnuje výzkumu buněčných aspektů vývoje a inženýrství zubů a v poslední době také vývoji zubů a čelistních kostí u různých organismů. Výsledky výzkumu doktora Lesota jsou jednoznačně originální a byly publikovány v prestižních mezinárodních časopisech s vysokým impakt faktorem.

 

RNDr. Lenka Maletínská, CSc., DSc., pracovnice Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, obhájila disertaci nazvanou „Lipidized Prolactin-Releasing Peptide as a New Potential Tool to Treat Obesity and Neurodegeneration: Preclinical Studies in Rodent Models“. Práci obhájila před komisí Biomedicína a získala vědecký titul „doktorka molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Disertační práce doktorky Maletínské se zabývá možným využitím analogů anorexigenních neuropeptidů při neinvazivní léčbě obezity. Disertace prokazuje, že navázání vybraných peptidů na prolaktin uvolňující peptid (PrRP) vyvolává po periferním podání anorexigenní účinek u myší a potkanů., Výsledky její disertace dokládají možnosti nejen léčby obezity, ale také použití modifikovaných neuropeptidů při léčbě diabetu 2.typu a významné neuroprotektivní účinky. Práce přináší řadu prioritních výsledků s potenciálem praktického využití v medicíně.

 

Doc. PhDr. Mgr. Petr Šída, Ph.D., DSc., pracovník Archeologického ústavu Akademie ČR v Brně a Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, obhájil disertaci nazvanou „Mezolit severních Čech III. Vývoj pravěké krajiny Českého ráje: Vegetace, fauna, lidé“. Práci obhájil před komisí Archeologie a získal vědecký titul „doktor historických věd“.

Docent Šída se dlouhodobě zabývá problematikou loveckých společností pleistocénu a holocénu s důrazem na kombinaci přístupu humanitních a přírodních věd. V posledních letech se věnuje i historii vývoje krajiny a metodologii archeologického výzkumu. Docent Šída významným způsobem posunul bádání o mladších lovecko-sběračských populacích ve střední Evropě a jejich přechodu k zemědělskému způsobu života či jejich vymizení v souvislosti s nástupem zemědělství.

 

MUDr. Pavel Vodička, CSc., DSc., pracovník Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, obhájil disertaci nazvanou „Genetic, molecular and environmental factors involved in the risk of colorectal malignancies, their prognosis and therapy response“. Práci obhájil před komisí Biomedicína a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Doktor Vodička je vyhraněnou vědeckou osobností v oboru molekulární biologie nádorů; výrazně přispěl k objasnění zejména počátečních fází složitého procesu v oblasti studia vlivu vybraných kancerogenů a procesu kancerogeneze, a především poškození DNA a procesů DNA reparací, kterými se zabýval hlavně u nádorů tlustého střeva a konečníku. Doktor Vodička zásadním způsobem rozšířil poznání v této oblasti a je v ní také mezinárodně respektovaným a vysoce citovaným odborníkem.

 

Doc. Mgr. Bohumil Vykypěl, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu pro jazyk český Akademie ČR, obhájil disertaci nazvanou „Perspektiven auf die Geschichte des Tschechischen und die tschechische Geschichte“. Práci obhájil před komisí Bohemistika a získal vědecký titul „doktor filologických věd“.

Docent Vykypěl je lingvistou s mimořádně širokým záběrem a rozhledem; je především bohemistou a slavistou, resp. paleoslovenistou, ale rovněž významným obecným jazykovědcem, indoevropeistou a baltistou. Jeho disertace představuje propojení originálních pohledů na dějiny češtiny a na české dějiny, s výrazným sociolingvistickým přesahem. Téma zkoumá v rozpětí od historie keltských jazyků (a jejich srovnávání s češtinou) až po kontakty a myšlenkové interakce mezi předními osobnostmi české jazykovědy 20. století.

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také