Cesta od vědy k praxi. Ministryně Langšádlová navštívila Ústav termomechaniky

Jak základní výzkum proudí do průmyslu, se přesvědčila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová při návštěvě Aerodynamické laboratoře Ústavu termomechaniky AV ČR. V Novém Kníně se 17. února 2023 seznámila s vědeckým programem ústavu, jeho výsledky a jejich využitím v praxi.

Po laboratořích, v nichž se provádí experimentální výzkum proudění stlačitelných tekutin v aerodynamických tunelech, ministryni provedli ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR Miroslav Chomát, Jiří Plešek, zástupce ředitele ústavu a člen Akademické rady AV ČR, vedoucí oddělení dynamiky tekutin Martin Luxa a vedoucí laboratoře aerodynamiky prostředí Štěpán Nosek.

Výzkum nad zlato
Laboratoř se nachází v těsné blízkosti bývalých štol zlatonosného dolu u Nového Knína nedaleko Dobříše, které slouží jako podtlaková nádrž pro aerodynamické tunely. Vědci se zde zabývají základním výzkumem, který se bohatě uplatňuje v praxi.

Ústav také koordinuje výzkumný program Strategie AV21 Udržitelná energetika, jenž se věnuje klíčovým otázkám spojeným s jednou z hlavních výzev současnosti.

Ministryně Helena Langšádlová zavítala do laboratoří Ústavu termomechaniky AV ČR.

Oběžná kola transferu
Uplatnění poznatků oboru aerodynamiky stlačitelných tekutin dokáže významně zvyšovat účinnost a spolehlivost moderních turbosoustrojí a ventilových soustav, které se často využívají v energetice – konkrétně v tepelných elektrárnách včetně jaderných.

Ministryně při návštěvě zavítala k nadzvukovému aerodynamickému tunelu laboratoře vnitřních proudění, kde se odehrávají výzkumy pro plzeňskou firmu Doosan Škoda Power. S její předchůdkyní, tehdejší Škodou, začalo pracoviště spolupracovat už v šedesátých letech. Dlouhodobé partnerství Ústav termomechaniky pojí i s jihokorejskou firmou Doosan Enerbility. Společně s ní se podílí na vývoji moderních profilů lopatek oběžných kol.

V laboratoři aerodynamiky prostředí vědci ukázali Heleně Langšádlové, jak lze využít aerodynamiku pro zlepšování kvality životního prostředí, konkrétně pro výzkum proudění vzduchu v městské zástavbě nebo krajině a šíření znečišťujících či nebezpečných látek v přízemních vrstvách atmosféry.

Nástrahy naší doby
Hostitelé seznámili ministryni s úspěchy pracoviště v transferu znalostí a komercializaci vědeckých výsledků. Právě na význam transferu znalostí a technologií ve vědě klade Helena Langšádlová dlouhodobě důraz. Nejen přenos výsledků do praxe ovšem komplikuje vysoká byrokratická zátěž, která ukrajuje vědcům čas na bádání – ministryně proto podtrhla i důležitost kvalitních projektových oddělení ve vědě.

Účastníci setkání se dotkli také vysokých cen energií. V posledních dvou letech se totiž výdaje na energie v laboratoři přibližně zosminásobily. Omezuje se tak provoz energeticky náročných zařízení. „Část chybějícího měřicího a výpočetního času půjde nahradit pečlivou přípravou experimentů a výpočtů a využitím přístrojů s menší spotřebou,“ zmínil Miroslav Chomát v listopadovém čísle AB / Akademického bulletinu. Jak ale dodává, i tak se oklešťování výzkumných aktivit v důsledku šetření na činnosti pracoviště citelně podepíše.

O Aerodynamické laboratoři a energetice jsme psali také v časopise A / Věda a výzkum.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu termomechaniky AV ČR
Foto: Ústav termomechaniky AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat